Zatímco Dynamo uplynulý víkend odehrálo pouze přátelák s Jankovem, Hradec měl za sebou už jedno soutěžní utkání ČFL. Výhodu ale spatřuje vysoký stoper v něčem úplně jiném: „Pro nás byla výhoda, že začínáme doma.“ Počasí sice ještě nedovolí odehrát zápasy na přírodním trávníku, s danými podmínkami ale mohou být fotbalisté podle Jiřího Peroutky spokojeni: „Radši bychom hráli na přírodní trávě, ale lepší hrát na umělce než na škváře.“
Do zápasu s rezervou Hradce Králové vstupovala juniorka v roli favorita. Už první minuty ale naznačily, že na jih Čech přijel velice zdatný soupeř. Myšlenky na vítězství vzaly za své již po necelé půlhodině hry, kdy se musel ze hřiště po dvou žlutých kartách poroučet Marcel Kordík. I přes tuto nepříjemnost nakonec vyválčil B-tým konečnou plichtu. Trenér Jan Poštulka tak mohl nakonec po zápase odcházet spokojen. „Konečný bod se dá označit za zlatý. Celý zápas hrát v desíti je naprosto vyčerpávající a deprimující. Zvlášť, když vyloučení přijde po doslova žáčkovské chybě. Samozřejmě, mohli jsme dát gól, ale mohli jsme také inkasovat. Myslím, že za defenzivní činnost, kterou jsme dnes předváděli, si bod určitě zasloužíme,“ neskrýval po zápase spokojenost trenér.
Právě vyloučení Marcela Kordíka bezesporu nejvíce ovlivnilo celý zbývající průběh zápasu. „Oba Kordíkovy fauly byly naprosto zbytečný. Štítový záložník je tam od toho, aby okamžitě zastavil soupeřovo útoky, přerušil hru. Takhle triviálně se to ale dělat nedá. U prvního faulu se dá ještě přimhouřit oko, dál už to ale musím ukočírovat hlavou. Především to ale byly fauly, kdy za Marcelem ještě stál další hráč,“ rozpovídá se Jan Poštulka při odchodu do kabin o jednom z mála nevydařených okamžiků sobotního zápasu. Od okamžiku, kdy byl Marcel Kordík hlavním rozhodčím vykázán ze hřiště, nezbývalo béčku nic jiného, než se pozorně soustředit na obranu. To se ale svěřencům Jana Poštulky dařilo na výbornou. Vytrvalost všech deseti bránících hráčů ale doslova brala dech. V posledních minutách zápasu dokonce hráči rezervního týmu Dynama získávali optickou převahu. „Kluci by vydrželi hrát v deseti skoro celý zápas i třeba na konci sezóny. Je nepsaný zákon, že tým v deseti se dokáže víc vyburcovat a přesně to jsme dnes viděli,“ pochválil trenér za udatný výkon svoje ovečky.
Šance hradeckých fotbalistů by se daly spočítat na prstech jedné ruky, tak precizní dnes byla defenzivní činnost černobílé juniorky. Všichni hráči do jednoho vydrželi celý zápas sprintovat směrem ke své bráně a obětavě zastavovat útoky soupeře. Na pozorně hrající obrannou čtveřici Dynama nebyl soupeř schopen vymyslet účinnou zbraň. „S defenzivní činností jsem dneska naprosto spokojen,“ vyzdvihl po skončení zápasu Jan Poštulka obrannou hru svého týmu. Jakkoliv se blížil konec zápasu, hráčům v černobílém jakoby síly vůbec neubývaly. Chvílemi dokonce připomínali králičky z reklamy na baterie Duraccel. Jakoby je vůbec nezajímalo, kolik sprintů a naběhaných kilometrů už mají v nohách. I díky fyzické nezdolnosti svých svěřenců nemusel zkušený kouč příliš přemítat nad možností koho stáhnout ze hřiště“ „Střídání jsem si nechával vyloženě na čas. Na lavičce jsem měl samé defenzivní hráče, kteří se mi v danou situaci nehodili.“
