Po zkušeném brankáři Miroslavu Filipkovi se do brány Dynama dostal odchovanec klubu Zdeněk Křížek, který dlouho čekal na svojí šanci zachytat si v A-týmu. První utkání mu ale nepřineslo příliš radosti, když si Jihočeši z Brna odvezli pětibrankový příděl. Mladý gólman však působí velmi klidně a vyrovnaně a nečekaná vysoká prohra ho nějak nedostala na kolena. Právě naopak se kouká dopředu a chce to napravit.
Zdeněk Křížek poprvé zakřičel na světě 16.ledna 1983 ve Strakonicích, kde bydlí až do dnešní doby. Ve 13 letech přišel okusit českobudějovický tým v žákovských týmech, přičemž stále navštěvoval Základní školu se sportovním zaměřením ve Strakonicích a až po ukončení se přemístil na Integrovanou střední školu obchodní do Českých Budějovic. Svojí fotbalovou dráhu odstartoval v 9 letech ve Strakonicích, kde začal hrát na stoperovi. Do brány se dostal vlastně náhodou, kdy po dvou měsících jeho působení přišli o brankáře a Zdeněk zaskočil. Svým zaskočením, ale ukázal svůj brankářský talent, a proto na tomto postu i zůstal. Po 4 letech tamního působení byl vybrán do krajského výběru a odtud si ho vytáhlo právě Dynamo, kde právě trénoval Ivan Novák.

Jak jste trávil zimní pauzu a co pro Vás bylo největším překvapením v novém roce?
Zimní pauzu jsem trávil především odpočinkem, jelikož podzimní část byla poměrně náročná, a když jsem se nevěnoval fotbalu tak jiným sportům jako třeba florbal. A to největší překvapení, doufám, že teprve přijde a to v podobě úspěchů klubu v lize či poháru.

Věřil jste v to, že dostanete v A-týmu šanci?
Když jsem se dozvěděl o odchodu Míry Filipka, tak jsem ucítil větší šanci se probojovat. Věřil jsem tomu, že ta šance se prosadit je větší a chtěl jsem se o ní poprat, proto jsem rád, že jsem tu příležitost dostal.

Co pro Vás znamenal odchod Miroslava Filipka a jaké je Vaše nynější postavení v A-týmu?
Tak já s Mírou vycházel dobře, myslím si, že by takový krok udělal každý, protože ta nabídka z Řecka byla určitě zajímavá. A znamenalo to pro mě především větší šanci se dostat na post brankářské jedničky. A to postavení s tím vlastně souvisí, protože nic nemám vyhráno, stále se o to snažím poprat, stále o tu jedničku. Rozhodně si nemyslím po jednom zápase, že mám jistotu na tomto postu, ale tu šanci jsem dostal a chci jí chytit za pačesy.

Jaká byla zimní příprava, co pro Vás bylo nejobtížnější a naopak co jste si nejvíce užil?
Nejtěžší si myslím, že bylo to běhání jako pro každého hráče. Běhání jsme měli dost na šumavském soustředění a nejvíce se mi líbily přátelská utkání, jimž utvářelo výbornou atmosféru vyvedené počasí.

Jak myslíte, že dopadne Dynamo v letošním ročníku GL a poháru ČMFS?
Nechci dopředu tipovat. Bylo by vynikající, kdybychom skončili v první osmičce, ale po tomto zápase s Brnem musíme všichni sednout na zadek a o sto procent změnit naše výkony k lepšímu, pokud chceme slušné umístění. V poháru nás čeká zápas se Slováckem, do kterého jdeme s jediným cílem a to postoupit a dále se uvidí, koho nám los přisoudí.

Jak si rozumíte s druhým brankářem prvního týmu Zoltánem Miskim?
Myslím si, že jsem dobrý kamarádi i když samozřejmě tam ta jazyková bariéra je, proto někdy to dáváme dohromady naznačováním „ruce – nohy“.

Do této doby jste byl v postavení „dvojky“ kdy jste kryl záda Miroslavu Filipkovi, nejvíce zkušeností jste tedy získával v juniorce, budou Vám spoluhráči a atmosféra B-týmu chybět?
Ty zápasy B-týmu mi budou určitě chybět, protože jsem tam působil vlastně od osmnácti let a 3. liga si myslím, že je výborná pro nějaké ty začátky v tom mužském fotbale a k nasbírání cenných zkušeností. V béčku jsou ty lidi výborní, ať už realizační tým, tak i parta je tam výborná. A chybět – každý se chce poprat o ten A-tým, a když jde i do toho zápasu s béčkem, tak se snaží předvést ten nejlepší výkon.

O víkendu jste odehrál první ligový zápas v Brně, který celému týmu vůbec nevyšel. V čem vidíte hlavní příčinu tak vysoké prohry?
Brno nás celkově přehrálo, měli bychom si z toho vzít ponaučení. Těžko se dá říct co bylo hlavní příčinou – to je spíše otázka pro trenéra, ale my teď na ten zápas musíme co nejdříve zapomenout a dívat se dopředu, kde nás čeká utkání s Mostem, ve kterém musíme získat tři body.

Určitě takový debut v první lize jste si nepředstavoval takto, jaké byly Vaše pocity hned po zápase a jaké jsou teď?
Tak já už se od třicáté minuty modlil, aby byl poločas, jelikož to vypadalo na mnohem větší brankový příděl o poločase než 3:0. Byly to určitě pocity plné zklamání. V autobuse vlastně domů nepadlo ani slovo, celý tým byl psychicky dole. A teď cítím ostudu, protože jsem hráli opravdu špatně, ale především myslím na zápas s Mostem, kde to musíme napravit.

Jak se těšíte na premiéru před domácím publikem?
Rozhodně se těším, chceme se co ukázat v nejlepším světle. Musíme si také fanoušky udobřit po předešlém zápase.

Vnímáte na sebe nějaký okolní tlak na Vaší osobu?
Snažím se tím nezabývat. Ten tlak tam je, když se navíc peru o post jedničky, ale chci se soustředit na své výkony, aby byly co nejlepší. Nesmím teď udělat žádnou chybu, protože brankář na rozdíl třeba od útočníka, když udělá chybu, tak je to většinou gól.

S čím tým chce vstoupit do nadcházejícího zápasu proti Mostu?
Tak my jsme si řekli hned po zápase v Brně, že tímto způsobem se liga hrát nedá, protože takto bychom dostali výprask od každého týmu, a proto chceme teď úplně obrátit naší hru k lepšímu, bojovat, změnit náš přístup a bodovat s Mostem.

Se Zoltánem Miskim jste vlastně nejméně zkušenou brankářskou dvojicí v GL. Co na to říkáte?
Někdy se určitě začít musí, ale doufám, že i přesto budeme konkurencí pro ostatní brankáře.

Vnímáte také to, že jste odchovancem klubu? Naposledy chytal jako odchovanec Jaroslav Drobný.
Tak odchovanců určitě moc v týmu není, je to dobré působit ve stejném klubu, ale jak říkám záleží na mně a na týmu, jaké budou výsledky.

Myslíte si, že jste také otevřel cestu k získávání zkušeností brankářům Vršeckému a Pešulovi, kteří hrají v dorostu?
Tak nevím jak se budou krýt zápasy s áčka s béčkem, protože tu bylo nějak zažité, že druhý gólman A-týmu chodil automaticky chytat juniorce, ale nevím jak to teď bude. Pro ně to bude jedině dobře se ukázat v juniorce a postupně zde sbírat zkušenosti. Jsou mladí a potřebují chytat, ale určitě co jsem viděl tak jsou oba nadějní brankáři.

Z jakého útočníka GL máte největší obavy?
Tak teď bych asi nejradši vyjmenoval útočníky Brna. Ale ne, to si člověk nevybere, nejde vyjmenovat jednoho, dva útočníky ligy, žádného nesmím podcenit. Určitě jsou ale kvalitní útočníci v lize třeba Došek s Kuličem ze Sparty, Pecka z Boleslavy či Střihavka z Baníku, ale jak říkám je jich spousta, nelze říct jen pár jmen.

Existuje nějaký Váš vysněný klub ve kterém by jste si rád zachytal v budoucnu?
Každý fotbalista asi má nějaký vysněný klub, odejít třeba do Německa nebo Anglie, ale to teď neřeším. Stojím nohama na zemi a chci se koncentrovat pouze na svojí budoucnost v Dynamu, kde bych rád stabilně působil v budoucnu a chytal v první lize.

Když zrovna nejste na trávníků, jak trávíte svůj volný čas?
Většinou máme tréninky každé dopoledne, někdy i dva tréninky. Je to jak kdy, někdy jsem unavený více, někdy méně. Ale spíše je to nějaký relax – být s rodinou, procházka se psem, občas se kouknu na nějaký film.

Který klub favorizujete na titul v GL?
Teď se to tedy po prvním kole hodně zamotalo, je to vpředu hodně vyrovnané. Nechci někomu ubírat šance na zisk titulu, ale vidím to na souboj Sparty se Slávií. Samozřejmě do toho může zasáhnout třeba Liberec nebo Mladá Boleslav, ale jak říkám vidím to na Spartu či Slávii.

Máte nějakého oblíbeného brankáře v jiné zahraniční lize?
Tak na první místo bych asi dal Petra Čecha. Nemám tedy přímo nějaký vzor, ale nejvíce se mi líbí Petr Čech, protože předvádí stabilně výborné výkony a už to, že se probojoval v anglické lize dokonce do Chelsea, takže klobouk dolů před ním.