V Prachaticích dlouhá léta hrával divizi, než v roce 1990 odešel do německého Freyburgu hrajícího oberligu. V jeho dresu odehrál následujících pět let. Už na sklonku hráčské kariéry byl jasně rozhodnutý, že by se v budoucnosti chtěl věnovat trenérskému řemeslu. Jemu se začal učit jako hrající trenér v německých regionálních soutěžích.
Souběžně však už od roku 1995 v Prachaticích vykonával funkci šéftrenéra mládeže. Z Německa se pak definitivně vrátil v roce 2001 a ujal se prvního mužstva Tatranu. Pod vedením Miroslava Soukupa Prachatice v ČFL nejdříve obsadily druhé místo a o rok později dokonce po prvenství ve třetí lize postoupily i do druhé nejvyšší soutěže. „Moje trenérská kariéra byla po návratu z Německa skutečně nejvíce spojená s Prachaticemi,“ vzpomíná Soukup.
Jak si Tatran vede nyní, sleduje pozorně i na dálku. „V Prachaticích je vidět, že se po sestupu ze druhé ligy nějakým způsobem nepodařilo stabilizovat ani třetí ligu. V těch regionálních podmínkách bych ale řekl, že divize je pro ně momentálně odpovídající soutěží,“ míní. „Prožil jsem tam asi ta nejlepší léta, kdy fotbal v Prachaticích byl na vzestupu. A i díky nim jsem se dostal do velkého fotbalu.“
V sezoně 2003-2004 pak na úspěšné prachatické období navázal ročním působením v Dynamu, kde vedle trénování dorostu byl i vedoucím sportovního centra mládeže. „Budějovice mají obrovský potenciál v tom, že se podařilo dobudovat tréninkové centrum na Složišti, které se s mým příchodem zrovna otevíralo. Podmínky na výchovu talentů jsou tak v Dynamu nastaveny dlouhodobě velice dobře,“ říká mezi odborníky i širokou veřejností uznávaný expert.
„Jak je vidět, tak v Budějovicích se dělají takové ty následné kroky. Po Složišti přišlo kromě dalšího například postavení nových tribun na hlavním stadionu. Areál se postupně dobudovává, což jsem nyní naposled viděl třeba i na stavbě nových parkovacích míst a podobně,“ všiml si Miroslav Soukup (na snímku zcela vlevo se svými svěřenci během působení v Dynamu). „Myslím, že v Dynamu má vše takové ty své logické návaznosti. Výchova mládeže je zabezpečená, zlepšuje si divácké zázemí, takže vše funguje velice dobře,“ domnívá se perspektivní trenér, který se už nyní může pyšnit přízviskem úspěšný.
Po opuštění jihu Čech v roce 2004, kdy přijal nabídku Jiřího Kotrby, aby se stal jeho asistentem u prvoligového týmu Brna, totiž jeho kariéra začala strmě stoupat. Současně se také stal asistentem trenéra u mládežnických reprezentací. A postupně se vypracoval až do pozice hlavního kouče. Významného úspěchu Miroslav Soukup dosáhl loni v létě s českou „dvacítkou“, když s mladíky získal stříbrné medaile na mistrovství světa v Kanadě. Ve finálovém utkání jeho svěřenci nestačili až na Argentinu.
Nyní stojí na prahu zajímavého angažmá v Egyptě, kde se stane hlavním koučem místní reprezentace do 20 let. „Už za necelých čtrnáct dní odlétám do Káhiry. Nyní se tak snažím odvést maximum práce proto, aby Brno v letošní sezoně došlo co nejdál. Případné úspěchy by totiž samozřejmě byly spojovány i s mým jménem. Momentálně předávám moje informace a věci, které jsme měl na starosti, Aleši Křečkovi, jenž nastupuje na mé místo.“
Na novou etapu ve své trenérské kariéře se těší. „Kontakt s Egyptem mám pořád. Posílají mi různá dévédéčka, na která se po večerech snažím dívat, abych poznal hráče typově. Navíc děkuji i mým kamarádům a ostatním trenérům za výbornou spolupráci, kdy si například s Víťou Lavičkou nebo Josefem Csaplárem společně sedneme a diskutujeme nad hrou Egypta,“ sděluje Miroslav Soukup.
Jeho program je před blížícím se odletem velice nabitý. A jiné to rozhodně nebude ani po samotném příletu. „Hned v květnu bychom měli mít tři srazy. V Česku máte například za třičtvrtě roku čtyři srazy, kdežto tam měsíčně minimálně dva. Dále jsou zařazeny i nástavbové prvky jako přípravné zápasy s káhirskými celky. V Egyptě je práce u reprezentace prostě jiná, než u nás,“ uzavírá Miroslav Soukup.
