V nejvyšší české soutěži odkopal 201 utkání, ve kterých si připsal devět branek. Po skončení aktivní kariéry se dal David Horejš na trénování a po půlroce u starších žáků se posunul k ligovému dorostu. „Nečekal jsem, že bych se posunul takhle rychle. Ale moc mě to baví,“ přitakává bývalý ligový obránce.

Váš přesun od U14 k ligovému dorostu byl hodně rychlý. Jak se to celé seběhlo?
V zimě jsem šel trénovat U14 starší žáky, kde jsem v létě skončil. Během léta se v klubu udály změny a vedení mi naznačilo, že bych se měl posunout k devatenáctce. Já jsem se tím moc nezabýval, ale když mi to poté vedení oznámilo, tak jsem byl za tu šanci rád. Trénovat ligový dorost je velká zkušenost a moc mě to baví.

Napadlo vás před tím, než jste trénoval starší žáky, že byste se mohl takhle rychle posunout?
Takhle rychle určitě ne. Ale na druhou stranu věřím, že klukům mám, co dát. Něco jsem odehrál a myslím si, že nejlepší pro mladé kluky je, když je trénují bývalí fotbalisté, kteří se trénování věnují. Už práce se žáky mě bavila, ale ligový dorost je ligový dorost.

Mohl by být vaším vzorem v rychlé cestě nahoru Martin Vozábal, který rovněž postupoval ve funkcích hodně rychle?

David Horejš na lavičce
Nevím, jestli je Vozi pro mě příkladem. On tady začal během chvilky trénovat juniorku, poté přešel k áčku, kde se později stal i hlavním trenérem. Teď dělá manažera. Já bych chtěl pokračovat v trenéřině dál, jelikož si myslím, že mládež tady vždycky byla na vysoké úrovni. Chtěli bychom na to navázat a vychovávat hráče, jako ty, kteří tady vyrostli před tím. A je třeba rovněž doplňovat A-tým o vlastní odchovance.

Máte respekt od svých nových svěřenců stejný jako od starších žáků?
Samozřejmě to není stejné. Ale musím říci, že kluci jsou pracovití a tréninky zatím zvládají bez problémů. Před prvním tréninkem jsme před ně předstoupili a řekli jsme jim, že jde hlavně o ně. Teď se jim otevírá možnost, kterou už nemusí dostat. Klub chce jít cestou, kdy sází na vlastní odchovance. Nedělají to pro mě ani pro rodiče, ale hlavně pro sebe. Pokud se fotbalem chtějí živit, tak teď má šanci se někam posunout.

Tvoříte trenérský trojlístek s Petrem Skálou a Jaromírem Plockem. Jak vám funguje spolupráce?
S Peťou Skálou jsme oba trenéři a Míra Plocek je nám k dispozici jako masér. On nastoupil do SCM Složiště jako fyzioterapeut a jsme rádi, že kluky může masírovat kluk, který tady v lize něco dokázal. Takže je to i pro kluky zpestření a mají k němu úctu.

Už jste odehráli v přípravě nějaká přátelská utkání?
Před týdnem v pátek jsme odehráli dvojzápas s Jihlavou, kdy první duel skončil remízou 2:2 a ve druhém jsme zvítězili 1:0. Ve středu jsme porazili muže Českého Krumlova 4:0. V sobotu nás prověří Příbram, takže těch přípravných zápasů bude dost.

Liga dorostu bude nesmírně náročná soutěž, ne?
To bezpochyby. Už se pomalu musíme soustředit na první kolo, které je na programu už 27. července. Liga dorostu bude hrozně náročná, v soutěži je dvacet čtyři mužstev, takže nás čeká jen na podzim třiadvacet kol. Začínáme na konci července a končíme sedmého prosince. Bude to dlouhé a vyčerpávající, tudíž chceme kluky dobře připravit. Musíme vybrat co nejlepší mužstvo, ale máme z čeho vybírat.

Není minusem soutěže, že se z ní nikam nepostupuje ani nesestupuje a na hráče tudíž není takový tlak?
To si nemyslím. Tlak je na hráče vždycky. Na domácích zápasech se na ně bude dívat trenér A-týmu, manažer a přijdou i nějací diváci. Kluci hrají o svoji budoucnost, jestli v klubu dostanou smlouvu nebo ne. Tlak je na kluky vždycky a oni musí neustále podávat kvalitní výkony, aby se tady prosadili dál do juniorky nebo poté později do áčka.

Ideální pro A-tým je, když ho každý rok doplní dva až tři hráči z dorostu. Vidíte už nyní nějaké adepty?
Za čtrnáct dní, co trénujeme, musím říci, že v týmu je řada talentů s potenciálem. Ale musí na sobě pracovat a uvidí se. Věřím, že z tohoto ročníku něco vzejde.