Velký návrat bývalého reprezentanta Jiřího Štajnera se udál v neděli na Střeleckém ostrově. Bývalý hráč bundesligového Hannoveru nastoupil na postu ofenzivního středního záložníka a jak avizoval, hrál spíše účelně. K vidění však bylo i několik jeho známých parádiček. "Ale já jsem to říkal už před startem ligy, že budu hrát hlavně pro manšaft. To je přece nejprospěšnější."

Na příchod libereckého špílmachra se v novinářské mix zóně čekalo déle než obvykle. Když už někteří redaktoři vzdali své čekání a odcházeli, z prostoru kabin se vyřítil charismatický, téměř holohlavý chlapík. Z Jiřího Štajnera čišela pohoda, spokojený s výsledkem ani svou obnovenou premiérou v libereckém dresu však příliš nebyl. "Nevyhráli jsme, takže o spokojenosti řeč být nemůže. Na výhru jsme měli. Neříkám, že ve druhém poločase, ale v první půlce bylo na naší straně dost šancí. Tam jsme to měli rozhodnout," nabídl svůj pohled Štajner.

Sám ale uznal, že Liberecké ve druhém dějství Jihočeši svou aktivitou zaskočili. "V jejich kabině jsem sice nebyl, ale zřejmě si něco řekli. My jsme měli v prvním dějství před vápnem dost volného místa a hráli jsme dobrý fotbal." Českobudějovičtí útočníci ale po změně stran více udrželi míč a ofenzivní snažení Jihočechů výrazně podpořil střídající brazilský štírek Hudson. "Hra Dynama se zlepšila a v závěru jsme měli štěstí, že nám tam nic nespadlo. Ale hrál se líbivý fotbal nahorů dolů a i my jsme na konci zápasu mohli skórovat," vysvětloval zkušený středopolař, který do zápasu nastoupil na postu vysunutého halva.

Jeho akční rádius byl tedy zejména v prostoru pod hrotovými útočníky, jimž měl Štajner servírovat gólové přihrávky. A často se mu nějaká zajímává kolmice povedla... "Na tomhle postu jsem odehrál prakticky celou letní přípravu a určitě jsem s tím neměl žádný problém." V posledních letech byl ale čtyřiatřicetiletý hráč českým divákům známý spíše jako krajní záložník. Více dopředu už ho to však netáhne. "Kdepak, v záloze jsem spokojenej, aspoň si trochu zaběhám," říkal dobře naladěný hráč libereckého Slovanu a jedním dechem s úsměvem od ucha k uchu dodal, že do zadních řad ho to tedy netáhne vůbec.

Spolupráce s forvardy Keričem a Nezmarem snesla na úvod Gambirnus ligy celkem přísné měřítko. "Andrej (Kerič - poznámka aut.) má dobré náběhy a já to vidím. On to ví taky, že to vidím, takže ta spolupráce docela funguje," popisoval vtipně libereckou souhru v ofenzivě. Svého chorvatského spoluhráče za spálenou loženku v prvním poločase nepeskoval. "Vůbec ne. Sám jsem měl v prvních dvaceti minutách dvě šance, ale naložil jsem s nimi špatně," tvrdil.

A v jakém že stavu shledal Jiří Štanjer I. ligu po osmileté odmlce, když vynecháme jeho krátkou anabázi v pražské Spartě? "Vítě, že už si ani nepamatuju v jaké stavu byla," hodil "Štajny" další bonmot do placu po vzoru bývalého libereckého kouče Ladislava Škorpila. Pak ale trochu zvážněl. "Myslím, že to byl dobrý fotbal. Nevím, jak to bude vypadat dál, ale duel byl z obou stran kvalitní. Budějovice se také snažily hrát dopředu."

Štajner však příliš nepřijímal tvrzení, že Liberec byl v utkání favoritem. "Možná jsme byli takovým mírnějším favoritem, ale rozhodně ne velkým." V úvodní ligovém kole byl na favority totiž uspořádán doslova hon. Nováček z Hradce Králové doma překvapivě porazil pražskou Spartu. Slovácko doma přejelo Teplice 3:0. "Doufal jsem, že bychom tady mohli uspět. Je to škoda, ale bod bereme také," doplnil na závěr Jiří Štajner.

Velký kus práce odvedl v barvách Dynama hrající Slovák Peter Černák, který se jako defenzivní štít se Štajnerem střetával téměř neustále. K liberecké hvězdě měl pouze slova chvály. "Určitě je to osobnost českého fotbalu. V zápase podal dobrý výkon. Mě osobně se velmi těžko bránil, žádný míč nedal zadarmo."

Dynamo uhrálo v prvním kole s ambiciózními Severočechy bod. Loni s Jabloncem to byl podobný zápas. Budějovičtí měli na výhru, duel však skončil nerozhodně 1:1. Získaný bod je ale na úvod dobrým počinem. "Liberec byl na začátek nového ligového ročníku velmi silným soupeřem. Oba celky měly šance, takže si myslím, že je remíza spravedlivá," uvedl bývalý hráč bratislavského Slovanu.

Snažil se také vysvětlit příčiny, proč byli Jihočeši v úvodu tak zakřiknutí a nechali Liberecké hrát. "Byli jsme málo aktivní, nedostupovali jsme liberecké hráče a z toho pramenily jejich šance. O poločasové pauze jsme si to v kabině vyříkali a na hře to bylo znát." Dynamo svého soka v druhé pětačtyřicetiminutovce doslova zamklo na jeho polovinu. Důvodem mohla být i lepší fyzická připravenost českobudjěovického týmu. "To možná také, hlavně jsme ale hráli odvážněji a útočili ve více lidech," tvrdil Černák. Slovenský středopolař však litoval neproměnených šancí. "Střele Mariána Jarabici chyběl opravdu kousíček, nejvíc ale mrzí tyčka po střele Zdeňka Ondráška," dodal s mírným zklamáním v hlase Peter Černák.