Když dá útočník branku, splnil svůj úkol. Když dá dva góly, pracuje nad plán. Pokud vstřelí góly tři, je za svůj hattrick zaslouženě oslavován. Čtyři branky v jednom zápase jsou už senzace. A přesto se tento fotbalový kousek v sobotu povedl hned dvěma borcům v dresu Dynama. Začínalo poslední ligové utkání staršího dorostu v této sezóně, když na Složiště zamířila zpráva z Chomutova, kde Ivo Svoboda svými čtyřmi brankami pomohl k vítězství budějovické juniorky. „To je pan střelec“, šumělo mezi diváky. To netušili, že jim právě chystá stejné představení Michal Schön...
Úkol splnil před koncem první desetiminutovky. „Dostal jsem krásný dlouhý balon od Ondry Kosobuda, bek mě přeběhl a já to dal podél gólmana,“ popisoval situaci, která vedla k první brance zápasu proti Hradci Králové. Skončila čtvrthodinka zápasu a on už pracoval nad plán. Na zlatém podnose dostal navštívenku od Slámy a přesnou placírkou rozvlnil síť podruhé. „Narazil jsem si to s Tomášem a potom už jsem jen chtěl trefit branku. Byl to krásný pocit, když to tam spadlo podruhé,“ komentuje sedmnáctiletý talent, který svou druhou branku oslavil přetažením dresu přes hlavu. V tu chvíli netušil, že za minutu bude mít na noze hattrick. V sedmnácté minutě se totiž dostal k míči v pozici, která vyžadovala pouhou povinnost trefit z vápna branku s osamoceným gólmanem. Střela ale zamířila mimo tyče. „Tak dlouho jsem se soustředil, až jsem se ukopl,“ kroutil Michal ještě po zápase hlavou. Bylo poznat, že ho neúspěšné zakončení pro zbytek poločasu psychicky poznamenalo a trenér Soukup mu musel často z lavičky posílat slova podpory.

S přibývajícími minutami ubývaly síly, přesto střelec toužil vydržet na hřišti až do dovršení svého hattricku. „Přiznávám, že jsem už před přestávkou trošku nemohl. Chtěl jsem ale, aby mě trenér nechal hrát dál. Moc mu děkuji za důvěru, kterou mi dal.“ Miroslav Soukup o přestávce stáhl jeho kolegu z útoku Weinharda a nahradil ho už ostřílenějším Toncarem. Právě on nabil svým přesným centrem před dovršením hodiny hracího času na Schönův hattrick. Tentokrát se Michal trefil hlavou, když si pomohl výstavní rybičkou. A senzace? Ta přišla v minutě šestašedesáté. Za takový sólový únik zakončený kličkou nešťastnému gólmanovi by se nestyděl ani Milan Baroš. Čtvrtá čárka do zápisu, další stovka z peněženky. „Je mi to jasné, mám to spočítané. Za hattrick je pětistovka, za každý gól stovka do společné pokladny,“ směje se kanonýr, který během rozhovoru přijímá bezpočet gratulací. Na tu nejpříjemnější gratulaci teprve čekal. „Přijela se na mě podívat moje milá, takže jsem moc rád, že se mi povedl takový zápas. My se s Terezkou o víkendech moc nevídáme, ona hraje tenis, tak jsme si hodně vzácní.“

Nebyla to Schönova premiéra v nejvyšší dorostenecké lize, ke třem zápasům nastoupil už na podzim. „Potom jsem ale putoval zpátky do béčka. A zaslouženě, nedával jsem fotbalu tolik, kolik bych měl. Spíš jsem si z fotbalu dělal srandu,“ uvědomuje si sebekriticky. Jeho slova potvrzuje i trenér Soukup: „My všichni víme, že Michal je výborný útočník. Ale doteď mě nepřesvědčoval, že je pro fotbal ochoten udělat maximum. Neříkám, že by byl lajdák, ale plýtvá svým talentem. Pokud svůj přístup změní, začne ode mě dostávat důvěru. On je ale tím typem hráče, na kterého budu mít vždy vyšší nároky.“ Právě takovýto zápas by mohl Michalovi pomoci v tom, aby si uvědomil, že při větším soustředění se na fotbal může dosáhnout v budoucnu velkých úspěchů. „A to podle mého názoru hrál dneska na sedmdesát procent, má ještě na víc. Je hezké, že dal góly, ale to nepůjde vždy. Musí k tomu přidat i něco navíc. Příkladem mu mohou být kluci jako Kosobud nebo Sláma. Ti nemají tolik talentu, ale o to více zarputilosti u nich vidím,“ chválí Soukup další fotbalisty, kteří by mohli být jádrem nově se rodícího týmu.

Snad tento úspěch Michala povzbudí do další práce, která jej nyní čeká během předsezónní přípravy. Trenérovi poslal po zápase jasnou vizitku: „Moc mu děkuji, že mi v tomto posledním zápase dal důvěru. Jsem moc rád, že jsem mu to mohl čtyřmi góly vrátit.“