Další vysoké vítězství na domácím stadionu na Střeleckém ostrově si v zápase 19. druhá ligy připsali fotbalisté Dynama České Budějovice, když rozdílem třídy rozstříleli nováčka z Hlučína. I přes šestibrankové vítězství ale zůstal trenér František Cipro nohama na zemi a výsledek rozhodně nepřeceňoval: „I za stavu 3:0 se občas objevily fáze, kdy soupeř vůbec nevypadal, že prohrává vysokým rozdílem a dobře držel míč ve středu hřiště,“ všiml si budějovický kouč.

Reportáž: SK Dynamo - FC Hlučín 6:0 (2:0)
Ohlasy hráčů: Poborský a Mrkvička

Fanoušci na E.ON stadionu prožívali vskutku výjimečný podvečer. Šest branek do sítě soupeře nedali Jihočeši již dlouhá léta a každý příchozí se musel především ve druhém poločase náramně bavit. Přitom ale nechybělo mnoho a zápas pátého týmu se třináctým se nemusel vůbec odehrát. „Když jsem ráno přišel na hřiště a sledoval jsem, jak hustě prší, tak jsem začínal mít velké obavy, zda se bude dnes vůbec hrát. Kdyby se nehrálo, byla by to pro nás už katastrofa. Díky celé údržbě, která se o hřiště starala nepřetržitě dva měsíce, byla hrací plocha na danou situaci v dobrém stavu,“ vzpomínal na nepříjemné chvíle Cipro.

Pak se ale pustil do hodnocení samotného zápasu, ve kterém především upozorňoval na menší nedostatky ve hře svých svěřenců: „V úvodu zápasu na nás byla znát velká nervozita. Dlouho jsme nyní nehráli a byly tam takové fáze, kdy jsme vůbec neudrželi balon a navíc jsme během prvních dvaceti minut dostali dvě žlutá karty a navíc se proti nám zahrávalo pět rohů.“ Jihočeši skutečně začali trochu vlažně a v úvodní desetiminutovce se dokonce chvílemi zdálo, že více ze hry mají hosté z Hlučína. Na přelomu první čtvrthodinky se ale domácí naplno rozjeli a obrana Slezanů měla především s reprezentantem Pohorským plné ruce a nohy práce. "Naše hra se trošičku uklidnila až po druhém gólu, avšak i za stavu 3:0 se občas objevily fáze, kdy soupeř vůbec nevypadal, že prohrává vysokým rozdílem a dobře držel míč ve středu hřiště,“ vysekl Cipro Hlučínu poklonu.

Trenér Dynama František Cipro ale rozhodně vysoké vítězství nepřeceňoval a vše se snažil brát s nadhledem: „Výsledek 6:0 vypadá sice hezky, ale rozhodně si nemyslím, že by byl náš výkon stoprocentní.“ Nezapomněl ale upozornit na skutečnost, která měla na tak velký brankový rozdíl zásadní vliv: „Na úvod jara to bylo dobré, ale co si budeme nalhávat, bylo to představení jednoho muže. Karel jeden gól dal, na čtyři další nahrál a na tom šestém se také značnou měrou podílel. Je vidět, že fotbal ho tady zase začal bavit a je v excelentní formě.“

Zajímavým faktem také je, jakým způsobem Jihočeši šesti branek dosáhli. Poslední šestý gól dal sice Poborský po samostatné akci přízemní střelou pod padajícího brankáře Bolka, avšak všechny předchozí branky padaly po velmi podobných situacích – centr z pravé strany a následná hlavička, proti které neměl ve většině případech hostující golman nárok. „My takhle chceme hrát. Máme Faldynu s Mrkvičkou, což jsou výborní hlavičkáři. Navíc máme i typy hráčů jako jsou Poborský, Plocek a Belej, díky kterým bychom se tam měli takto po stranách dostávat,“ vysvětlil závěrem Cipro.

 

S úsměvem na tváři přišel na tiskovou konferenci i trenér hostujícího týmu Erich Cviertna, který hned na úvod uznal sílu domácího týmu. Ve svém hodnocení rozdělil zápas na dva odlišně vyhlížející poločasy: „Celkově jsem mohl být s prvním poločasem opravdu spokojen, protože nebýt našich obvyklých minel, tak mohla být hra o poznání vyrovnanější a domácí by byli asi nervóznější. My jsme je ale vlastními chybami posadili do sedla a po další naší hrubé chybě ve středu hřiště to bylo 2:0.“ Trenér hostů také upozornil na to, že nejen na jihu Čech byly v minulých týdnech problémy s nepříznivým počasím a přívaly velkého množství sněhu: „Posledních čtrnáct dní jsme měli trochu problémy s přípravou, protože jsme museli trénovat na umělé trávě a to se muselo na naší hře podepsat.“

Druhý poločas, který začínal za stavu 2:0 pro domácí se trenéru Cviertnovi hodnotil přeci jen o poznání hůře. Jeho svěřenci dostali čtyři góly a několik dalších šancí museli na poslední chvíle zažehnávat už tak dosti deprimovaní obránci. „Na druhou stranu, i když Budějovice měly ve druhém poločase několik šancí, i my jsme se několikrát dostali k zahrávání standardních situací, ze kterých jsme zahrozili,“ podotkl Cviertna. Jinak ale spíše kroutil hlučínský kouč hlavou, když vzpomínal na to, jakou hru jeho svěřenci předváděli: „Druhý poločas byl z naší strany o tom, že jsme se snažili dát nějaký gól, hru jsme otevřeli, a tak se domácím naskytla možnost k rychlým protiútokům. Naše útočení bylo ale chvílemi opravdu trochu naivní, protože jsme se dopředu hnali v sedmi lidech a na naší půlce pak třeba zůstali dva obránci na útočící budějovické fotbalisty.“

Už před zápasem přitom Cviertna věděl, že právě na útočnou sílu Dynama si budou muset dát jeho hráči velký pozor: „Budějovice mají zkušené hráče, co se útočné fáze hry týká, a ti neměli s proměňováním šancí žádné problémy.“ Tak trochu rezignovaně ale nakonec hlučínský lodivod uznal, že jeho tým na úspěch v nedělním zápase pomýšlet nemohl: „Pro nás to bylo trochu kruté, ale člověk se má ze všeho poučit a pro domácí to bylo dnes opravdu zasloužené vítězství.“