Brankáři
V bráně rezervy se celkem pravidelně střídala trojice hráčů. Z A-týmu vypomáhal rezervě Zoltán Miski, zkušenosti sbírala dvojice Vít Pešula, Vladan Vršecký a dorostenci ukázali, že v příští sezóně mohou v B-týmu vytvořit vyrovnanou brankářskou dvojici.
Vít Pešula – 8 zápasů – S přibývajícími zápasy získával mladý brankář čím dál větší jistotu. Jeden ze svých nejlepších zákroků si schoval na poslední domácí zápas, když tygřím skokem zlikvidoval umístěnou ránu Sparťana Bíra. Velice mrštný na čáře, nebojí se hrát nohama. Umí si dirigovat spoluhráče před sebou, problémy mu nedělá ani zvýšit hlas na své spoluhráče.
Zoltán Miski – 5 zápasů, 1 ŽK – Ke čtyřem z pěti zápasů nastoupil před domácím publikem a rozhodně nezklamal. Jistý při centrovaných míčích, rychlý na brankové čáře. Vyhnul se jakémukoliv vážnějšímu zaváhání.
Vladan Vršecký – 4 zápasy - nehodnocen
Obrana
Obrana patřila k silným aspektům hry Dynama B. Neprostupná hráz soupeři téměř nedovolovala dostat se na dostřel naší brány. Velice dobře zvládala juniorka bránění standartních situací, navíc velice platní byli obránci při zahrávání standartek před soupeřovou bránou. Obranný val Jihočechů překonávali soupeři těžko po zemi i ve vzduchu. Jedinou slabší chvilku si vybrala rezerva v Krči, kde obdržela tři branky.
Martin Leština – 17 zápasů, 1 ŽK – Sedmnáct zápasů a pouze jedna žlutá karta. Tato statistika vypovídá mnohé. Patřil mezi nejzkušenější hráče rezervy a jeho schopnosti byly znát. Trenér Karel Musil jej přesunul na pravou stranu a tato změna pravonohému obránci logicky prospěla. Silný v osobních soubojích, má skvělé čtení hry a je velice platný v hlavičkových soubojích. Ještě navíc se málokdy uchyluje k nečisté hře. Na Martina Leštinu se mohli spoluhráči v důležitých momentech stoprocentně spolehnout. Zdálo se, že čím je lepší soupeř, tím lepší výkon „Lešťa“ podá. Má velký podíl na konečném osmém místě.
Pavel Picka – 15 zápasů, 2 góly – Vzrůstem neveliký, zato jeho výkony dosahovaly vysokých kvalit. Levý obránce s výborným tahem podél levé lajny a výbornou kopací technikou byl trenérem nezřídka pro své ofenzivní schopnosti využíván i v záloze. V závěru soutěže si dokonce mladý obránce připsal dva přesné zásahy. Levák jeho typu rezervě po odchodu Jiřího Hrbáče scházel. Bojovník k pohledání, dokáže se obětovat pro tým. Jeho ofenzivní výpady podél čáry jsou přesně tím, co by moderní obránce měl umět.
Michal Mácha – 14 zápasů, 3 góly, 5 ŽK, 1 ČK – Podzimní angažmá v druholigovém Sokolově Michalu Máchovi prospělo. Důrazný a nekompromisní obránce nevypustí jediný souboj. Vynikající hlavičkář, hra s míčem mu nedělá sebemenší problémy. Čekat na jeho chybu je téměř nekonečný příběh. Jako bonus se hned třikrát zapsal do střelecké listiny a především přímák proti Spartě rozjásal srdce všech fotbalových fanoušků. Společně s Vlastimilem Švehlou nechal zapomenout na stoperskou dvojici Peroutka, Martínek. S přibývajícím množstvím zápasů jakoby rostl, konec soutěže jej zastihl v nejlepší formě.
Vlastimil Švehla – 14 zápasů, 1 gól, 3 ŽK, 1 ČK – Příjemné překvapení jara. Trochu nedoceněný, ale jinak velmi spolehlivý obránce. Uplynulý rok jej stíhaly zranění a podzim tak strávil v Písku, hrajícím KP. V jarní části možná až příliš často doplácel na výpomoc hráčů z Áčka nebo na nastupující mladí v podobě Martina Tischlera, díky čemuž neměl jisté místo v sestavě.Velice silný v hlavičkových soubojích, dokáže se uplatnit i před soupeřovou bránou. Zapracoval na rychlosti a momentálně je téměř nemožné u něj nalézt větší slabinu. Hraje velice čistě, jen málokdy si pomáhá fauly. K čisté hře mu dopomáhá dobré čtení hry. Ač nenahání svou hrou soupeři strach, neuhne ze žádného souboje.
Martin Tischler – 10 zápasů – Obrovský přehled zdobí velkou naději Dynama. Defenzivní hráč dokáže nastupovat také na postu defenzivního štítu. Umí si odstavit soupeře tělem, rozdat balón, vyhrát hlavičkový souboj. U balónu je vždy o něco dříve než soupeř a proto si nepotřebuje vypomáhat nedovolenými zákroky. Vždy působil velice jistě, sebevědomě a na svůj věk zkušeně. V jarní části soutěže především sbíral zkušenosti mezi dospělými.
Jiří Pravda – 8 zápasů, 1 gól – Vysoký zadák chodil vypomáhat rezervě z A-týmu a jeho zkušenosti byly patrné. Soupeř se přes Jiřího Pravdu nedostal ani po zemí, ani ve vzduchu. Dokáže odzbrojit čistě a zároveň založit akci. Své výkony korunoval krásnou brankou proti „svým“ Prachaticím.
Jakub Bureš – 8 zápasů, 1 ŽK – Nezklamal, ale zároveň ani nepřekvapil. Od fotbalisty hrajícího na podzim první ligu by se zřejmě čekalo víc. Jeho výkony patrně ovlivňoval blíží se konec angažmá v Dynamu.
Záloha
Čtveřice Pouzar, Příhoda, Mašát a Skopalík se i přes poměrně nízký věk dá v rezervě počítat mezi velice zkušené fotbalisty. Málokdy hrála záloha v pravidelném složení a na hře to bývalo patrné. V mnoha zápasech však ukázala středová řada svou kvalitu a právě díky bojovnému výkonu zálohy Dynamo svého soupeře často přehrávalo.
Radim Pouzar – 16 zápasů, 3 góly, 5 ŽK – Srdcař, hecíř a duše B-týmu. Pomalu se začíná řadit k inventáři, ale svým odhodláním dokáže strhnout spoluhráče k větší bojovnosti. Nebojí se zařvat. Bojovník k pohledání, nevypustí žádný souboj a neustále hledá cestu k soupeřově bráně. Přímáky v jeho podání byly velice silnou zbraní rezervy. Miláček ochozů nastřílel v jarní části tři góly. Jediným limitujícím faktorem je jeho výška. Tuto nevýhodu ale nahrazuje ohromným úsilím. V jarní části ze sebe dokázal strhnout nálepku žolíka nastupujícího až v průběhu zápasu.
Michal Mašát – 16 zápasů, 2 góly, 2 ŽK – Kapitán a zároveň dirigent a režisér hry v jedné osobě. Na něm stojí i padá hra Dynama. Přehled o hře je jeho velkou předností. Dokáže spoluhráče vyslat do vyložené šance. Podrží balón, přesně rozehraje. Možná až příliš šetřil se svými smrtonosnými střelami z větší vzdálenosti. Patří k nejzkušenějším hráčům juniorky a jeho přínos týmu je více než patrný. Na začátku jara sice spíše hledal formu, ale v závěru už to byl starý dobrý „Maši“.
Josef Příhoda – 16 zápasů, 3 ŽK - Trenér Karel Musil jej využíval ve středu hřiště společně s Michalem Mašátem. Možná nestálost postu s často defenzivními úkoly až příliš často ovlivňovali jeho výkony. Oproti minulé sezóně působil Pepa zkušeněji. Nebál se převzít zodpovědnost a hrát s balónem. Zároveň si už dokáže dirigovat své spoluhráče a zřídit si respekt u protihráčů. Málokdy dostával příležitost předvést svou dobrou kopací techniku. Skrývá v sobě velký potenciál, pokud jej dokáže prodat, měl by v příští sezóně patřit k tahounům týmu.
Michal Skopalík – 11 zápasů, 1 gól, 1 ŽK, 1 ČK – Nejčastěji nastupoval na své oblíbené pozici defenzivního štítu. Silný v hlavičkových, neústupný v osobních soubojích. Na hřišti občas působí nenápadně, ale jeho hra je pro tým nesmírně důležitá. Dokáže se uplatnit při standartních situacích. Miláčka ženské části publika zdobí dobré čtení hry a soupeřovu akci tak umí rozbít hned v zárodku.
Aleš Červenka – 7 zápasů - Většinou nastupoval k zápasům na soupeřových hřištích. Po své úvodní sezóně v dospělé kategorii by měl v příštím roce nakouknout do sestavy častěji.
Útok
Po podzimním odchodu Luboše Myšáka se zdálo, že B-tým bude jen těžko hledat střelce. Opak byl pravdou. Mladíci v dresu Dynama B dokázali rozvracet obrany svého soupeře s potřebnou lehkostí. Vycházející hvězdou je především Tomáš Stráský, který už nakoukl i do první ligy. Zdeněk Ondrášek a Michal Kaňák dokazují, že na služby útočníků se v Dynamu dá nadále spoléhat.
Michal Schön – 13 zápasů, 1 ŽK, 1 ČK – Třináct zápasů bez gólu je pro útočníka celkem tristní bilance. Talent českobudějovického fotbalu postupně uvadal a na trávníku se často nechal soupeřovými obránci doslova otrávit, mnohdy působil dojmem jakoby sám nevěděl co vlastně chce. Jen málokdy nechával vyniknout svou rychlost a tah na bránu. Diváky spíše udivoval svými vlasovými kreacemi než předváděnou hrou.
Tomáš Stráský – 11 zápasů, 3 góly, 3 ŽK – Největší překvapení této sezóny. Trenér Karel Musil opět projevil svůj cit a z pro dorost často nepotřebného záložníka stvořil útočníka od kterého si v Dynamu hodně slibují. Za tento tah by se jednou mohlo trenérovi rezervy děkovat na kolenou. Dravý, rychlý, agresivní, výbušný, zdobí ho skvělý tah na bránu. Nebojí se jít do souboje jeden na jednoho a jen málokdy z něj odchází poražen. Jako sup neustále krouží „Stráňa“ okolo soupeřova vápna a jakmile dostane míč okamžitě udeří. Umí si přebrat míč zády k soupeřově bráně, vyhrát hlavu, zpracovat těžký balón, překvapit obránce nenadálým pohybem. Svým stylem hry připomíná Milana Baroše v nejlepších letech. Jedinou jeho nevýhodou je, že svůj neústupný styl hry zatím často odnáší zraněním. Pokud bude Tomáš Stráský pokračovat ve svém fotbalovém růstu, má v něm Dynamo obrovský klenot.
Zdeněk Ondrášek – 11 zápasů, 1 gól, 1 ŽK – Ač věkem ještě dorostenec, také on předváděl velice dobré výkony. Po svém premiérovém gólu za muže však jakoby trochu usnul na vavřínech. Zdobí ho dobrá hra tělem, silný v hlavičkových soubojích.
Michal Kaňák – 7 zápasů, 1 gól, 1 ŽK – Také on nepatří vzrůstem mezi nejvyšší fotbalisty, ale tuto nevýhodu nahrazuje obrovským zrychlením. Takový start na míč má skutečně málokdo. Navíc dokáže s míčem u nohy obejít soupeře a přesně zakončit. Má dobrý výběr místa, také on stihl dát svou premiérovou branku za B-tým.
Ve statistikách jsou započítány pouze zápasy z jarní části ČFL. Do hodnocení jsou zahrnuti hráči, kteří odehráli minimálně čtyři zápasy.
