Jste druhý nejlepší střelec Dynama a hráč, který má nejvíce startů za Dynamo. Jak na své angažmá v Budějovicích vzpomínáte?
Když se podívám zpětně, tak to hodnotím pouze kladně. České Budějovice mi umožnily hrát velký fotbal, a proto na ně vzpomínám velmi dobře.
Za svou kariéru jsem vystřídal hodně útočníků a Kája (Karel Vácha – pozn. autora) byl vyloženě koncový hráč. Myslím si, že nám to šlo dobře. U hodně gólů jsem asistoval, takže jsem byl možná spíše takový nahrávač. (s úsměvem)
Byl jste velmi rychlý typ útočníka. Jaké zakončení jste preferoval?
Pro mě bylo důležité hlavně trefit branku. Když se netrefí branka, tak člověk nemůže dát gól. Každý fotbalista musí mít při svých střelách i potřebné štěstí. Musím se přiznat, že kolikrát jsem branku z vyložených šancí nedal a hodně gólů tak promrhal. (s úsměvem)
Jste v Síni slávy Dynama. Co to pro vás znamená?
Samozřejmě jsem rád, že jsem se do této kategorie oceněných hráčů Dynama dostal.
Pohybujete se stále kolem fotbalu?
Jsem předseda fotbalového klubu v Plané, jak je letiště. Baví mě to a dělám to, abych se nenudil. Fotbal je pro mě celý život a jsem rád, že se kolem něj mohu pohybovat. Snažím se i předat něco ze svých zkušeností mladým klukům.
Co říkáte na současnou situaci kolem Dynama a na aktuální sezonu?
Podle mě je současná situace taková nemastná, neslaná. Dynamo má už delší dobu jeden problém. Kámen úrazu je hra a herní projev týmu.
Za vaší éry chodilo na domácí utkání přes pět tisíc diváků. Proč myslíte, že v současné době není o fotbal v Českých Budějovicích takový zájem?
V době, kdy jsem hrál, tak byl fotbal jiný než dnes. Za nás se hrálo tak, že jsme pořád útočili. Dneska se hraje hlavně na obranu a divák asi už před zápasem tuší, že se bude opět hrát ze zajištěné obrany. To fanoušky podle mě neláká, a proto v posledních sezonách chodí tak málo lidí.