Zdeňku, dá se říci, že jste proti diviznímu soupeři splnili povinnost?
Je to tak. Na druhou stranu takovéhle zápasy jsou vždy hodně těžké. Pomohl nám
rychlý gól, ale když pak soupeř vyrovnal, tak máte obavy, aby nedal další gól.
Naštěstí jsme to zvládli, ve druhém poločase jsme přidali další góly a
zaslouženě jsme vysoko vyhráli.
Hned v prvních minutách zápasu jste se dostával do slibné šance, kdy jste
nedosáhl na centr Jakuba Hory a následně poslal Michal Škoda míč do břevna.
V úvodu jsme měli velký tlak a ve vápně Brozan bylo hned několik závarů a
velkých šancí. Jednu ze šancí jsme proměnili, ale bohužel jsme další gól v úvodu
nepřidali a domácí vycítili trochu šanci a podařilo se jim srovnat.
První gól v zápase jste vstřelil po přihrávce středem pole od Jana Hály,
který vás obloučkem vyzval ke skórování.
Nabíhal jsem si mezi obránce a Honza má tyhle průnikové přihrávky skvělé.
Perfektně mi to tam hodil a pak už stačilo si to dobře zpracovat a nějak to
poslat do brány.
Po vyrovnání jste chvilku před koncem strhl znovu vedení na stranu Dynama.
Jak jste viděl svůj druhý gól v zápase?
Při druhé gólové akci jsem si na zadní tyči odskočil od obránců, aby mě
neviděli. Kuba tam dal do vápna perfektní míč a já to tam již pouze doklepl do
do odkryté brány.
Ve druhém poločase na vás byl faul a kopala se penalta. Chtěl jste na ni
jít, abyste dokonal hattrick?
Trochu jsem se tam snažil říct, že se to takto většinou dělá. Ten míč si ale
nekompromisně vzal Láďa Volešák a raději jsem mlčel. Když jsem byl malý kluk,
tak jsem se na něj chodil na fotbal koukat a teď bych se vůbec neodvážil mu ten
míč brát (s úsměvem).
