Zatímco v prvním zápase proti Táborsku dostal v bráně přednost v prvním poločase Michal Daněk, v utkání proti Dukle začal Zdeněk Křížek, který na hřišti vydržel do šedesáté minuty, kdy ho vystřídal Jaroslav Rojík. V prvním poločase se Zdeněk Křížek, který v den zápasu oslavil třicáté narozeniny, rozhodně nenudil. "Především v prvním poločase nás Dukla hodně přehrávala a její kombinace nám dělaly problémy. Pak je škoda, když dostaneme takové góly, co jsme dostali," řekl Křížek, který měl připomínky k očividně značně nezpůsobilému terénu: "V první řadě je třeba říci, že zápas se hrál na hodně špatném terénu. Umělka byla hodně zmrzlá a neuvěřitelně to klouzalo. Bylo to ale pro oba celky stejné, tak na to se samozřejmě vymlouvat nemůžeme."
V úvodním dějství musel budějovický gólman řešit několik ošemetných situací. Těžko vybíral ale tu, která byla podle něj nesložitější. "Je pravda, že jsem si zachytal hodně. Nejhorší byly asi ty střely z dálky. Na tomhle terénu člověk nikdy neví, kam se ten balon odrazí nebo sklouzne," řekl gólman Křížek. Ten kapituloval až ve druhém poločase a hned dvakrát v krátkém sledu. "Ten první byl signál po rohu, kdy to Kalouda dobře trefil bez přípravy k tyči. Byla to střela přes hráče a těžko se s tím dalo něco dělat. Druhý gól byl vlastní, kdy se Pavel Novák v dobré víře snažil odehrát míč na roh, ale místo toho si ho poslal do brány. To se prostě někdy stane," dodal.
Třicetiletého brankáře samozřejmě dvě inkasované branky v průběhu druhé půli mrzely. "S trenérem jsme byli domluveni, že odehraji přibližně tu hodinu. Samozřejmě bych byl raději, když bych střídal bez inkasované branky," řekl s úsměvem. Zdeněk Křížek si po druhé porážce v přípravě samozřejmě uvědomuje, že důležité ligové boje přijdou na řadu později, přesto nebyl rád, že Dynamo zase prohrálo. "Sice je to ještě příprava, ale bylo by špatné, když bychom říkali, že nám porážky nevadí. Každá prohra je nepříjemná a je jedno, jestli je to v soutěžním zápase nebo v přípravě," řekl závěrem.
Posledních třicet minut utkání odehrál mimo jiné i osmnáctiletý záložník Roman Wermke, kterému se utkání hodně vydařilo. Hned po svém příchodu na hřiště byl hodně vidět a hned v 73. minutě se prosadil i střelecky, když snižoval na 1:2. "Beny mi předložil nádherně balon a mě zbývalo to jen nějak uklidit do brány. Naštěstí se mi to povedlo," řekl po skončení ke gólovému momentu budějovický mladíček, který s týmem absolvoval v minulém týdnu i kondiční soustředění v Novém Městě na Moravě.
V utkání proti Dukle mu stačilo jen třicet minut na to, aby se dostal naplno do zápasu. Na pravé straně se často spolu s dalším střídajícím hráčem Rastislavem Bakalou dostával hodně k balonu a několikrát svými rychlými výpady prověřil obranu soupeře. "Od toho tu teď jsem. Jsem mladý a očekává se ode mě, že budu hodně běhat. Ty starší hráči tady nejsou od běhání, ti jsou tu od jiných věcí," řekl s úsměvem.
Jedním dechem dodal, že jeho hlavním cílem v zápase nebylo vstřelit branku. "Po příchodu z dorostu mi dělá trochu problémy taktika, takže chodím na hřiště s tím, abych právě na taktice zapracoval. V každém zápase se to snažím zlepšovat," popisoval. Taktické pokyny trenéra si v zápase s Duklou vzal očividně vzal k srdci a hned z toho byl gól. "Zkouším nejrůznější náběhy a dneska to zrovna vyšlo, když mi pan trenér řekl, jak na to. Dal jsem po jednom z náběhů gól, takže z tohoto pohledu spokojenost," řekl na závěr.
