Přibližně pět minut před Františkem Ciprem měl možnost zhodnotit utkání i domácí trenér Pavel Malura, který pochopitelně neskrýval spokojenost: "Do zápasu jsme vstupovali s tím, že chceme uhrát minimálně bod. Vítězství nad tak silným soupeřem je pro nás pochopitelně velkým úspěchem a dnes mohu svým hráčům poděkovat, protože podali opravdu velmi dobrý výkon." Trenér Domácích také poznamenal, že se spolu s týmem na Dynamo důkladně připravoval a že speciální pozornost věnoval také hře reprezentanta Poborského: "Budějovice ale nejsou pouze Karel Poborský. V týmu mají řadu výborných hráčů a je velmi dobře, že jsme je dokázali bez větších problémů uhlídat."
Velké zklamání neskrýval po skončení zápasu ani Karel Poborský, který kabinu hostujícího týmu opouštěl jako po slední a postávající novináři si na jeho příchod museli několik dlouhých minut počkat. "Měli jste dlouhou sérii bez porážky. Jednou to přijít muselo. Jsou to ztracené tři body, což nás samozřejmě mrzí, ale takový je fotbal. Musíme bojovat dál," řekl Poborský bezprostředně po svém příchodu do mix zóny. Důvody porážky hledal jen velmi těžce a na jednotlivé dotazy novinářů odpovídal se zklamaným výrazem ve tváři: "Nám chybělo dát gól. Oni ho dali, takže jsme museli prohrát." Jihočechy čeká v boji o postup do první ligy ještě velmi krušné jaro. Zatímco doma soupeře válcují, při venkovních zápasech je k vidění většinou velmi vyrovnaná hra a jedna malá chyba může o výsledku zápasu rozhodovat. "Jsme kandidáti na postup. Netajíme se tím. Je vidět, že se na nás soupeři hrající doma připravují, ale myslím, že ne nijak zvláštně. A na mě osobně asi také ne," pokračoval dále Poborský.
Na samý závěr také jihočeský patriot zavzpomínal na sezónu 1994/1995, ve které oblékal červenobílý pruhovaný dres Viktorie Žižkov. "Na ten rok na Žižkově vzpomínám moc rád, hrálo se mi tady vždy příjemně. Za těch dvanáct let je stadion stále stejný, akorát se změnily sedačky, které tady jsou místo schodů..." řekl při svém odchodu z útrob žižkovského stadionu.