V budějovickém klubu se asi v tuhle chvíli těžko najde větší smolař, protože to, co si za poslední dvě sezony Petr Benát prožil, mu nezávidí žádný další profesionální sportovec. Tvořivý záložník se totiž v posledních letech zdravotně hodně trápí. Po problémech s třísly, které měl ve své první sezoně, si natrhl v té minulé zadní zkřížený vaz a vrátil se do hry až v průběhu jara. Letošní letní přípravu absolvoval po delší době celou. Sezonu zahájil ve velkém stylu. Dařilo se mu a pak? Pak přišlo úplně stejné zranění, ale na druhém koleni.
„Přečetl jsem si někde studii, že tohle je hodně vzácné, asi dvě procenta ze všech zranění kolene vůbec,“ vysvětloval Petr Benát. Poslední zápas, který odehrál, bylo střetnutí se Spartou. Střídal ve 49. minutě. Teď už má sympatický fotbalista zase důvody k úsměvu. Jeho zdravotní se lepší a on trénuje s mužstvem. „Koncem září jsem sundal ortézu a byl jsem na kontrolní rezonanci,“ vypráví. Ta ukázala, že všechno je v pořádku. Čtrnáct dní doháněl fyzickou kondici a teď už trénuje se svými spoluhráči na trávníku.
„Ještě to ale není úplně stoprocentní. Pohyby do strany si ještě musím hodně kontrolovat, ale řekl bych, že každým dnem je to lepší a lepší,“ popisuje. A to je přesně to, co v současné době potřebuje. Vrací se mu sebedůvěra i dobrá nálada, která ho v srpnu opustila. O svém návratu na trávník do mistrovského zápasu však zatím nepřemýšlí. Nechce se tím zatěžovat. „Když se mi to stalo minule, pořád jsem si říkal, že bych mohl první jarní zápas stihnout a ono se to pořád protahovalo,“ vysvětluje.
Teď tedy neříká raději nic a nechá se překvapit, kdy se na hřiště zase dostane. Pokud to bude ještě na podzim, bude to ku prospěchu věci. Pokud stihne až jarní část sezony, nic se pro něj nestane. „Zatím bych raději žádné prognózy nedělal a nechal bych to na to, až to bude opravdu dobré,“ přidal Petr Benát. Jedno přání však klidně vyslovil nahlas. „Doufám, že jsem si to už vybral a další podobné trable se mi na dlouhou dobu vyhnou,“ řekl hráč.
Martin Leština se zranil hned v úvodním utkání nového ročníku Gambrinus ligy. V zápase s Libercem běžela 36. minuta, kdy se českobudějovický levý bek s bolestivou grimasou na tváři skácel k zemi. Ze hřiště musel být odnesen na nosítkách a bylo jasné, že se nejedná o nic lehkého. Po vyšetření v nemocnici doktoři diagnostikovali přetržený přední křížový vaz v koleni.
Právě v úvodním ligovém zápase sezony si zkušený ligový obránce přivodil zranění, které ho vyřadilo minimálně na celou podzimní část sezony. „Od toho zápasu to budou tak tři měsíce, co se mi to stalo. Jednu dobu jsem zkusil i trénovat, ale koleno se opět ozvalo,“ řekl ke svému zranění Martin Leština, který si na rozdíl od Petra Benáta poškodil místo zadního vazu v koleni ten přední.
Zatímco středopolař Benát podstoupil operaci okamžitě po zranění, u Martina Leštiny lékaři nejprve zvolili konzervativní metodu léčby. „S doktory jsme se nejdříve domluvili na tom, že to zkusíme nechat asi čtyři až šest týdnů. Po této době to koleno vypadalo nadějně. Zlepšilo se to. Proto jsem začal i s tréninkem. Když jsem se zkusil zapojit do normálního tréninku, tak při určitých pohybech mě to limitovalo a bolelo. Tak jsem měl další pauzu asi na dva týdny. Bolet to přestalo a znovu jsem šel do normálních tréninků. Bohužel se koleno opět ozvalo a to už se nedalo vydržet. Trvalo dva až tři dny než bolest odešla. To byl poslední impulz k operaci,“ řekl Leština, který chirurgický zákrok prodělal v pondělí 25. října. Dle vyjádření doktorů operace proběhla bez komplikací.
Rekonvalescence při tomto typu zranění bývá často velmi dlouhá, s čímž je ryzí odchovanec Dynama smířený. „Ptal jsem se spoluhráčů, kteří měli podobné zranění a ti mi říkali, že je to na několik měsíců. Nejpravděpodobněji na půl roku. Samozřejmě záleží i na okolnostech. Ta doba může být kratší i delší,“ řekl dále a jedním dechem dodal, že vůbec nepřemýšlí nad tím, že by si v současném ligovém ročníku již nezahrál: „Takhle se na to nedívám. Pořád doufám, že se nejpozději za těch šest měsíců vrátím. Když si to přibližně spočítám, tak bych se snad mohl vrátit někdy v dubnu. To bych několik zápasů ještě stihnout mohl.“
Když už Martin Leština nemůže do ligových zápasů zasáhnout, snaží se alespoň bedlivě sledovat výkony svým spoluhráčů. „Bohužel jsou jako na houpačce. Jednou zahrajeme dobře, potom zase ne. Myslím si, že doma máme dobré zápasy, ale bohužel je pak nedokážeme napodobit venku. Tam se nám vůbec nedaří. I teď to bylo stejné. Doma jsme v pěkném utkání porazili Ostravu a poté dostaneme čtyři branky se Slávií. Je to velká škoda. Mohli bychom být v tabulce výš, kdybychom zabodovali i na hřištích soupeřů,“ dodal na závěr univerzální obránce budějovického klubu.
