Čekali jste podobně bojovný a úporný zápas s nováčkem soutěže?
Viděli jsme jejich předchozí zápasy a věděli jsme, že jejich hra je především o bojovnosti. To se potvrdilo, bylo hodně soubojů. Přizpůsobili jsme se jejich hře a nedokázali jsme se dostat do té své. To byl důvod, proč jsme jenom remizovali.
Hrálo se úplně jinak než v neděli s Hradcem. I přesto jste si ale několik šancí vytvořili, hlavně tedy v prvním poločase.
Něco jsme měli, v první půli se mohl trefit Tábor (Ivo Táborský, pozn. autora), nebo i další. Ke konci jsme trefili tyčku. Jinak toho moc nebylo.
Byl to zkrátka duel o prvním gólu…
…který jsme nedali. Kdybychom ho dali, hrál se jiný zápas. Oni by museli otevřít hru, my byli víc v klidu. Bohužel, i takové zápasy se stanou. Neprohráli jsme se, ale bod je málo.
Odehrál jste závěrečnou čtvrthodinu. S jakými pokyny vás trenér poslal na hřiště?
Domácí začali trošku odpadat fyzicky, takže jsem měl hru rozhýbat. Nevím, jestli se mi to úplně povedlo. Měl jsem tam jeden nebo dva centry, jinak jsem se k míči tolik nedostal.
Jste hlavně rád, že jste po zranění zvládl alespoň patnáct minut?
Ano, to je pro mě nejdůležitější. Minule jsem odehrál jen pár minut, teď už to byla čtvrthodinka. Snad se bude moje minutáž zvedat, ale budu to mít těžké. Kluci na krajích mají formu jako hrom. Musím se s tím poprat.
Kolik jste toho schopen odehrát?
Ještě určitě ne celý zápas. Dva týdny jsem nemohl dělat nic, třetí týden jsem jezdil na kole a byl jednou běhat. Až minulý týden jsem absolvoval několik plných tréninků s týmem. Teď mi vyhovuje, že bude reprezentační přestávka, mohu nabrat kondici a dostat se zpět. Aktuálně pro mě bude lepší, když budu dostávat šance postupně. Pokud je tedy dostávat budu.
Hned v neděli vás čeká před reprezentační přestávkou Ústí nad Labem. Cíl jednoznačný – tři body?
Rozhodně. Chceme doma sbírat vítězství a navázat na povedený výkon a výsledek s Hradcem Králové. Věřím, že se nám zápas povede.
