Kouč FUTURE týmu Aleš Čvančara nominoval na dvojzápas 18 fotbalistů. „O nominaci jsem se dozvěděl od svého trenéra“, vypraví Lindák o tom, kdo mu radostnou novinu oznámil. „Musím říci, že jsem byl dost překvapený“, dodává se smíchem. Na reprezentačním srazu pak se svými novými spoluhráči absolvoval celkem čtyři tréninky. „Nebylo to nic těžkého. Dělali jsme spíše takové nácviky toho, jak budeme v zápasech hrát, jak bránit a jak zahrávat standartky“.
První duel sehrály sedmnáctileté naděje na hřišti Sokola Brozany. Martin Lindák do něj sice naskočil až v 55. minutě, i přesto se ale blýsknul brankou. „Udělali jsme krásnou kombinaci na kraji hřiště. Na mě pak letěl centr, šel jsem do souboje s obráncem a se štěstím se to odrazilo ke mně a já to napálil pod břevno“, vzpomíná zpětně na moment své první reprezentační trefy. Jeho vyrovnávací gól přišel sedm minut před koncem a vypadalo to, že čeští mladíci už nerozhodný stav udrží. V úplném závěru se ale opět prosadili Belgičané a výhru v přátelském zápase strhli na svou stranu. „Byla vidět nervozita na obou stranách a gól dvě minuty před koncem byl opravdu zbytečný…“, hodnotí budějovický záložník.
Do druhého souboje už Lindák nastoupil od první minuty. „Určitě mi dost pomohl výkon z prvního utkání. Věděl jsem co od toho čekat a víc jsem si věřil“, přiznává. Podruhé už byl výsledek pro českou reprezentaci přívětivější. „Na začátku jsme bohužel neproměnili penaltu a ještě jsme do poločasu dostali gól.“ Další pětačtiřicetiminutovka ale vyšla o poznání lépe. „Ve druhém poločase jsme měli další penaltu, tu jsme tentokrát proměnili a srovnali na 1:1“, vypráví Lindák a dodává, že oba duely byly hodně vyrovnané.
Mladíci nakonec remízu proti Belgii brali. „Chtěli jsme hlavně vyhrát a to se nám nepovedlo, ale s výsledkem jsme byli nakonec spokojeni“, přitakává talent Dynama. Na své nové reprezentační spoluhráče si musel teprve zvykat. Není divu, když spolu všichni hráli úplně poprvé. „Myslím si, že jsme byli dobrý tým, i když je pravda, že za takovou chvilku jsme se nemohli poradně sehrát.“ Ne všichni byli ale pro Lindáka neznámou. „Jediný, koho jsem dobře znal, byl Lukáš Pfeifer, se kterým jsem hrál v Dynamu, než odešel do Plzně“.
Vstřelená branka, navíc ještě v dresu se lvíčkem na prsou, samozřejmě nezůstala v okolí mladého fotbalisty bez povšimnutí. „Hned po zápase mi přišla spousta zpráv od spoluhráčů z Budějovic, od trenérů i od celé rodiny. Snad každý, kdo to věděl, mi gratuloval“, dodává a doufá, že nešlo zdaleka o jeho poslední představení za českou reprezentaci.
