Měli jste na dosah skalp ligové Příbrami, což vás musí mrzet, ne?
Samozřejmě, že nás to mrzí. Loni jsme s nimi doma prohráli 1:0 a chtěli jsme to napravit, protože Příbram je hratelný soupeř. Mohli jsme si zahrát dvojzápas s Duklou, ale bohužel jsme vypadli.
S výkonem však musíte být vcelku spokojeni. Proti Příbrami jste odehráli naprosto vyrovnaný duel.
Po nezáživné první půli se po změně stran hra trošku rozhýbala a měl jste dost práce…
První poločas byl hodně opatrný a nikdo nechtěl dostat gól. Po půli byly šance na obou stranách a ve druhé půli se divák určitě nenudil.
Jednou vás při střele Švancary zachránilo břevno, ale měl jste tam další těžké zákroky.
Při střele do břevna jsem měl štěstí, jelikož Švancara střílel z houfu několika hráčů a nic jsem neviděl. Zariskoval jsem a skočil, ale zachránilo mě břevno. Kluci pak míč odehráli do bezpečí. Zatrnulo mi také když v závěru jsem se srazil s jedním ze soupeřů a míč mi vypadl, ale zachránil mě Roman Lengyel na brankové čáře.
Následné penalty pro váš tým začaly dobře, když jste chytil penaltu Azizovi.
Penalty jsou vždycky loterie. Začalo to pro nás dobře, ale nakonec jsme to nezvládli. Dvakrát jsme neproměnili a je to škoda, mrzí nás to všechny.
Při dalších penaltách už jste stranu ani jednou netrefil, ne? Netušil jste například u bývalého spoluhráče Řezníčka, kam penaltu kopne?
Až při té poslední, ale Zápotočný to uklidil parádně k tyči, a na míč už jsem nedosáhl. Když Řezňa hrál u nás, tak měnil strany, kam penalty kopal. Pochybuji, že by to kopl stejně, jako je kopal tady. Podle rozběhu jsem si myslel, že kopne placíru, ale bohužel netrefil jsem stranu.