Dlouho se o tom šuškalo, ale od pátku už je to skutečností. Odchovanec Jiří Kladrubský se vrací do Dynama, kde ve středu podepíše smlouvu. "Dynamo mi podalo pomocnou ruku a já věřím, že mu to splatím," říká odhodlaně univerzál, jenž strávil poslední tři roky ve slovenském Slovanu Bratislava.

Po řadě spekulací jste nakonec posílil Dynamo. Jak se celý přestup upekl?

Jiří Kladrubský na předsezónním focení
Po jednáních ve Slovanu Bratislava se nakonec ukázalo, že se mnou klub neprodlouží smlouvu. Martin Vozábal se ozval první a byli jsme pořád v kontaktu. Já v tom neviděl jediný problém, vracím se domů. Dynamo mi podalo pomocnou ruku a já věřím, že mu to splatím.

Vy jste ale pořád ještě zraněný a hned tak do hry nezasáhnete.
Jsem tři a půl měsíce po operaci předního zkříženého vazu v koleni a ještě měsíc a půl nebo dva budu mimo hru. Jsme domluveni, že v září ještě pojedu do Itálie na kontrolu, protože jsem tam byl na rehabilitaci.

Existuje termín, kdy byste se chtěl postavit k prvnímu soutěžnímu zápasu?
Věřím, že v půlce září. Ale je to nevyzpytatelné. Po operaci prvního kolene jsem se měl vrátit po pěti měsících a hrál jsem až po osmi…

Na jak dlouho jste podepsal smlouvu?
Smlouvu podepíšu ve středu. Mám s vedením gentlemanskou dohodu, že když o mě bude v zimě zájem, tak mohu jít kamkoliv zadarmo. A až se budu vracet, tak jedině zpět do Dynama.

Měl jste nějaké další nabídky?
Nabídky byly, ale chtěl jsem vrátit domů. Rozhodnutí vyplynulo i vzhledem k mé rodině. Mám dceru, manželka dodělala školu a chce zde nastoupit do práce.

Co očekáváte od svého návratu na jih Čech. Dynamo bude v lize nováčkem.
Uvidíme. Česká liga je lepší než slovenská, ať si říká, kdo chce, co chce. Snad budou chodit i diváci, na Slovensku chodilo tisíc lidí. Byl jsem tři roky na Slovensku ve Slovanu Bratislava, kde mi nabídli novou smlouvu, já jí akceptoval, ale oni mi jí na základě toho, že jsem se zranil, zrušili. Jinak bych byl asi tam.

Vracíte se po sedmi letech do známého prostředí, kam jste se ve svém volnu často vracel, je to tak?
Ano. Mám tu rodiče, v Budějovicích bydlí i rodiče manželky. Takže jsme tu byli často. Vracím se domů. Jinak se toho změnilo dost. Kluky znám, trénuji s nimi už přes měsíc. Nejvíc se znám s Lengym a Křížou, se kterým jsem ještě hrál. Nastupoval jsem s Vozim, jenž je teď trenér.

Karel Poborský o příchodu Jiřího Kladrubského:
„Jirka je po operaci křížových vazů v koleni a bude potřebovat ještě spoustu času, než bude stoprocentně připravený. On měl rozjednaný kontrakt na Slovensku, který nakonec nevyšel. Následně pak upřednostnil návrat domů před tím, než by někde v republice trénoval, což samozřejmě kvitujeme. Jsme rádi, že se vrací a že vůči klubu něco cítí. Je to i dobrý mediální krok. Dřív nebo později za nás nějaké zápasy odehraje a nepochybuji o tom, že by nám měl pomoci.“

Když Slovan Bratislava převzal František Straka, neozval se vám?
Ozval, mluvil jsem s ním. On mě chtěl, jednání probíhala, ale celé se to hrozně vleklo. Pořád mi říkali, abych počkal. Jenže já nemohu čekat do nekonečna. Mám svojí hrdost a to, co udělali, se mi vůbec nelíbilo. Ale jinak na to angažmá budu vzpomínat rád. Mám tam plno kamarádů, narodila se mi tam dcera a bude se tam rád vracet. Jen ten konec je kaňkou.

V Česku jste hrál za Spartu, na Slovensku za Slovan, tedy dva největší kluby v obou zemích. Jste na to pyšný, jsou to pěkná angažmá?
Jsem rád, že jsem si to vyzkoušel. Čtyři roky ve Spartě, tři ve Slovanu, to není špatné. Ale čas jde dál a je třeba udělat další krok.

V neděli Dynamo začíná ligu s Libercem. Vy určitě nenastoupíte, ale je šance na tři body?
Určitě. Pokud se chceme zachránit, tak musíme dělat body doma a přidat něco venku. Je jedno, jestli přijede Liberec, Plzeň nebo kdokoliv jiný.