O té nestandardně zahrané standardní situaci se mluví od soboty po celé republice. Příbramský Otepka překvapil svým rozehráním rohového kopu nejen sparťanské protihráče, ale i mnoho odborníků z řad trenérů a zřejmě i zkušených rozhodčích. Přitom tato finta není ničím novým, v budějovickém Dynamu trénuje už od nejmenších žáčků a bývalý trenér Tobiáš ji už dvakrát vyzkoušel i v první lize. Napoprvé Lafata trefil břevno, při dalším pokusu zastavila rozehrávku píšťalka překvapeného sudího. I to je důkazem, že sami rozhodčí mají velké mezery ve fotbalovém vzdělání. Trenér Příbrami Pavel Tobiáš nenechal zásluhy na sobě, v pořadu České televize Dohráno prozradil, že mu tento nyní slavný způsob provedení rohového kopu poradil šéftrenér žákovských týmů českobudějovického Dynama Ivan Novák. Ten tak paradoxně pomohl pokořit klub svého srdce, Spartu. Přinášíme vám s ním rozhovor na toto žhavé téma.
Pane Nováku, je to Váš vynález nebo nitky vedou ještě dál?

Je to asi pět let, když jsme hráli ligu žáků na Motorletu. Jejich trenér to tehdy vyzkoušel proti nám. To pravidlo o tom, že stačí k rozehrání pouhý dotek míče, bylo zcela nové a já ho neznal. Byl jsem překvapený, protestoval jsem, ale on mi po utkání vysvětlil, o co jde. Já si to ihned ověřil a zjistil, že má pravdu, roh byl zahrán přesně podle pravidel.

Finta se Vám natolik zalíbila, že jste ji přinesl na Dynamo?

Ano, začali jsme to zkoušet u nás. Učíme to i nejmenší žáčky. Zvlášť v této kategorii je to velmi nebezpečná zbraň, protože kluci zahrávají zkrácený roh, tedy z rohu pokutového území. Když se to podaří, má soupeř jen málo šancí se bránit.

Podařilo se vám už něco podobného jako Otepkovi, tedy vstřelit branku?

Dali jsme gól v Rokycanech, ale rozhodčí nám ho neuznal. Byl to takový pětatřicetiletý frajírek, který na mě ještě začal křičet, ať laskavě naučím své kluky pravidla. Choval se arogantně, tykal mi. Snažil jsem se mu vysvětlit, že pravidla nezná on, ale trval na svém. Slíbil jsem mu, že se k tomu vrátíme po zápase a já napíšu námitku do zápisu. Nakonec jsme vyhráli 2:1, ale slib jsem splnil.

Jak to tedy vypadalo v šatně rozhodčích?

Začal jsem psát námitku, během které on postupně rudnul. Mezitím mu totiž jeho informovanější asistent prozradil, že jsme roh skutečně zahráli podle pravidel. Zeptal se mě, jestli to opravdu chci uvést v zápise. Dal jsem mu možnost zajít do naší šatny a omluvit se klukům za to, že je obvinil z neznalosti pravidel. Zrudnul ještě víc a odmítl. Byl to rozhodčí, který pískal divizi dospělých, proto mě překvapilo, že pravidla nezná.

Jak je vidět, neznají ho ani někteří ligoví sudí.

To mě opravdu šokuje. Stejně tak se divím, že tak renomovaní trenéři jako Hřebík nebo Táborský se tomu podivovali. Spekulovali o tom, že se míč neotočil, neopustil čtvrtkruh a podobně. Jenže on opravdu stačí samotný dotek. Namístě není ani protest, že si hráč připravil míč do čtvrtkruhu nohou. V pravidlech není psáno, že si musí míč připravovat rukou. Postavil si ho tedy nohou a dalším dotekem rozehrál. Už jsem to probíral s Jirkalem (asistent trenéra Sparty, jeho syn je brankářem Novákova týmu), příště už si na to dají pozor.

Nemrzí Vás, že jste radou Tobiášovi pomohl porazit právě Spartu?

No, jsem Sparťan a přitom jsem byl nepřímo u gólu, který je definitivně zlomil. Je to zvláštní pocit.

Pavel Tobiáš si nenechal pro sebe, že má nápad od Vás. Těší Vás to?

Sháním na něj telefon, abych mu poděkoval, že si na mě vzpomněl a zmínil se o tom.