V 55. min. si zpracoval aut vhozený Svátkem, udělal pár rychlých kroků a vypálil směrem na brněnskou branku. „Ta střela šla doprostřed brány a Lejsal s ní asi neměl žádný větší problém,“ uvedl Petr Šíma. V 61. min. se pak po centru Plocka ocitl ve slibné pozici těsně před brankou, ale míč netrefil zcela podle svých představ.
Jen o minutu později natáhl ke střele opět ze střední vzdálenosti a tentokrát měl gólman Lejsal co dělat, aby balon směřující do jeho sítě vyrazil. „Tato střela už šla k tyči, takže bych řekl, že pro něj asi byla největší problém,“ mínil pětadvacetiletý záložník.
Petr Šíma a jeho spoluhráči tak ve snaze za vyrovnáním jen marně hledali recept na pozornou defenzivu Brněnských. Ti měli z prvního poločasu díky proměnné penaltě jednogólový náskok a tudíž neměli kam spěchat. „Soustředili se na defenzivu a vyráželi pouze k rychlým protiútokům,“ pravil Petr Šíma. A právě po jednom z kontrů hosté nakonec přidali i druhý gól.
Při akci jemu předcházející se Jihočeši dožadovali odmávání ofsajdu. „Koukal jsem na to přes celé hřiště, takže k tomu mohu jen těžko něco říkat.“ Velmi podobně se levonohý fotbalista vyjádřil i k první sporné situaci v utkání, kdy se proti domácím zahrávala již zmíněná penalta. „Já jsem k tomu byl zády,“ pokrčil rameny Petr Šíma a nechtěl tak spekulovat jestli po trefení Hunalovy ruky Kubáněm bylo nařízení penalty správné. „Ten gól ale sám o sobě určitě ovlivnil celý zápas. Brno vedlo jedna nula a dostalo se tím na koně.“