Snad nikdo z příchozích fanoušků na Střeleckém ostrově neočekával v podání Dynama nějaký pohledný výkon s velkým množstvím šancí. Cíl proti Olomouci byl totiž zcela jasný - za každou cenu naplno bodovat. "My nejsme v situaci, že bychom mohli předvádět nějaký líbivý fotbal. Musíme hrát hodně od podlahy, a to nám dneska vyšlo," krčil rameny Otepka, který přesto ale moc dobře viděl, že Hanáci přijeli na jih Čech ve velké pohodě: "Je pravda, že nám nevyšel vstup do zápasu. Tam jsme začali něco vymýšlet a měli jsme docela štěstí, že jsme nedostali hned v prvních minutách gól."
Zápas proti bezstarostně hrajícímu soupeři a v situaci, ve které se Jihočeši momentálně nacházejí, nebyl příjemný ani pro samotné aktéry na hrací ploše. "Teď po konci jsem plný emocí, protože i když mám už ledacos za sebou, tak je to hodně náročné na psychiku a byly to velké nervy. Zažil jsem si to už s Příbramí a nechci to znovu zažít," řekl naprosto otevřeně nejzkušenější hráč týmu. Domácí fotbalisté měli skutečně namále. Vždyť ještě pět minut před koncem byl stav nerozhodný 1:1. "Fotbal se skládá z chyb. My jsme je udělali a oni také. Až do konce zápasu jsem věřil, že nám to tam padne. Láďa Volešák se dvakrát zastřeloval a pak bylo super, že mu to tam tak parádně spadlo," dodal s úsměvem očividně unavený Otepka.
Přestože Ladislav Volešák nezačal zápas v základní sestavě a na hrací ploše se pohyboval až poslední půlhodinu, stal se přesvědčivě nejlepším hráčem zápasu. "Díky bohu jsem se konečně trefil. Nejdříve jsem měl dvě střely, které gólem neskončily a už jsem si nadával, že snad ten gól nikdy nedám. Naštěstí jsem dostal ještě třetí příležitost a tu jsem proměnil," culil se po zápase spokojený záložník Slavie ve službách Dynama.
Šestadvacetiletý středopolař se v několika gólových šancích ocitl již v minulém zápase na hřišti Plzně. Podobně začal i po příchodu na hřiště doma proti Olomouci. "První střelu chytil výborně Lovásik a druhá šla asi metr, metr a půl vedle. Ta druhá střela mě mrzí nejvíce, protože ta měla skončit gólem. To jsem střílel ze středu brány, měl jsem to na svojí silnou pravou nohu a chybělo málo," popisoval své šance Volešák. O to větší radost pak měl po zápase s Olomoucí, který svým parádním gólem z 87. minuty rozhodl. "Výborně to udělali kluci na pravé straně. Po jejich akci přišel centr do šestnáctky a tam to ještě probíhal Petr Benát, já jsem si na něj křikl, on mi to dobře pustil a prostě jsem to trefil z voleje do brány. Myslím, že v tu chvíli neměl Lovásik šanci a jsem jen moc rád, že to tam padlo," připomněl Volešák slastné okamžiky zápasu.
Podobně jako Rudolf Otepka souhlasil i Ladislav Volešák s názorem, že se olomoucký tým na jihu Čech prezentoval velmi sympatickým dojmem. "Olomouc začala uvolněně a ze začátku tam měli hodně brejků. Mohli jít do vedení a byli lepší. My jsme ale naštěstí dali na konci poločasu krásnou branku z trestňáku a to nás mělo nakopnout. Jenže vstup do druhé půle nebyl ideální a jsem rád, že jsem mohl jít potom na hřiště a že jsem vstřelil rozhodující gól," dodal na závěr odchovanec Slovanu Hradištko.