Pro předposlední Příbram to byl zápas o všechno. V případě další bodové ztráty by její pozice byla už kritická. Marila potřebovala nutně zvítězit. Zejména tak na její straně byla v úvodu vidět patřičná nervozita. „Počítali jsme s tím, že Příbram nyní nepředvádí dobrý fotbal, víme jaké to je, když se mužstvu nedaří,“ cítil soucit se soupeřem Ivan Dvořák (na snímku). Na rozdíl od Středočechů ale má Dynamo už dávno jistotu záchrany. „Nyní se nám hraje lépe. My jsme to zažili, jaké to je hrát o sestup. Teď je to o něčem jiném, ale rozhodně to nesvádí k nějakému vypouštění,“ pronesl po zápase muž, který se v základní sestavě objevil poprvé od blamáže s Brnem. Dynamo v úvodu zápasu určovalo ráz hry. Nastěhovalo se na polovinu soupeře. „Vyplynulo to ze hry. My jsme ale do Příbrami přijeli s tím, že nemáme co ztratit, body máme nahrané a chtěli jsme něco odvézt. Bohužel jsme to nedotáhli do konce,“ litoval Dvořák pozdějšího vývoje utkání.
S výkonem svých svěřenců v prvním poločase mohl být až na malé výtky spokojen i trenér František Cipro. „Rozehrané jsme to měli úplně perfektně. Tak, jak jsme chtěli. Podařilo se nám dlouho držet bezbrankový stav a tím se nám otevíral i prostor pro ofenzívu,“ hovořil řízný středopolař. Koncovka českobudějovického mužstva však ale rozhodně nebyla jeho silnou stránkou. Už v prvním poločase měl blízko ke gólu Volešák. Po změně stran pak Holenda, Černý, Hrbáč a Plocek. Na příbramského Pařízka však nikdo nevyzrál. „Za stavu 0:0 jsme měli dát gól a nebylo co řešit,“ myslel si Ivan Dvořák. Jihočeši ale právě gólově plodní nebyli a naopak sami jednou inkasovali. „Nedokopli jsme to tam a byli jsme potrestáni hodně zbytečným gólem, kdy se nám po standardtce vrátil odražený balon do vápna,“ popsal situaci, která předcházela Rilkeho přesné hlavičce z 69. min. zápasu.
Zřejmě největší šanci Dynama měl ještě osm minut před obdrženou brankou Jiří Hrbáč (na snímku). Po Černého vysunutí pelášil téměř sám na brankáře Pařízka. Cestu mu však zkřížil domácí obránce Mácha a nenechal jej tak vypálit na branku. Po vzájemném kontaktu Hrbáč dokonce upadl. „Určitě to byla největší šance. Asi jsem měl hned vystřelit, ale v té situaci mi přišlo, že by mi soupeř střelu zblokoval. Proto jsem to zasekl. Rád se na ten moment podívám v televizi, ale podle mě to byla jasná penalta,“ nechal se slyšet Hrbáč. Nutno dodat, že jeho mínění bylo do určité míry správné. V momentě, kdy si totiž míč v běhu zastavil, tak jej Mácha ve skluzu zasáhl. Za pravdu mu dal i televizní záběr.
Lodivod Jihočechů František Cipro následně ze hry stáhl Černého s Táborským. Nové síly na hřišti obstaraly Adamec a Mrkvička. „Trenér reagoval na to, že jsme prohrávali 0:1 a chtěl něco změnit. Dopředu dal Vencu Mrkvičku s Holendišem (pozn.: Jan Holenda). Z balonů, které na ně šli, tak jsme si také vytvořili asi tři střelecké příležitosti. Sestava se samozřejmě míchala, aby nastala nějaká změna,“ plně chápal pokyny svého trenéra Dvořák.
Ten během hry také vyměnil svou obuv. „Kopačky se mi natrhly, takže to bylo spíše z technických důvodů,“ s úsměvem nepotvrdil, že by svou výstoj přezouval například vlivem zhoršeného terénu. Trávník byl u Litavky vzhledem k přeháňkovému počasí opravdu velmi dobře připraven. Příznivý výsledek pro hosty se ale na něm neurodil. „Podle mě to bylo remízové utkání. A naopak si myslím, že vyložené šance jsme měli téměř pouze my,“ hořekoval nad utrpěnou porážkou Hrbáč. I on bral předzápasové zvěsti s velkým nadhledem. „Člověk si to sice v novinách přečte, ale vůbec jsme to nevnímali. My jsme sem prostě jeli vyhrát. Naopak nás to možná ještě více nabudilo k tomu, abychom podali co nejlepší výkon,“ tvrdil už u autobusu na ostatní spoluhráče čekající Jiří Hrbáč.
