Nicolasi, vítej v Dynamu. Kdy ses dozvěděl o zájmu klubu?
Seběhlo se to vcelku rychle. Začali jsme přípravu v Košicích, měl jsem nabídku jinam, ale poté se ozvaly České Budějovice, řešilo se to asi týden a najednou jsem byl tady. Nerozmýšlel jsem se dlouho.
Tvoje dosavadní kariéra je opravdu zajímavá, pojďme se o ní pobavit. Výrazné první evropské kroky si udělal ve Slovanu Bratislava. Bereš to jako takový první krok na cestě vzhůru?
Určitě ano, stoprocentně. Nemůžu opomenout ani angažmá v Senici. Cesta byla velmi krásná, zajímavá. Tři a půl roku ve Slovanu, to bylo opravdu super.
Následně si strávil šest let ve Španělsku, působil si v Getafe, Albacete i Alcorconu. Na jaké z těchto angažmá vzpomínáš nejradši?
Jako první bych řekl asi Getafe, Albacete též bylo super, ale Getafe bylo mým prvním angažmá ve Španělsku, dokázali jsme postoupit do nejvyšší španělské soutěže, kterou vnímám jako nejlepší soutěž na světě. Ve všech třech týmem to ale bylo super, hrával jsem. Musím říct, že jsem měl ve své kariéře štěstí na týmy, ve kterých jsem působil.
V Albacete jsi navíc několikrát oblékl i kapitánskou pásku. Byla to pro tebe velká čest, že si byl jako cizinec zvolen kapitánem?
Ano, určitě. Já to ale moc neřeším, jestli jsem kapitán nebo ne. Do každého zápasu jdu naplno, na každém tréninku makám, abych se dostal do základní sestavy, na tom si zakládám. Samozřejmě když si kapitán, nebo jsi nejzkušenější či nejstarší hráč týmu, tak máš nějakou odpovědnost. Jsme však vždy jeden tým, který bojuje společně. Albacete ale bylo krásné.
Následně ses vrátil na Slovensko, kde si naskočil v dresu Bánské Bystrice, Trnavy a Košic. Vnímal si po návratu, že slovenská liga nabrala na kvalitě po těch letech strávených ve Španělsku?
Já si myslím, že slovenská liga jde postupně nahoru. Bylo to vidět letos, kdy Slovan poprvé postoupil do Ligy mistrů. Tam to bylo pro ně hodně těžké, ale to je jedno. Samozřejmě nejvyšší liga v Česku je výše, to mohu říct. Ale určitě si slovenská liga vybojovává autoritu. Když jsem tam byl dříve, tak nebyla infrastruktura, lidé nechodili, teď už je to o něčem jiném.
Zmínil jsi českou nejvyšší soutěž. Měl si tedy o ní přehled?
Vždy jsem měl přehled o české lize. Byl to vždycky můj cíl zahrát si zde nebo v polské lize. Česká liga je oproti slovenské jednoznačně těžší. Hráči jsou zde skvěle připraveni po fyzické stránce, i jejich individualita na balonu je kvalitní.
Na Slovensku jsi strávil řadu let, bereš tuto zemi jako svůj evropský domov?
Ano, mám tam dům, dokonce jsem se tam oženil. Argentina je samozřejmě jednička, ale Slovensko hned za ní. Vždy byl můj sen hrát v Evropě. Samozřejmě mám svůj věk, ale já žiji současností, jsem teď v Dynamu, chci všemu dát maximum.
Ovládáš slovenštinu, jak dlouho si se učil?
Trvalo to dlouho. Mám manželku ze Slovenska. V komunikaci to stále není ale ideální. Myslím si, že kdybych byl sám, tak bych to nedal, abych takhle mluvil. Mateřským jazykem je Španělština ale v Argentině. Je to velmi podobné, ale některé věci jsou jiné.
Znal jsi Dynamo? Zjišťoval sis před přesunem informace o klubu?
Popravdě když se to začalo řešit, tak jsem se o Dynamu bavil s Dávidem Šípošem. Je to skvělý kluk, všechno mi řekl, jak to tady funguje. Říkal, že stadion je krásný, město také. Už jsem potom věděl, že sem chci jít. Začal jsem se více zajímat, koukal jsem se na klub, na soupisku. Jsem tu pár dní a Dávid měl ve všem pravdu, jsem spokojen.
Hrál v tvém příchodu roli i trenér Jiří Kladrubský, se kterým ses potkal ve Slovanu Bratislava?
Ano, také. Nepamatuji si přesně rok, ale s Kládou jsme spolu vyhráli titul ve Slovanu Bratislava. Měl jsem strach, jestli do kabiny dobře zapadnu a všechno je super, kluci jsou skvělí, nápomocní. To je základ.
Pohled na tabulku není lichotivý, neodrazovalo tě to sem přijít?
Naopak cítil jsem, že to může být výzva. Já jsem takový typ, že vždy budu bojovat, za jakékoli situace. Tréninkové centrum je skvělé, akademie je také vyhlášená. Budeme dělat všechno pro to, aby klub zůstal v první lize. Musíme makat každý zápas, kol je ještě dostatek.
Už si byl přítomen na utkání s Duklou Praha, jak si ho viděl?
Ano, byl jsem se podívat, je to škoda, měli jsme šanci získat tři body. Myslím si, že to takto má být každý zápas. Poctivě do obrany, vzadu hrát na nulu a pokusit se prosadit v útoku. Já vždycky říkám, že když nedostaneme gól, tak budeme bodovat, na tom bychom to měli mít postavené.
