Zápas SK Dynamo - Slavia

Naprosto zoufalý vstup Pražanů do sobotního utkání potrestali Jihočeši za čtvrt hodiny dvěma brankami a dostali do extáze nejen tribuny, ale i sami sebe, v první půli hráli vynikající fotbal. Úvod druhého dějství sice pro změnu zastihl v totálním zmatku a dezorientaci domácí defenzivu, která slávistům "nabídla" řadu výtečných brankových příležitostí, ale červenobílí proměnili jedinou, a proto odjeli domů s prázdnou. Klíčovou roli hrál v utkání domácí útočník Janda. Už v 5. svým důrazným atakováním k smrti vyděsil Kollera a v 8. pak k úžasu všech, zejména brankáře Slavie Černého, otevřel (na první pohled nijak zvlášť nebezpečnou) střelou z hranice šestnáctky skóre!

Ve slávistických řadách zavládla panika ve 12. se domácí rozčilovali, že pohyb míče mezi Kollerem a Černým neposoudil sudí jako malou domů... Ale o dvě minutky později už na to zapomněli, neboť přednost dostaly oslavy druhé branky! Vozábal vybojoval v hloubce obranné poloviny balon, kolmo ho potáhl a posléze posunul do pravého křídla na Jandu, jehož centr si našel ideální cestu k Váchovu výstavnímu voleji, krásný "angličan" zvýraznil domácí náskok na 2:0.

Hosté se nevzdali, Drobného hned poškádlil Kuka, ale mnohem víc práce měl Černý s Vozábalovou překvapivou ránou ze střední vzdálenosti. Ve 27. ovšem přeci jen slávistické akcie posílily, když se individuálně prosadil Lukáš Došek, šikovně si připravil míč na levačku a zavěsil ze šestnácti metrů nekompromisně pod břevno 2:1. Přestože byli slávisté zaskočeni nečekanou metamorfózou domácího ligového outsidera v nezastavitelnou eskadru smrti, nárazově se dostávali i do dalších šancí (např. Zelenkova hlavička těsně mimo). Celkově však byli pomalejší v pohybu i myšlení a třetí hmatatelný důkaz této skutečnosti v jejich síti přistál ve 40. minutě. Nevzali v potaz varování z předchozího útoku, kdy po Pennerově průniku a centru "prošvihl" Janda střelecký moment jen o chloupeček. Při nejbližší příležitosti se ovšem po (tentokrát) Váchově centru polepšil a zase pošoupl skóre o kus dál 3:1. Pražská obrana se v průběhu této akce vyskytovala neznámo kde.

Dvě změny, kterými Cipro v poločase opravil svou základní sestavu, byly cítit Slavia dostala Jihočechy, jejichž defenzivu v úvodu druhého dějství postihla totální krize, pod drtivý tlak hydraulického lisu. Balon neustále poletoval v těsné blízkosti Drobného branky, ale přestože slávisté křižovali šestnáctkou jako sršni, nebyli až na jedinou výjimku schopni dopravit kulatý předmět na jimi vytouženou adresu. Ve 47. byl Nečas úplně sám před brankářem, ale Drobného nepropálil, mladý domácí gólman exceloval i v 54., kdy vyrazil Zelenkovu hlavičku a vzápětí i Kukovu okamžitou dorážku. Mezitím ovšem v 52. přeci jenom kapituloval, když se slávistickému zoufalství v koncovce vymkl důrazný Švancara 3:2.

Jihočeši se postupně začali vymaňovat z totální defenzivy, občas zahrozili brejkem. Jenže jednou nevyužili přečíslení tři na dva, vzápětí zase Fujdiarem získaný míč nezúročil Vozábal, neboť jeho ránu likvidoval výtečným zákrokem Černý. Slavia se vidiny (alespoň) bodu nevzdávala do posledního hvizdu, v 80. Drobného parádně protáhl Nečasův trestný kop, v 86. po Skálově centru a Kukově hlavičkovém posunutí míče na druhou tyč překopl v superpozici Švancara. Ve vzrušené atmosféře závěru duelu vykázal sudí Vidlák na tribunu dvě jihočeské horké hlavy, již vystřídaného Vozábala a posléze trenéra Dejmala, cenný skalp však už domácímu celku od pasu nikdo neodtrhnul.