Několik změn v základní jedenáctce udělal trenér Horejš do utkání s Olomoucí. Od prvních minut nastoupili Vorel, Valenta i Vais, v obraně dostal příležitost Havel. Vstup do zápasu měli domácí přímo vynikající. V první minutě si vypracovali rohový kop, ve druhé další. K hlavičce se při něm dostal Lukáš Havel, jehož pokus Macík vyrazil. Na dorážku Matěje Valenty a následný odraz už ale nestačil – 1:0.
Netrvalo dlouho a domácí se radovali znovu a opět to bylo po rohovém kopu. Na centr si naskočil Lukáš Havel a přesnou hlavičkou k tyči se prosadil poprvé v sezoně – 2:0. Třetí gól mohl přidat z přímého kopu Benjamin Čolić, ale o pár centimetrů minul. Olomouc pořádně zahrozila jenom jednou, když Chytil zakončoval ve vápně vedle.
Po přestávce začala být Sigma nebezpečnější. Do úniku se dostal střídající Šíp, ale Vorla tváří v tvář neprostřelil. O pár minut později nařídil sudí Franěk po konzultaci s VAR pokutový kop, který bezpečně proměnil Pablo Gonzalez - 2:1. Ke srovnání měl blízko Chytil, ale Vorel na brankové čáře vytasil parádní zákrok.
Vyrovnání se Olomoučtí dočkali deset minut před koncem. Po odrazu od brankové konstrukce se k hlavičce dostal Kryštof Daněk, který nakonec upravil na konečných 2:2. V závěru už žádná vážnější příležitost nepřišla, takže i druhé vzájemné utkání v sezoně skončilo remízou.
Ohlasy trenérů
David Horejš (trenér Dynama): „Chtěli jsme z utkání získat plný počet bodů a ukončit sérii zápasů bez výhry. Začali jsme dobře, byli jsme lepším týmem a mohli jsme přidat další branky. Celkově jsme první poločas odehráli skvěle. Zlomový moment přišel ve druhé půli, kdy soupeř snížil z penalty. Nakonec dokázal i srovnat, neměli jsme kus štěstí, který by nás posunul k výhře. Klukům nejde vytknout nic, odmakali celé utkání. Chybí pouze odměna v podobě vítězství."
Radoslav Látal (trenér Olomouce): „Dnes jsme odehráli dva různé poločasy. Prvních dvacet pět minut prvního poločasu jsme naprosto prospali. Jako bychom do Budějovic přijeli na výlet. Z naší strany to byla katastrofa. Potom jsme se „zvedli“, měli jsme i jednu pološanci. Jinak ale první poločas hodnotím nulově, bez soubojů, bez agresivity, jako bychom si jen přišli zahrát fotbal. O poločase byla v kabině bouřka, mužstvo jsem upozorňoval na charakter. Druhý poločas už byl úplně jiný. Vyhrávali jsme osobní souboje, dostupovali jsme hráče, nebáli jsme se hrát v křídelních prostorech, dostávali jsme se do šancí, například Jáchym Šíp, Pavel Zifčák. Po naší vstřelené penaltě se nám naskytlo nějakých dvacet minut na „dotáhnutí“, což se nám podařilo.“