Vstup do letošní druholigové sezony obstaral Jihočechům zápas s jedním z aspirantů na postup do nejvyšší soutěže. Na Střelecký ostrov přijela žižkovská Viktorka. Poněkud křečovitý úvod utkání se protáhl až do první obrátky. Poté se hra zkvalitnila a hlavně na domácí straně byla vidět velká snaha strhnout zápas na svou stranu. “Byl to první zápas, v kterém jsme chtěli pochopitelně vyhrát a vstoupit dobře do sezony. První poločas byly na obou stranách šance, žádná branka však nepadla. Postupem času to bylo tak, že kdo dá první gól, tak vyhraje,“ tvrdí autor první branky Dynama letošní sezony Miroslav Plocek.Jeho premiérové trefě předcházela dobře odvedená práce ve středu hřiště v podání Iva Svobody. “Dostal jsem krásnou přihrávku od Iva Svobody, po níž jsem se ocitl sám před brankářem. Říkal jsem si v první chvíli, že to trefím kolem něj nahoru,“ povídá třicetiletý záložník. “V poslední chvíli jsem si ale svůj úmysl rozmyslel a napálil jsem balon pod brankáře. Ten nakonec mezi nohama prošel do branky. Spadlo to tam a já jsem moc rád.“
Domácí fotbalisté si moc dlouho radost neužívali. Hosté, kteří do té doby půlku čistého času proleželi na trávníku, najednou zrychlili. “Soupeř kouskoval hru. Byla to jejich taktika a nedá se nic dělat. Jsou to mladý kluci, kteří ještě nejsou tak vyhraní. Dnes to ale nahradili bojovností.“ Osm minut po založení gólové listiny přišla studená sprcha. Vyrovnání hostů střelou přímo od rohového praporku. “Takovýhle gól by se asi dostat neměl a bylo to pro nás hodně velké zmražení,“ říká Plocek. Spasitelem Jihočechů se stal v nastaveném čase Martin Vozábal, jehož přímý kop zapadl do levého horního kouta Bartalského branky. “Martin to trefil nádherně. K tomu není víc co dodat. Podle mého názoru jsme vyhráli možná trochu se štěstím, ale rozhodně zaslouženě,“ podtrhuje první vítězství sezony Jaromír Plocek.
Hrdinou úvodního utkání v pravém slova smyslu se stal Martin Vozábal. Svou chvilku slávy si nechal na úplný závěr souboje. Tomuto momentu však předcházela méně příjemná část zápasu. “Asi v šedesáté minutě jsem na půlce dostal ránu do lýtka. Byl to nešťastný zákrok, protože od té doby jsem do nohy začal dostávat křeč,“ líčí nepříjemný moment staronový kapitán Dynama. Tento šrám však nebyl jediným, který středopolař před klíčovou standardkou utržil. “Po jiném souboji s protihráčem jsem dostal ránu a bolí mne strašně klíční kost.“ Pří těchto slovech je ve Vozábalově tváři znát bolestivá grimasa.
K přímému volnému kopu se i přesto postavil. “Řekl jsem si, že to přeci rukou kopat nebudu, takže by to neměl být problém. Co rozhodlo bylo to, že přímák byl vyloženě na pravačku,“ říká. Z ideální vzdálenosti se chtěl pokusit rozhodnout utkání i Michal Belej, s nímž se Vozábal před exekucí radil. “Slíbil jsem Belimu, že to dám. On totiž přišel k míči a první, co řekl bylo, že dá góla. To se nakonec povedlo mně, takže jsem spokojený.“ Balon si po jeho střele našel cestu přímo do šibenice.
Trefa navrátilce z řeckého Xanthi se dá označit za životní. Tento fakt potvrzuje i sám hráč. “Povedlo se mi to trefit asi jako nikdy před tím. Trénovali jsme to hodně v pátek na tréninku, kde mi to tam však moc nepadalo.“
Rozhodující střele utkání předcházelo mrazivé vyrovnání hostů. “Pořád jsme samozřejmě věřili. Gólu předcházel roh, kde možná došlo k chybě. Jsem ale přesvědčen, že Tomáš má takové kvality, že nám to hned v dalším utkání vrchovatě vrátí,“ nepochybuje o Belicových kvalitách Martin Vozábal.
Dvojice šťastných střelců z prvního utkání se radí na momentce z jednoho z loňských podzimních prvoligových zápasů s Davidem Homoláčem.
Foto: Milan Šíma.
