„Moje hodnocení je jasné. Je to pro nás prostě ztráta tří bodů. Nechápu, proč tahle situace vůbec vznikla,“ hartusil po závěrečném hvizdu Michal Belej. Vypadalo to, že Dynamo je opět naladěno na vítěznou vlnu a poradí si i se čtvrtým soupeřem v řadě. To se ale nestalo. „Opravdu nevím proč, jelikož jsme odehráli tři zápasy úplně super a pak přijde tohle. Nedokáži si to vysvětlit,“ kroutil hlavou exbrněnský halv, na jehož píli u levé postranní čáry se může František Cipro bez sebemenší výčitky naprosto spolehnout. „ Připravovali jsme se na to, že budeme hrát centry za strany, což se nám ze začátku vůbec nedařilo. Hráli jsme spíš středem, ale jenom po šestnáctku. Nebyli jsme schopni dostat míč kloudně do vápna, což byla zásadní chyba.“Střelecká aktivita Dynama zejména u hranice velkého čtverce byla vskutku tristní. Když si domácí dokázali udělat prostor ke střele ze střední vzdálenosti a situace volala po pokusu, přišla buďto zbytečná přihrávka ke kraji nebo nevydařená klička. „Moc jsme chtěli, ale chyběla právě zejména ta střelba z hranice šestnáctky,“ podtrhl Belej. Chvílemi to vypadalo, jakoby se hráči báli vzít na sebe v pravé chvíli zodpovědnost. „Chceme hrát o první ligu, takže tohle musí každý z nás umět vzít na sebe. Je pravda, že dnes to v naší hře trochu chybělo,“ vypočítává příčiny neúspěchu technicky velmi zdatný záložník.
Podle jeho slov ale bylo největší chybou to, že mužstvo vstoupilo do zápasu hodně laxně. A tento trend jakoby vydržel vyjma pár světlých okamžiků po celé utkání. „Měli jsme od začátku nastoupit všichni na sto procent, ale nepochopitelně jsme začali moc vlažně a to se nám samozřejmě vymstilo.“ Důležitým faktem byla bezpochyby absence Karla Poborského. Jeho kreativita a lehkost prostě ve srovnání z předchozím domácím utkáním jednoznačně chyběly. „Určitě je chyba, že tu nebyl Karel, ale na to mi se nemůžeme spoléhat. Musíme hrát sami za sebe a ukázat, že na to máme i bez něho,“ má jasno pracovitý fotbalista. „Osobnost to je a chyběl nám, ale my jsme hráli na Spartě bez něj a hráli jsme tam výborně. Že je tu Karel, to je pro nás bonus, za který jsme rádi, ale hlavně musíme makat sami.“
Jihočeši se zmohli na jediný úspěch a to až v závěru, kdy právě Belej posadil učebnicově míč na hlavu nabíhajícího Plocka. „V kabině byl trochu vítr. Druhou půli jsme podle mne začali lépe a měli jsme i více šancí, nastřelili jsme i břevno, ale mělo to tam spadnout dřív. Věřím tomu, že bychom to ještě otočili. Naše branka byla přesně to, co jsme chtěli hrát čili rychlý přechod do útoku a centr. Jenže jsme to měli hrát od začátku a ne dvě minuty před koncem,“ uzavírá zklamaně předsezonní posila z 1. FC Brno Michal Belej.
Zatímco většina hráčů si při odchodu do šaten neodpustila hodně emocionálně vyřknout nevybíravá slova, kapitán Martin Vozábal se se sklopenou hlavou šoural mixzónou. Když po chvilce strávené v šatně vyšel na požádání rozhodčích podepsat zápis o utkání, byla jeho nálada ještě patrnější. „Co k tomu mám říct? Je to každopádně škoda a hlavně ztráta tří bodů. Já si ani nedokážu představit, jestli jsme hráli dobře, špatně nebo tragicky. Je to strašně těžké hodnotit,“ soukal ze sebe slova s výrazem rezignace. Hráči Xaverova přijeli na jih Čech s jasnou taktikou. Vycházet ze zhuštěné zabezpečené obrany a spoléhat se na nakopávané balony. S tím se podle slov hráčů počítalo. Kde byl tedy problém? „Byli jsme připraveni na to, že budeme hrát po zemi. Bohužel nás srazila kvalita hřiště. To je prostě pole. Nechci se ale na tohle vymlouvat. Shora to možná vypadá jinak, ale je na tom těžké něco po zemi vymyslet. Když to chcete dát dřív, tak to přeskočí nohu ani nevíte jak,“ tvrdí kapitán týmu.
Výkon jeho i celého Dynama byl hodně mdlý a za nekoncentrovaný vstup do zápasu dostali domácí zaslouženě zavyučenou již v 11. minutě. „Dostali jsme první gól, který nás hodně nalomil. Takové branky by se neměly dostávat,“ spílal Vozábal. Jako mezi kužely na tréninku si musel připadat hostující Kalivoda. „Nejdřív obešel Ivana Dvořáka, to byla první chyba. Pak obešel mě, to byla druhá chyba. A pak obešel oba stopery, naznačil a vystřelil. Na té brance se defakto podepsal celý střed hřiště,“ sypal popel na hlavu svou i svých spoluhráčů. Kdo čekal, že inkasovaná branka svěřence Františka Cipra třeba za nějaký čas nabudí, ten byl asi hodně zklamán. „Naše hra se mi těžko hodnotí. Moc jsme neplnili úkoly, co jsme si dali. Po druhém gólu už to bylo z naší strany hodně křečovité. Nakopávali jsme zbytečně balony přitom na to vlastně krom Mrkvičky nemáme hráče, takže to byla určitě chyba.“
I ten nejméně zkušený divák, jenž v neděli v podvečer na Střeleckém ostrově polykal hořkou fotbalovou zábavu velkými doušky, musel alespoň jednou v duchu říct: „Proč někdo nevystřelí?“ „Ono to na tomhle hřišti trvá, než si to člověk připraví. Ale to nechci dávat jako hlavní důvod, protože lidi si stejně řeknou, ty se jen vymlouváš, a mávnou nad tím rukou. Důležitá věc byla ta, že soupeř dobře zhušťoval hru. Když se nám povedla klička, tak jsme hned narazili do druhého hráče,“ krčil rameny středopolař. „Je pravda, že když už jsme tu příležitost měli, tak jsme si to přihrávali jak horký brambor a nedokázali jsme kloudně vystřelit nebo se dostat vážněji do vápna. Měli jsme i trochu smůlu, když to třeba někdo dostal na slabší nohu a prostě se bál vystřelit nebo mu to nevyšlo.“
Kapitán Dynama České Budějovice při svém hodnocení nemohl opomenout zmínit se o Karlu Poborském. Na místě rekordmana ve startech za národní tým nastoupil Josef Němec. S přibývajícími minutami a postupným střídáním se rozestavení a posty hráčů různě měnily. Už o půli se do kabin odporoučel Svoboda a přišel Adam. V tu chvíli se Němec posunul do útoku. Po příchodu Mrkvičky se opět vrátil na pravý kraj zálohy a posléze se dokonce ocitl po výměně s Plockem v obraně.„My jsme to věděli, že tady Steve nebude a byli jsme na to připraveni. On s týmem žije a strašně si přál, abychom vyhráli. Ještě dopoledne mi volal a říkal, ať to zvládneme, že příští týden do Vítkovic už bude zase s námi. Bohužel jsme to nezvládli,“ smutnil.
Martin Vozábal patří mezi fotbalisty, kteří radikálně dělí fanouškovskou obec na dvě poloviny. Jedni na něj nedají dopustit, druzí mu nemohou přijít na jméno. O tomto faktu se čím dál tím častěji přesvědčuje na vlastní kůži. „Minulý týden nám třeba hodně pomohli lidi. Dnes to bylo zcela naopak. Někteří diváci jsou vyloženě zlí. Dá se na to zvyknout, ale hodně to zamrzí. Přijde mi, že skoro celé jižní Čechy nepřejí Dynamu. Když to srovnám se svým působením v Hradci Králové, tak tam každý klubu přeje, kdežto tady mi to nepřijde. Možná je v tom určitá dávka závisti. Těžko říct,“ uzavřel smutné povídání kapitán Dynama.
