Z českobudějovických hráčů sálalo po utkání obrovské uvolnění a bezmezná radost. Dynamo nejenže v sobotním utkání v Uherském Hradišti vstřelilo na jaře první branku, ale především si také připsalo poprvé tři body. Brankáře Zdeňka Křížka ještě o to víc může těšit druhá vychytaná nula v sezoně. O vítězství rozhodl výstavní střelou záložník Jaroslav Černý. Dynamu udělaly největší starosti karetní tresty v defenzivních řadách. „Kdyby mě trenéři postavili do brány, tak budu chytat,“ zlehčil však ošemetnou situaci krajní obránce Jaromír Plocek.
Pro domácí tým to byl životně důležitý duel. Slovácko se zřejmě již neodvratně řítí z elitní soutěže o patro níž. Z toho důvodu se od mužstva v bílých dresech čekal drtivý nástup. „Čekali jsme, že Slovácko na nás vletí, a proto jsme chtěli hlavně ustát začátek utkání,“ nastínil předzápasovou taktiku Jaroslav Černý. Tento skromný plán splnili Jihočeši do puntíku. O osudu utkání právě v již 12. min. zřejmě rozhodl pohyblivý záložník. „Žíža (pozn.: Michael Žižka) mi nahrál a já si to ještě přiťukl. Obránci se přede mnou najednou ustoupili, tak jsem to zkusil vystřelit na bránu. Zaplaťpánbůh, že to tam spadlo,“ popisuje Černý střelu, která zamířila přesně pod břevno Drobiszovy branky. „Doufám, že takových gólů bude ještě víc. Ale je pravda, že zrovna takový už asi nedám,“ pomyslel na tvrzení, které říká, že taková pumelice se povede jen jednou za život. „V lize to byl asi určitě můj nejhezčí gól,“ přiznal. „Vzhledem ke dvěma předešlým kolům, která se nám moc nepovedla, bylo vítězství na Slovácku pro nás strašně moc důležité,“ dodal ještě Jaroslav Černý.

Tři body se opravdu Jihočechům hodí jako sůl. „Jeli jsme tam s přáním získat alespoň bod. Nakonec se nám podařilo vyhrát, a já si myslím, že zcela zaslouženě,“ libuje si Jaromír Plocek. „Slovácko jsme prakticky nepustili do žádných větších šancí,“ vidí důvody úspěchu nepříliš vysoký obránce či záložník. A právě proti Slovácku nastoupil zrovna na levém okraji obranné čtyřky. „Já jsem hlavně rád, že můžu tady v Budějovicích hrát první ligu. Kdyby mě trenéři postavili do brány, tak budu chytat,“ říká s úsměvem sympatický fotbalista. Jeho dobrou náladu ve tváři jistě zapříčinil i dobrý výkon mužstva. „Náš výkon se oproti zápasům v Brně a doma s Mostem diametrálně zlepšil. Hráli jsme dobrý fotbal.“ Jednu černou skvrnu ale přeci jen lze nalézt. Jaromír Plocek v utkání od rozhodčího vyfasoval žlutou kartu, jenž byla už jeho čtvrtá v sezoně. Následuje tak nucená pauza v následujícím utkání. „Byl to zbytečný zákrok. Možná mi rozhodčí mohl dát jen výstrahu... Strašně moc mě ta karta mrzí, protože nás doma čeká zápas s Kladnem a ode mě je to další oslabení obrany,“ přeci jen na chvíli zvážní jinak stále usměvavý chlapík. Proti Kladnu tak budou chybět hned tři karetní hříšníci. Plocek se přiřadil do party k Horejšovi a Homoláčovi, kteří pykají za osm žlutých kartonků.

Bez dvojice H+H se Jihočeši už museli obejít na Slovácku. Možností jak vyřešit stoperskou hádanku se nabízelo více. Trenér Cipro se nakonec rozhodl pro duo Jiří Skála - Jiří Kladrubský. Prvně jmenovaný navíc od Horejše vedle místa v sestavě převzal i kapitánskou pásku. „Sestavu jsme se od trenéra dozvěděli dvě hodiny před zápasem,“ objasňuje filozofii hlavního šéfa lavičky Kladrubský. „Žádný problém to pro mě nebyl. Stopera jsem hrál už například na Spartě nebo v Boleslavi.“ Zařazení reprezentanta do 21 let do středu obrany se nakonec ukázalo jako mistrný tah kouče Jihočechů. „Kladrubský zahrál skvěle,“ pronesl po utkání sám František Cipro. „Strašně moc mě to těší. Když si člověk v novinách nebo na internetu přečte tato slova, tak je to pro něj pak rovněž motivace do další práce,“ říká talentovaný obránce. Ten si mohl zrovna tak pochvalovat i spolupráci ze zkušeným rutinérem Jiřím Skálou. „S Jirkou jsme byli domluvení, že on bude chodit do vzdušných soubojů a já budu zajišťovat,“ nastiňuje válečnou poradu v českobudějovických řadách.

Do startu jarní části Gambrinus ligy neměl na svém kontě ani jedno odchytané utkání v nejvyšší soutěži. Nyní, po třech kolech, se již dokonce může pyšnit i dvěma čistými konty. „Jsou to hodně příjemné pocity, především po tom debaklu v Brně,“ vypráví Zdeněk Křížek. Proti Mostu svůj tým několikrát výrazně podržel, a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Čtyřiadvacetiletý brankář se zaskvěl především v momentě, kdy do konce utkání zbývalo bez nastavení devět minut. Domácí zahrávali rohový kop, Ivana naservíroval balon na hlavu Šimáčka a míč už směřoval do sítě. Na poslední chvíli zasáhl bravurním a reflexivním zákrokem strážce branky Dynama. „Ta hlavička byla jedna z nejnebezpečnějších situací. Pak tam sice na mě šla jedna střela ze strany, jinak ale domácí hrozili opravdu hlavně ze standardtních situací. My jsme si je ovšem dobře pohlídali,“ rozplývala se po Filipkovi nová jednička Jihočechů.

Ve středu pole odvedl velký kus dobré práce. Spolu s gólmanem Křížkem byl podle deníku Sport nejlepším hráčem Dynama. Oba v tradičním známkování obdrželi sedmičku. „Známky neberu moc vážně, hlavně že jsme vyhráli a získali tři body,“ říká však rozhodným hlasem Michael Žižka. Na jaře nastoupil poprvé od začátku. Trenér Cipro pro něj našel místo v záložní řadě, kde čistil prostor před stoperskou dvojicí a doplňoval Ladislava Volešáka. „Trenér mi dal důvěru a já doufám, že jsem mu ji odplatil.“ Jeho slova neplynou jen do větru. V utkání se mu skutečně dařilo. „Hrálo se mi dobře. Ve středu pole dochází k více osobním soubojům, což mi vyhovuje,“ vykládá dříve Sparťan, nyní už však vyznavatel českobudějovických barev. Společně s ostatními mohl jen litovat dalších nevyužitých šancí. „Zápas se trochu zdramatizoval tím, že se nám nepodařilo využít další šance, a Slovácko se pak ještě tlačilo za vyrovnáním,“ dodává Michael Žižka. Po závěrečném hvizdu sudího Racka však nic nebránilo tomu, aby se z výhry radovali hostující hráči. Tři body putovaly na jih Čech.