Trochu v pozadí letního reje okolo A-týmu zůstala významná změna v samotném managementu SK Dynamo České Budějovice, a.s. V jeho čele totiž stanul nový muž. Generálním manažerem největšího jihočeského klubu se stal Ing. Pavel Matoušek, MBA. S jakou představou do funkce nastoupil, jakou cestou by Dynamo dále rád směroval, co mohou fanoušci do budoucnosti očekávat, to vše a mnohé další se dočtete v obsáhlém rozhovoru s novým šéfem klubu ze Střeleckého ostrova.

Osmatřicetiletý Pavel Matoušek pochází z východních Čech, jeho rodištěm je Brandýs nad Orlicí. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT Praha, Podnikohospodářskou fakultu VŠE a je držitelem titulu MBA z Prague International Business School. Hovoří anglicky, německy a rusky. Je ženatý a má dvouletou dceru Lindu.

Sport ho učaroval už od dětství. Dlouhou dobu hrál hokej. A ve fotbale to dotáhl dokonce až do 2. dorostenecké ligy. Jeho slibně se rozbíhající kariéru však v devatenácti letech zastavilo zranění. Na fotbal ale rozhodně nezanevřel, i když současná pracovní vytíženost mu už ale dovolí se sportu aktivně věnovat jen rekreačně.

O to větší úsilí však věnuje českobudějovickému Dynamu z role funkcionářské. Z pozice generálního manažera by se rád zasloužil o ekonomickou rovnováhu klubu a po sportovní stránce o jeho neustálý růst. Dynamo by rád viděl hrát pravidelně v horních patrech ligové tabulky a v horizontu několika let i v evropských pohárech.

Za velké pozitivum koncepce českobudějovického fotbalu považuje projekt Fotbalové akademie Karla Poborského. Chce klást důraz na to, aby klub stavěl na vlastních odchovancích z mládežnické líhně, ale nebrání se ani návratům zkušených a zahraničím protřelých fotbalistů. „Proč by například Jan Koller měl při svém návratu zamířit třeba do Sparty, když je rodilý Jihočech a z Českých Budějovic by to měl domů mnohem blíže,“ říká Pavel Matoušek.

Pavel Matoušek V současné době vykonáváte funkci generálního manažera SK Dynamo České Budějovice, a.s. Mohl byste popsat svoje kompetence či náplň práce?
„Ve spolupráci s předsedou představenstva Karlem Poborským řídíme chod klubu se vším, co si pod tím dokážete představit. Pokud se ptáte na specializace, řídím zejména finance, obchod a provozní oblast. Karel Poborský se pak stará zejména o sportovní oblast, ale klíčová rozhodnutí vzájemně koordinujeme. Cílem je vytvoření dlouhodobě fungující organizace, vnést do ní vnitřní firemní kulturu, odpovídající postavení klubu a postupně realizovat jeho cíle. Podobně, jako tomu je v průmyslových společnostech, se kterými jsem měl a mám možnost pracovat.“

Mohl byste nastínit jak a kdy k vašemu nástupu do funkce došlo?
„Dne 24. července jsem byl valnou hromadou akcionářů zvolen za člena představenstva akciové společnosti SK Dynamo a současně výkonným ředitelem Občanského sdružení Jihočeský fotbal. Následně mě představenstvo akciové společnosti jmenovalo generálním manažerem. Prakticky jsem na Dynamu začal působit od 1. srpna 2007.“

Jaký máte vlastně vztah k fotbalu, hrál jste či hrajete jej například závodně?
„Sny o kariéře vrcholového fotbalisty pro mě skončily v devatenácti letech ve 2. dorostenecké lize ve Vysokém Mýtě, kdy jsem si natrhl kolenní vazy, zranění nedoléčil a brzy se obnovilo. Jsem držitelem trenérské licence B a rekreačně, když pracovní povinnosti dovolí, hraji fotbal dodnes.“

Vaši hráčskou kariéru tedy předčasně zastavilo zranění. Zmínil jste ale, že vlastníte trenérskou licenci. U jakých mužstev jste se věnoval trenérské profesi a popřípadě na jakých úrovních?
„Byl jsem asistentem trenéra a poté hlavním trenérem mužstva, které hrálo I.B třídu. Mrzelo mě, když jsem pak kvůli dlouhodobému pracovnímu působení v zahraničí musel trenérskou profesi opustit.“

Vraťme se nyní opět do jižních Čech. Váže vás k Dynamu nějaké hlubší pouto? Odkdy jste jeho fanouškem?
„Pocházím z Brandýsa nad Orlicí, malého města ve východních Čechách a tam se Dynamu fandilo odnepaměti. Jenže tomu hokejovému v Pardubicích, dnes HC Moeller. Takže pro mě žádná změna vlastně nenastala. Ale vážně. Fanouškem fotbalového Dynama jsem se stal až poté, co jsem se začal pracovně pohybovat v Budějovicích, což bylo v roce 2004.“

Utkvěla vám nějaká osobnost českobudějovického klubu v paměti, které si nejvíce vážíte?
„Pravděpodobně v tomto státě není fotbalového fanouška, který by neznal jména hráčů jako Jiří Němec, František Straka, současného hlavního trenéra našeho A-týmu, nebo Tomáš Sivok a samozřejmě jméno Karla Poborského. Pokud se ptáte na osobnosti klubu, asi nikdy nepřestanu čerpat ze životních zkušeností pana Zdeňka Čadka staršího.“

Jaký je to pocit, být nyní jedním z nejvyšších představitelů klubu?
„Pocit je to především ohromně zavazující. Cítím zodpovědnost vůči všem stranám jakýmkoliv způsobem spojenými s klubem. Fanouškům, hráčům, trenérům, zaměstnancům, akcionářům, městu i klubu samému.“

Stanovil jste si po usednutí do křesla generálního manažera některé priority, jenž by se daly jmenovat?
„Předně chci zdůraznit, že strategii klubu považuji za věc veřejnou a tudíž neexistují priority, které bych uvést nemohl. Je několik oblastí, na kterých musí Dynamo v blízké době intenzivně zapracovat, za všechny bych rád uvedl tři, podle mého názoru klíčové. Za prvé fandící zaplněný stadión, za druhé organizace obchodní činnosti včetně vztahů s obchodními partnery a za třetí průhlednost nákladových struktur klubu. Z dlouhodobého hlediska vidím pak velkou perspektivu v práci s mládežnickými kategoriemi.“

A spatřoval jste někde, myšleno ve struktuře celého klubu, některé zásadní nedostatky?
„Pokud se ptáte na organizační strukturu klubu, problém spočíval v odděleném řízení sportovní činnosti od ostatních činností klubu – provozní, finanční a obchodní. Postupně tyto činnosti sbližujeme a koordinujeme.“

Lze v současné době považovat klub za ekonomicky stabilizovaný?
„Hovořit o finanční stabilizaci ve smyslu, jak je chápána v souvislosti s podnikatelskými subjekty je v případě sportovního klubu velmi obtížné. Znám jen velmi málo sportovních klubů na světě, jejichž akcie by byly lukrativní investicí ve finančním smyslu. Takové nejsou ani všechny kluby anglické Premier League či hokejové NHL. Na druhé straně, v porovnání s jinými kluby obdobné velikosti rozpočtu a města, ve kterém působí, je postavení Dynama velmi solidní.“

Jaké kroky lze podniknout k tomu, aby se tento současný stav tedy hlavně nezhoršoval?
„Především je nezbytně nutné udržet rovnováhu mezi příjmovou a výdajovou stránkou činnosti klubu. V praxi to znamená přizpůsobit politiku chování zejména na přestupovém trhu finančním možnostem.“

Kde byste Dynamo rád viděl v horizontu například pěti let? A to jak ze sportovního hlediska, tak i zázemí a ekonomiky?
„Velmi zajímavá otázka, za kterou děkuji. Dynamo by v průběhu pěti nejbližších let mělo dále posilovat svoji sportovní i finanční stabilitu. Ze sportovního hlediska samozřejmě působit v nejvyšší soutěži, a to v její horní polovině. Herně pravidelně trápit špičkové české kluby jako Sparta, Slavia či Ostrava a pokusit se nahlédnout do dveří pohárové Evropy. A co je v naší strategii nejdůležitější – intenzivně zapracovávat do sestavy „A“ mužstva vlastní odchovance z mládežnických mužstev, stejně tak jako některé navrátivší se odchovance, kteří ve fotbale něco dokázali. Z hlediska zázemí bychom v tomto časovém horizontu měli rádi přebudovanou západní tribunu (pozn.: hlavní tribuna) a dobudované všechny související parkovací plochy. V této tribuně chceme poskytnout odpovídající prostory obchodním partnerům, čímž navazuji na finanční stabilitu. Neoddělitelně sem patří také podmínky pro fanoušky. Kromě výsledků a výkonu mužstev bychom v nejbližších letech rádi nabídli velkou obrazovou tabuli na stadionu, zlepšené občerstvení, on-line prodej vstupenek včetně internetových rezervací, vlastní internetovou televizi, fanshop v centru města i na stadionu a organizované zájezdy fanoušků na utkání venku.“

Jak jste spokojen s aktuální situací výše uvedeného?
„Vykročili jsme správným směrem, ale cesta je ještě hodně dlouhá.“

A jak hodnotíte spolupráci se stávajícími obchodními partnery klubu?
„Moc rád bych na tomto místě a při této příležitosti poděkoval všem obchodním partnerům klubu za současnou i minulou spolupráci. Věřím, že v dohledné době budu mít příležitost s velkou většinou z nich promluvit osobně a najít cestu ke zkvalitnění či rozšíření spolupráce. Upřímně řečeno, myslím si, že Dynamo svým obchodním partnerům ve své organizaci obchodní činnosti cosi zůstává dlužno. Především proto jsou vztahy k obchodním partnerům naši přední prioritou pro nadcházející měsíce.“

Nelze také uvažovat o spolupráci s hokejovým HC MOUNTFIELD, ač samozřejmě oba kluby zápolí ve zcela jiném sportovním odvětví?
„O spolupráci samozřejmě uvažovat lze. Za důležitý krok tímto směrem považuji přizpůsobení některých termínů domácích utkání podzimní části Gambrinus ligy termínům Extraligy ledního hokeje tak, aby fanoušci, kteří projeví zájem, mohli shlédnout obě domácí utkání svých mužstev. Tímto směrem chceme samozřejmě pokračovat.“

Je možné, aby do SK Dynamo vstoupila tak silná společnost, jako Mountfield, a.s. do českobudějovického hokeje?
„Plná odpověď na tuto otázku by nejspíš vydala za celý tento rozhovor. Obecně samozřejmě ano, bodem k řešení by pochopitelně byla forma takového vstupu či partnerství a především dlouhodobost a perspektiva spolupráce. Osudy klubů, jejichž sportovní pád byl spojen s podnikatelským pádem exkluzivního partnera jsou dostatečnou výstrahou. Uvedu jeden příklad za všechny ostatní - fanoušci Dynama mohli nedávno vidět na Složišti ještě před pár lety slavné Blšany.“

V předešlých odpovědích jste již také mluvil o práci s mládeží. Jaký máte pohled na zázemí a podmínky pro růst mladých fotbalistů v Dynamu?
„Areál Složiště považuji za velmi dobré zázemí a základnu pro další rozvoj. Vždy je samozřejmě co zlepšovat, v případě Složiště například z hlediska dopravní dostupnosti. A projekt Fotbalové akademie Karla Poborského je určitě v českých podmínkách velmi ojedinělým projektem.“

Je možné, že by v dohledné době mířili do Fotbalové akademie Karla Poborského i mladí fotbalisté z ekonomicky slabších států? V Dynamu by pak mohli vyrůstat až do seniorské kategorie a kdyby nenašli uplatnění v A-týmu, teprve pak by zamířili jinam. Podobnou praxi mají například v Ajaxu Amsterdam.
„Toto je určitě zajímavá myšlenka a jejímu uskutečnění rozhodně nic nebrání. Je to otázka našeho sportovního marketingu a získávání informací o mladých potencionálně talentovaných fotbalistech. Není to ale jen Ajax. Osobně znám například Jardu Plašila. On a jeho včasný přestup do Monaka je také zajímavým příkladem.“

Neplánuje Dynamo České Budějovice v budoucnosti navázat spolupráci s některým ze zahraničních klubů? Jako tomu například udělala Slavia Praha s anglickým Totenhamem Hotspur. Spolupráce by se mohla týkat třeba „výměnných“ pobytů mládeže.
„Nic podobného v současnosti skutečně neplánujeme. Především nejsme v pozici jako Slavia, která je pro zahraniční kluby výhodnějším partnerem. Do budoucnosti je to ale také zajímavá otázka do diskuze.“

Neodmyslitelnou součástí fotbalu jsou diváci. Jaké má podle vás SK Dynamo v této oblasti zázemí?
„Řekněme to diplomaticky – Dynamo v této oblasti dosud zdaleka nevyčerpalo svůj velký potenciál, který je dán soutěží, kterou hraje, úrovní stadionu, velikostí města, fotbalově spádovou oblastí a tradicí a osobnostmi klubu.“

Nemáte pocit, že Dynamu přeci jen chybí větší skupina těch skalních příznivců?
„Ano, to rozhodně mám. Spolupráci a podporu skalních příznivců chceme v brzké době intenzivně rozvíjet.“

Jaký máte pohled na dění v celém českém fotbale?
„Velice si vážím osoby bývalého hráče, reprezentanta a současného trenéra Ivana Haška. Názory a pohledy jím publikované jsou mým názorům a pohledům velmi blízké.“

Dokážete si představit, že by vaše jméno figurovalo ve vedení ČMFS?
„V tuto chvíli jen velmi obtížně, přijďte s touto otázkou tak za patnáct let.“

Setkal jste se někdy osobně s korupcí. Jak jste její průběh sledoval a co na ní říkáte?
„Pokud máte na mysli korupci obecně, jakoukoliv její formu striktně odmítám. Pokud téma zúžíme na fotbal, ačkoli respektuji rozhodnutí soudů a presumpci neviny, je jednoznačné, že negativní publicita tohoto druhu fotbalu v tomto státě v posledních letech silně uškodila, což se projevilo na zájmu o fotbal obecně, úbytku diváků ale třeba i na cenách televizních přenosů. Američané v obdobných situacích říkají „Where is a smoke, there is a fire“ (pozn. autora: volně přeloženo z angličtiny „Kde je kouř, tam je oheň“).“