Pro oba soupeře byl televizní zápas velice důležitý. Pro domácí ve sbírání potřebných bodů ke vzdálení se od spodku tabulky, pro Sparťany naopak v honbě za dotáhnutím se na nejvyšší příčky. Žádná lehkovážnost nebyla na místě. „Sparta na nás byla dobře připravená. Nedávala nám prostor ke kombinaci a těžko jsme se dostávali k jejich bráně,“ potvrdil Martin Vozábal. Podobné prvky skrývala i taktika zvolená Františkem Strakou, koučem Dynama. „Nabádal nás k aktivitě. Abychom Spartě nenechávali čas na rozehrávku, rychle přistupovali k hráčům už co se týče od našich útočníků k jejich obráncům,“ prozrazoval špílmachr Dynama. A až na drobné neduhy se předepsané plány Jihočechům dodržovat dařilo. „Párkrát jsme ztratili míč a z toho pramenily nebezpečné brejky,“ popisoval. „Kůča (pozn.: Pavel Kučera) ale naštěstí vše vychytal,“ dodal Martin Vozábal.
On sám se v prvním poločase ocitl hned v několika situacích, kdy diváci na tribunách E.ON stadionu vstávali ze sedadel. Nejvíce jej mrzel moment ze 23. min., kdy nedokázal ve vápně dostatečně zkrotit centr Plocka a následně vystřelit. „Možná to tam bylo na střelu. Jenže jsem se ocitl mimo střelecký úhel, abych dokázal pořádně vystřelit. Ale asi jsem to přece jen zkusit měl,“ kabonil se osmadvacetiletý záložník. S bezbrankovou remízou po poločase byl přesto nadmíru spokojen. „Přáli jsme si hlavně neobdržet branku, což se nám podařilo. Skóre 0:0 nám vyhovovalo,“ pronesl Vozábal.
Zima mu nebyla
Do kabin odcházel nejen on značně prokřehlý, přestože nepřívětivé podmínky si příliš nepřipouštěl. „Lidem na tribuně musela být zima větší, my jsme se na hřišti pohybem zahřáli,“ mínil. Leckteré diváky zachumlané v zimních bundách pak překvapil, když do druhého poločasu nastoupil s krátkými rukávy u dresu. „Předtím jsem měl sice rukávy dlouhé, o přestávce jsem si ale vyměnil triko pod dresem za suché. A na něj dávat znovu zcela mokrý dres nemělo příliš smysl, tak jsem si vzal ten s krátkými rukávy,“ objasňoval důvod pro mnohé diváky nepochopitelné výstroje. „Změnu jsem ale ani nepocítil,“ dodal s úsměvem zřejmě teplokrevný fotbalista.
Jak by také ne. V 50. min. totiž zaplavilo přinejmenším teplo na duši všechny příznivce Jihočechů. Jaroslav Černý trefil z pětadvaceti metrů přímým kopem zeď tvořenou sparťanskými hráči, míč se odrazil od vystřídavšího Sylvestreho do protipohybu brankáře Poštulky a skončil až u jeho pravé tyče. Střelecký ostrov byl najednou v extázi. „Po vedoucím gólu jsme chvíli byli v euforii. Pak ale trochu víc zalezli, než jsme chtěli, ale to bylo zákonité. Síla Sparty se projevila,“ soudil Martin Vozábal. Zmrazení přišlo v 77. min. z nohy Slepičky, který dorazil střelu Pospěcha. „Po vyrovnání jsem měl pocit, že oba týmy chtěly dát druhý gól a strhnout vítězství na svou stranu. My jsme si vytvořili nějaké příležitosti, ale Sparta to samé,“ uvedl českobudějovický patriot.
S Kladrubským se nešetřili
„Je to škoda, že jsme utkání nedotáhli do vítězného konce, ale upřímně, remíza je spravedlivá,“ nic si nenamlouval. „Bod se je pro nás cenný a se Spartou se počítá obzvlášť.“ Martin Vozábal se na hřišti nejčastěji potkával s Jiřím Kladrubským, nad nímž v jeho začátcích v mužích Dynama držel ochrannou ruku. „On je výborný fotbalista. Párkrát ze mě udělal i vola. Naznačil, obešel… S příchodem do Sparty mu ještě více vzrostlo sebevědomí, které mu ale nechybělo už ani tady v Budějovicích a dnes je, podle mě, stěžejním hráčem Sparty,“ vysekl poklonu talentovanému mladíkovi. „Před zápasem jsme si neřekli ani slovo a vůbec se nehecovali. Byli jsme totiž jasní soupeři a vůbec se nešetřili. Nyní jsme opět už jen kamarádi,“ poslal na dálku vzkaz Kladrubskému, který tou dobou již seděl ve sparťanském autokaru čekajícího na odjezd z jihočeské metropole.
Pavel Kučera: Ani jedno mužstvo si nezasloužilo vyhrát
V létě přišel do Českých Budějovic, aby plnil práci brankářské jedničky. A svou roli zvládá znamenitě. Patří k tradičně nejlépe hodnoceným hráčům Dynama a je jeho velkou oporou. Na své výborné výkony navázal i proti Spartě. Chvílemi to skoro vypadalo, jakoby měl na svých rukavicích připevněny magnety přitahující míč. Letenské střelce držel dlouho na uzdě. Hodně šancí, někdy až zázračně, vychytal, ale na dorážku Slepičky v 77. min. už nestačil. „Vyrazil jsem tam na dlouhou ruku střelu Pospěcha jen kousek před sebe. A útočník Sparty tam byl dříve, než náš obránce,“ litoval Pavel Kučera. Ani to mu ale na náladě neubralo. „Remíza byla zasloužená. My bod bereme, i když pro Spartu je to určitě ztráta,“ potvrdil exboleslavský brankář. „Tři body si nikdo nezasloužil,“ dodal. Získaný bod Jihočeši brali opravdu všemi deseti. „Co se týče psychické stránky, tak zápas s Mostem pro nás byl daleko těžší. Tam jsem museli vyhrát, protože šlo v podstatě o šest bodů, když jsme se spolu pohybovali přímo na chvostu tabulky,“ zavzpomínal na nepříliš veselé doby. Situace Dynama sice stále není nijak ideální, ale proti Spartě mohli svěřenci kouče Straky hrát uvolněněji. „Se Spartou je to vždy lepší, protože jak se říká - nemusíte. S ní můžete jen získat,“ nabídl další postřeh Pavel Kučera.
