Branku ligového Dynama jste opustil na konci sezony 2019/20, od té doby působíte jako kouč gólmanů v akademii, čeká vás ale také nová výzva. Jak se na návrat do áčka v nové roli těšíte?
Těším se, je to pro mě motivace, další posun v trenérské kariéře. Ale zároveň neopouštím svou pozici v akademii, pořád budu minimálně jeden den trénovat dorostence Dynama. Budu tam mít k sobě dva trenéry brankářů a budeme tam spolupracovat ve třech. Samozřejmě ale s tím, že prioritou bude od začátku přípravy A tým Dynama.
Budete všechno stíhat? Áčko i akademii, ještě navíc, když máte postavený dům ve středních Čechách a musíte dojíždět.
Stíhat bych to měl. Věřím, že to bude fungovat dobře. Ale jak říkám, chci ještě zůstat také u akademie, kde jsem dva roky a mám k ní vztah. Chci mít kluky na očích a není mi lhostejné to, jak budou kluci dál pokračovat.
Jak moc velká změna to pro vás bude? Akademie je přeci jen něco jiného než první tým.
U mládeže jsem dva roky, to pro mě byla změna. Dvacet let jsem byl u A týmu, pak jsem přešel k mládeži. Ale moc mě to naplňuje a myslím si, že vracet se zpátky do ligového kolotoče pro mě až taková změna nebude. Jdu někam, kde jsem na to byl zvyklý. Výzva to pro mě ale bude, protože tam půjdu v nové roli. Byl jsem tam jako brankář, teď tam budu trenérem gólmanů. Bude to velká zodpovědnost, ale věřím, že to bude fungovat a budou se mnou spokojení.
Jak vzpomínáte na časy v áčku Dynama?
Vzpomíná se mi na to krásně, mám spoustu zážitků. Když jsem končil, tak mi to bylo hodně líto, ale čas člověk nezastaví. Jezdívali jsme po stadionech Sparty, Slavie, v lize jsem strávil třináct sezon, nějakých šest nebo sedm ve druhé. Zápasů byla spousta a zážitků taky. To by bylo k pivu tak na tři večery. (smích)
Nedokázal byste vypíchnout třeba nějaké konkrétní?
Zážitky byůy samotné zápasy, pak také každý trénink. To mě naplňovalo. A pak samozřejmě také vzpomínám na to, co se dělo po zápase. Šli jsme si sednout, popovídat. Je jich opravdu spousta. Zažil jsem za těch dvacet let spoustu hráčů, kteří jsou teď mými kamarády, stále jsme v kontaktu. Jsem rád, že jsem v Dynamu vydržel tak dlouho. Je to moje srdeční záležitost.
Co po konci kariéry? Jaké kategorie jste v akademii měl, nebo vlastně pořád máte, na starost?
Dva roky jsem u akademie dělal to, co mám rád. Jsem rád, že jsem si to po konci profesionální gólmanské kariéry mohl vyzkoušet. Začínal jsem u dorostenců, jednou týdně jsem měl na starost i žáky, starší přípravky. Prošel jsem si všemi kategoriemi, měl jsem tam spoustu brankářů, každý byl jiný.
Teď vás ale znovu čeká práce se zkušenějšími fotbalisty.
Jsem rád, že jsem si to v mládeži vyzkoušel, poznal a teď se vrátím do mužů do první ligy. Byl to vždycky můj sen. Chci moc poděkovat Petrovi Benátů, který akademii šéfuje, že mi dal šanci. Doufám, že to teď budu Dynamu splácet dál a dál. Nechci být jen u A týmu, ale také v akademii. Aby to bylo propojené.
Propojené to zřejmě bude vzhledem k tomu, že končí jednička Vojtěch Vorel a Dynamo tak zřejmě bude muset využít některé hráče z mládeže. Jak stav brankářů v A týmu vidíte? Jak bude vypadat příští rok v této části kádru?
Ještě bych detaily nechtěl rozpitvávat, nikde se to zatím nepsalo. Chci si to nechat pro sebe. Ale jinak jsem se současným stavem zatím spokojený. Budu se snažit navázat na dobrou práci mého předchůdce a byl bych rád, kdyby byli gólmani takovým gró týmu.
S čím do nové sezony půjdete vy osobně?
Můj sen je, aby gólmani co nejlépe chytali. To bude moje starost. Já jsem měl cíle vždycky nejvyšší, budu na kluky náročný, budu po nich chtít maximum a budu na ně přísný. A to samé také sám na sebe.