Českobudějovická naděje mezi třemi tyčemi. Tou je devatenáctiletý gólman s nigérijskými kořeny Colin Andrew. Ten už druhým rokem chytá ČFL za českobudějovickou rezervu, za sebou už má ovšem také soustředění s A-týmem Dynama, ve kterém si připsal už také několik startů, byť jen v přípravných zápasech. V letošní sezoně odchytal mladičký dlouhán za budějovickou rezervu všechny duely, než přišlo zranění.

Na podzim jsi za B-tým odchytal 23 utkání v ČFL, jak jsi s touhle porcí spokojený?
Určitě si na nic nemůžu stěžovat, pro gólmana je důležité, aby chytal, navíc ještě v takovém věku, ve kterém jsem. Potřebuji toho odchytat co nejvíce, nasbírat nějaké zkušenosti a možná udělat i nějaké ty chyby, abych se z nich mohl poučit. Bez chyb se nemůžu zlepšit a posunout se. Doufám, že brzy taky nakouknu do ligy. Chci o ní stoprocentně zabojovat. Jak jsem říkal, jsem spokojený. Myslím si, že ani ty výkony nebyly špatné, snad jsem na trenéry udělal dobrý dojem.

V tabulce se pohybujete v horních patrech, co na to říkáš?
Všichni jsme cítili už minulou sezonu, že máme potenciál, tam nám to ale moc nevyšlo. Sehranost nebyla taková, neměli jsme tolik šancí a dopouštěli jsme se zbytečných chyb. Na podzim jsme se jich ale vyvarovali a celkem nám to tam také padalo, hlavně Prášovi. Díky za to. I nám vzadu se povedlo nějakým brankám zabránit. Škoda je, že nás teď v posledních zápasech opustilo štěstí v zakončení. Ale jinak spokojenost, vedeme si dobře.

Chytáš za naši rezervu, občas ale také trénuješ s áčkem. Jaká je mezi týmy domluva? Je to podle toho, kdy se hraje?
Přesně tak, před zápasem chodím s B-týmem, když mohu, tak jdu ale také s áčkem.

Jak ti to vyhovuje? Myslíš si, že tvá přítomnost u A-týmu tě posunula dále?
Jsem za to strašně rád. Řekl bych, že s kluky z B-týmu jsem více propojený, jsem s nimi na hřišti a tak dále, ale s kluky z áčka si také rozumím. Tady ta kvalita a tempo je vyšší, i práce s gólmany je jiná. Člověk s gólmany v A-týmu musí pracovat trochu jinak než v béčku. Jsem za to vážně moc rád a ano, cítím, že mě to hodně posunulo.

Před necelým měsícem jsi utrpěl zranění, co se stalo?
Bohužel jsem si proti Povltavské FA při jedné ze střel vykloubil prst, ale dochytal jsem to. U nás u brankářů je to normální záležitost, bohužel problém byl v tom, že se ten prst nepodařilo nahodit. Musel jsem podstoupit operaci a sezona pro mě skončila.

Cítíš na sobě, že se každým zápasem zlepšuješ a rosteš?
Zajímavá otázka, nad tím jsem moc nepřemýšlel. Řekl bych, že jestli ne herně, tak mentálně mě to určitě posouvá. Co se týče hlavy, je to pro mě hodně důležité. Na zápasy se dokážu nachystat lépe.

Které své silné stránky bys vyzdvihnul?
Klukům hodně dokážu pomoct ve vzduchu, během zápasu seberu několik centrů. Věřím, že týmu dodávám také potřebnou energii, emoce. Hlavně si myslím, že dokážu také něco chytit (směje se).

Kromě hraní fotbalu se věnuješ také rozhodcování, máš nějaké ambice i v tomto směru?
Pískání beru jenom jako koníček, jsem rád za to, že to můžu dělat. Co se týče ambic, hned na začátku jsem říkal, že bych byl rád, kdybych si mohl třeba někdy v budoucnu zapískat třetí ligu, ale na druhou stranu se do toho nějak neženu. Jsem rád, že to mohu dělat na úrovni, na které to dělám.

Liga se blíží ke svému závěru, jak vidíš domácí utkání proti Jablonci?
Věřím, že se doma na Střeleckém ostrově proti Jablonci odvděčíme fanouškům za to, jak nás tady naposledy proti Bohemians podporovali a zvítězíme.