Profil Vojtěch Vorla
Vojtěch Vorel je odchovancem pražské Sparty, za kterou chytal v mládežnických kategoriích. Nastupoval za ni i v Juniorské lize. Ve své kariéře byl dvakrát na hostování. Dva ročníky strávil ve druhé lize v barvách Vlašimi, poslední sezonu působil v nejvyšší slovenské soutěži v týmu Senice. Pravidelně chytal i v mládežnické reprezentaci, starty si připsal prakticky ve všech kategoriích. Čtyři zápasy si připsal i v reprezentační jednadvacítce.
Jak došlo k dohodě s budějovickým týmem?
Po sezoně v Senici jsem řešil nabídky, které jsem měl. S Dynamem jsem byl v kontaktu už v minulých letech a s manažerem jsme se rozhodli využít jejich nabídku. Jsem rád, že to dopadlo a mohu být na jihu Čech.
Poslední rok jste strávil na hostování v Senici. Co vám přineslo?
V Senici to bylo poměrně turbulentní. Měnili se majitelé i trenéři, ale naším hlavním úkolem bylo se zachránit. To se povedlo už dvě kola před koncem. Na Senici jen tak nezapomenu, protože jsem tam něco prožil, našel si nové kamarády a bezesporu mě to posunulo do další fáze kariéry.
Když jste byli v kontaktu s Dynamem delší dobu, sledoval jste, jak se klubu daří?
Samozřejmě. Mám tu nějaké kamarády, ale i s vedením jsme si psali, jaká je situace. Doufám, že navážeme na uplynulou úspěšnou sezonu.
Těšíte se na spolupráci s Jaroslavem Drobným?
Byl to jeden z hlavních faktorů, který ovlivnil můj přesun. Když mi sám zavolal a řekl mi, že by mě měl rád vedle sebe, tak to byl úžasný pocit. Už je jenom na mně, abych jeho důvěru splatil a ukázal, že na to mám a šanci si zasloužil.
Poznal jste v kabině nějaké hráče, se kterými už jste v týmu byl?
Plno kluků si pamatuji ještě z doby, kdy Dynamo hrálo druhou ligu, protože sám jsem byl na hostování ve stejné soutěži. Několik let se znám třeba s Patrikem Čavošem, který se mnou hrál v mládeži. Vstup do kabiny tak pro mě byl snazší.
