Když hráči nastupovali před utkáním na hrací plochu, málokterý divák asi čekal, jakou „fotbalovou smršť“ za několik okamžiků domácí borci rozpoutají. To byla asi také poslední chvíle, kdy hosté přemýšleli o zisku nějakých bodů na českobudějovickém Střeleckém ostrově, protože za několik minut už jim zbyly jen oči pro pláč. „Jsem rád, že jsme navázali na dobrý výkon v Olomouci a dokázali jsme si udržet vysokou sportovní formu,“ pochválil své mužstvo domácí trenér Pavel Tobiáš.
Domácí nastoupili hned od počátku se třemi útočníky v sestavě, ve snaze rychle vstřelit gól a rozhodnout utkání, dokud bude na hřišti alespoň trochu hratelný povrch. „Báli jsme se, že terén bude nahrávat Opavě k bránění, ale naštěstí byl po celý zápas velmi dobrý,“ vysvětloval domácí záložník Lukáš Adam. Tato taktická varianta se ukázala jako velmi dobrá, protože během prvních tří minut se domácí dostali do třech vyložených šancí, z nichž jednu dokázali přetavit ve vedoucí branku. „Dobře jsme na ně hned od začátku vlítli, nenechali jsme je vůbec rozehrát a oni to jenom odkopávali do autů, čímž jsme se dostávali do velkého tlaku,“ popisoval úvod utkání střelec první branky David Lafata. „Dostat gól už ve třetí minutě, to je veliká rána,“ žehral na své hráče trenér hostí Pavel Hapal. Domácí se však nenechali tímto rychlým vedením ukolébat a na opavskou branku se valila jedna útočná vlna za druhou, kterým dokázali hostující obránci společně s brankářem odolávat jen s vypětím všech sil a také díky pořádné kopici štěstí. „Mohl to být podobný zápas jako s Příbramí, ale bylo důležité, že jsme dali velice brzo gól a tím pádem se Opavská obrana musela otevřít a my jsme pak už měli spoustu volného prostoru,“ objasňoval Lukáš Adam.

To se potvrdilo ve 22. minutě, kdy se sám mladičký záložník prosmýkl do stoprocentní šance před brankáře Vaška, ale obránce Loučka ho nemilosrdně poslal ze zadu k zemi. Červenou kartu sice překvapivě nedostal, ale na penaltu došlo. Lukáš Adam sám řekl: „Faul to byl jasný, protože já už jsem šel sám na brankáře a ten obránce mě držel za ruce a ještě mi podkopl nohy. To se skutečně nedalo ustát...“. Míč si postavil Marek Kulič a tvrdou střelou k tyči nedal brankáři žádnou šanci. „Na penaltu jsme byli určeni Lafy a já, ale on řekl, že penaltu nedal právě v Opavě, tak ať na ni jdu já,“ vysvětloval po zápase, proč penaltu nekopal David Lafata. Ani tento gól neprobudil Opavské z letargie, a tak domácí pokračovali v drtivém tlaku, který místy přecházel v exhibici. Na počítání hezkých šancí přestávaly stačit prsty na obou rukách. Ta nejhezčí přišla ve 39. minutě, kdy rozehráli v pohodě hrající domácí neobvyklý signál, na jehož konci hlavičkoval osamocený Lafata do tyče zcela prázdné branky. Hráči se při zahrávání volného přímého kopu z hranice velkého vápna zcela „nepochopitelně a nekoordinovaně“ rozeběhli do všech stran, dva připravení exekutoři ledabyle přeběhli nad míčem a „znechucený“ Homoláč jakoby v rozpacích přihrál nakonec do strany na Lukáše Adama. Ten však pohotově vysunul kolmou přihrávkou dopředu Kuliče, který nikým neatakován načechral míč na hlavu u druhé tyče osamoceného Lafaty. „To byl nacvičený signál, který měl zmást soupeře. Ta tečka se mi ale nepovedla, to měl být gól. Asi jsem to zbytečně tlačil moc k tyči,“ řekl po zápase Lafata. O tom, že provedení bylo skutečně excelentní svědčí i to, že se diváci po „nepovedeném rozehrání“ signálu začali hráčům smát, při hlavičce Davida Lafaty však už jenom obdivně „zírali s otevřenou pusou“.

Chuť si budějovický kanonýr spravil o dvě minuty později, kdy po výborné akci a nahrávce Marka Kuliče zvýšil vedení domácích na 3:0. Tento stav však neměl dlouhého trvání, protože vzápětí zaspali po zahrání přímého kopu na domácí branku budějovičtí obránci a neatakovaný Sviták ve 42. minutě s přehledem snížil na rozdíl 2 gólů. S Jihočechy to však ani trochu neotřáslo a hned vzápětí předvedli skvělou kombinaci, na jejímž konci jen díky skvělému zákroku brankáře Vaška nevsítil Gruber další branku. „Za stavu 3:0 jsme si zbytečně nechali dát gól na 3:1, ale myslím si že i tak jsme to měli plně pod kontrolou. Opavu jsme do ničeho nepustili. Nic jsme jim nedovolili, takže neměli co hrát,“ konstatoval po zápase Marek Kulič. To potvrdil i David Lafata: „Poločas mohl klidně skončit 5:0 a nikdo by se nedivil. Škoda toho gólu co jsme dostali, ale řekli jsme si, že do druhé půle půjdeme stejně naplno a dalším gólem to utkání rozhodneme.“ Hostující trenér Pavel Hapal jen nevěřícně kroutil hlavou: „Sílu Budějovic jsme znali. Viděl jsem je hrát v posledním zápase v Olomouci, kde byli po celou dobu lepším týmem. Přesto jsem ale zklamán z dnešního utkání, protože jsem nečekal, že budeme takhle odevzdaným soupeřem.“ Pavel Tobiáš naopak chválil taktický výkon svých svěřenců: „Do zápasu jsme šli trochu pod tlakem, protože jsme potřebovali nutně vyhrát. Pečlivě jsme se na utkání připravili a snažili jsme se najít skulinky v obraně soupeře, které by jsme trestali, což se nám dařilo.“

Poločasová přestávka nijak nezměnila role soupeřů na hřišti, a tak se i nadále Jihočeši dostávali do dalších brankových příležitostí. Nechybělo jim při tom sebevědomí, a tak se povedené kombinace před brankou hostí střídali s parádními střeleckými pokusy ze středních vzdáleností, z nichž po gólu volala především dělovka Pončáka, která prosvištěla těsně nad Vaškovo brankou. Neustále aktivní Kulič se hnal za dalším gólem, ale v rozletu mu bránil pomezní rozhodčí, který jeho sprint zastavil mnohokrát se zvednutým praporkem, a to především kvůli nepřesnému posuzování mrtvého ofsajdu. Marek Kulič si na to postěžoval i po zápase: „Posuzování ofsajdů skutečně nebylo příliš citlivé…“. Svého druhého úspěchu se nakonec dočkal v 70. minutě, když hlavní rozhodčí velice precizně posoudil faul ve středu hřiště na Lafatu, ponechal domácím výhodu, ze které vytěžili čtvrtý gól. Sám střelec Marek Kulič popsal situaci takto: „Dostal jsem výbornou rychlou přihrávku od Lukáše Adama, udělal jsem kličku gólmanovi a zkusil jsem to trefit do brány, i když to bylo dost z úhlu.“ Taková gólová nadílka potěšila všechny domácí diváky: „Gól už jsme dlouho nedali a je dobře, že nám to tam zase padá a je úplně jedno kdo ho dá,“ říkal po zápase David Lafata.

Přesto to ještě nemuselo být všechno, protože i ve zbývajících minutách se Jihočeši hnali do útočení a řádně motali opavským obráncům hlavy. Šanci završit hattrick nevyužil také Marek Kulič, který k tomu s úsměvem jen poznamenal: „Škoda některých akcí, že jsme je nedotáhli do úspěšného konce.“ Po závěrečném hvizdu, ale vládla mezi domácími skvělá nálada: „Byl to pro nás důležitý zápas, protože jsme tři utkání v řadě nevyhráli a potřebovali jsme zase naplno bodovat, abychom se udrželi v horní polovině tabulky. Dnešní tři body jsou důležité také pro pohodu v následujícím zápase venku,“ hodnotil utkání Lukáš Adam. Velká radost z výsledku vyzařovala i z trenéra Tobiáš: „Jsem s naším výkonem velmi spokojen. Výborně nám dnes zahrála útočná dvojice Lafata-Kulič, oba dali po dvou gólech, a to je dobrá vizitka nejen jejich, ale celého mužstva.“ Na otázku jak motivoval hráče k takovému výkonu pak řekl: „Jako motivaci jsem kromě jiného použil samozřejmě také náš neúspěch v utkání v Opavě, kdy nám nebyly uznány 3 regulérní góly…“. Na výkonu Budějovic se neprojevila ani absence zkušených Vozábala a Chlebka: „Náhradníci se skvěle vyrovnali s nasazením do základní sestavy,“ dodal Pavel Tobiáš. Naopak trenér hostí Pavel Hapal byl evidentně zklamán: „Utkání hodnotím z naší strany velice negativně, protože jsme dneska byli horší ve všech směrech. Byl to náš nejhorší zápas na jaře. Náročný program posledních dvou týdnů nás stál spoustu sil a to může být jeden z důvodů našeho neúspěchu.“

A jak to viděl po zápase jeden z budějovických fanoušků? V celku jednoznačně: „Hráli úplně parádně, skvěle kombinovali, přesně si přihrávali, proměňovali šance, no prostě radost pohledět…“.