Gambrinus liga byla na čtrnáct dnů přerušena. Vinu na tom „nesl“ kvalifikační reprezentační blok. Ideální příležitost pro českobudějovické fotbalisty k vypilování především střelecké potence, která je zřejmě dosavad nejvíce trápí, dalo by se říct. Jenže Dynamo nebylo po celou pauzu zcela kompletní. Na sraz reprezentantů do 21 let odcestovali Jiří Kladrubský, Ladislav Volešák a Jan Holenda. Vlivem obnoveného zranění stehenního svalu netrénoval po dobu jednoho týdne ani Jiří Skála. Nyní ale už má trenér Cipro k dispozici opět celý kádr.
Jarní premiéra na Střeleckém ostrově byla v ohrožení. Před utkáním s Mostem Jihočechy postihla nevyzpytatelná viróza. Jedním z nejvíce postižených hráčů byl Jiří Kladrubský. „Nyní už je ale vše v pořádku. Navíc jsem byl i týden na soustředění s jednadvacítkou a vše také proběhlo v pohodě,“ říká ke svému momentálnímu zdravotnímu stavu mladý obránce. V dresu, který už znamená jen krůček do smetánky českého fotbalu, odehrál jedno utkání ze dvou. „Trenér Škorpil nám dopředu řekl, že každý odehrajeme jedno utkání. V obranné formaci se tak často nestřídá, takže jsem ani navíc nepočítal s tím, že bych odehrál obě přípravná utkání,“ poznamenává ke svému působení na srazu hráčů do 21 let odchovanec Dynama.

A nepřipadala třeba v úvahu vaše omluvenka z reprezentační akce, abyste se během přestávky dostal zpět do plné kondice?
Nebyl k tomu ani důvod. Trenér Škorpil se mě i na můj zdravotní stav ptal a já jsem mu řekl, že je vše v pořádku. Já jsem totiž normálně trénoval a cítil se v pohodě.

Takže jste nakonec byl rád, že jste se mohl reprezentačního srazu „lvíčat“ zúčastnit? Trochu si pročistit hlavu po nepříliš zdařilém vstupu Dynama do jarní části…
Tak to určitě není. Rozhodně jsem neměl žádnou chuť z Budějovic někam zmizet. Prostě mi přišla pozvánka, za kterou jsem vždy hrozně rád.

Zahrál jste si až v tom druhém přátelském utkání, které bylo proti Německu. Jak se zápas z vašeho pohledu vyvíjel?
Podle mě jsme byli v utkání lepším týmem. Jenže místo toho, abychom se dostali do vedení, tak jsme sami inkasovali. Holt jsme neproměnili šance.

Tedy podobný osud, jaký zatím stíhá i Dynamo v lize…
(úsměv) No, zatím ano. Já ale doufám, že my tu smůlu co nejdříve prolomíme. Třeba hned na Slovácku.

A jak jste byl vůbec vy sám spokojen se svým výkonem proti Německu?
Každopádně jsem se snažil. Pokoušel jsem se i útočit a zapojovat se celkově do ofenzivy. Trenéři nás za výkon sice pochválili a poděkovali nám, ale s výsledkem samozřejmě spokojení nijak nebyli.

Do jaké míry se podle vás dařilo v národním dresu dalším vyslancům z českobudějovického klubu?
Láďa Volešák nastoupil v tom prvním utkání (pozn.: s Nizozemskem 1:1) a podle mě hrál docela dobře. Měl tam asi dvě střely na branku a byla škoda, že tam žádná z nich nespadla. A Honza Holenda, si myslím, také odvedl dobré výkony. Vpředu dokázal podržet balon, což je pro tým vždy super.

Červnové mistrovství Evropy hráčů do 21 let se blíží mílovými kroky. Jak odhadujete své, a také šance svých spoluhráčů z jihu Čech prosadit se do konečného výběru trenéra Škorpila?
To je určitě otevřená věc. Zaleží jen na nás, jakými výkony se budeme prezentovat v lize. Trenéři se na nás určitě budou jezdit dívat, takže uvidíme jak to dopadne.

Nyní ještě trochu ke klubovému fotbalu. Jak velké je v kabině Dynama cítit odhodlání poprvé na jaře bodovat naplno?
Tak na Slovácku chceme určitě zvítězit. Oni sice kdyby vyhráli, tak ještě budou mít šanci se zachránit, ale my tam jedeme rozhodně pro tři body. Tím bychom prakticky první mužstvo poslali do druhé ligy. Poté ještě doma vyhrát s Kladnem a byl by klid. Podle mě se hodně rozhodne v těch dvou či třech následujících kolech.


Počínání Dynama v prozatímní jarní části určitě nelze označit za bůhvíjakou krizi, ale pouze vydolovaný bod za remízu s Mostem jistě fanoušky Jihočechů na srdci nijak nezahřál. “Pro mě je to zklamání. Bohužel jsme na jaře zatím nenavázali na loňský podzim. Snažíme se na tom všichni zapracovat a zlepšit se. Myslím si, že ten kredit z podzimu musíme zachovat,“ vyhlašuje bojovnou náladu Jiří Skála. Fotbalista, který většinou vybíhá na hřiště především s defenzivními úkoly. Při absenci Horejše s Homoláčem bude navíc on velmi horkým kandidátem na obsazení jednoho místa ve stoperské dvojici.

Start do jarní části, ostudnou porážku 0:5 v Brně, jste kvůli zranění vstřebával jen z tribuny. Jaký to pro vás byl pocit?
Tak, každý hráč se samozřejmě vždy cítí lépe na hřišti, když tomu mužstvu může alespoň nějakým způsobem pomoct.

Povězte, proč se Dynamu zatím ve dvou odehraných utkáních nepodařilo vstřelit branku?
Těžko říct. Abych pravdu řekl, tak v těch dvou zápasech jsme se ani moc do žádných šancí nedostávali.

Ordinoval vám tak trenér Cipro během reprezentační přestávky nějaká speciální cvičení na zlepšení úročné hry mužstva?
Není to jen o těch cvičeních, ale i o samotném sebevědomí všech hráčů, kteří se do té koncovky dostanou. Zatím nám to tam nepadá, i když všichni věříme, že se to změní.

Jak moc se na psychice týmu může projevit fakt, že střelecká listina je na jaře zatím prázdná?
To je těžká otázka. To by asi spíše měli říct typově více ofenzivnější hráči něž jsem já. Z vlastní zkušenosti ale můžu říct, že když se šance nedaří proměňovat, tak ten útočník s tím svým způsobem žije. Hráč pak čeká na jednu šanci, která se mu podaří proměnit, a pak to tam začne padat.

Trenér Cipro nyní bude muset před utkáním na Slovácku řešit jeden velmi složitý rébus. Do hry nebudou moci zasáhnout oba obvyklí stopeři Horejš s Homoláčem…
Musím říct, že to asi nebude nic jednoduchého. Protože oni vlastně odehráli od začátku sezony většinu zápasů pohromadě. Nějaká mezera tam určitě bude, ale myslím si, že jsme natolik zkušený tým, že se tuto vzniklou mezeru pokusíme nějak zacelit.

Vy sám připadáte hodně v úvahu. Dokázal byste odhadnout, kdo případně další by se ve středu obrany mohl objevit?
Nedokážu vůbec tipovat. Ale těžké to bude určitě v tom, že ta obranná čtyřka, která nastoupí, tak bude vzadu hrát vlastně spolu vůbec poprvé.

A kdybyste si měl vybrat? Naposledy proti Mostu jste nastoupil společně s Ladislavem Volešákem v záložní řadě…
Mně je to jedno. Já hlavně chci, aby pokavaď ještě hraji, tak abych alespoň trochu byl prospěšný týmu. Jestli budu hrát na Slovácku v záloze, nebo ve stoperské dvojici, nebo nebudu hrát vůbec, to opravdu nevím. Ale určitě se o tom rozhodne v nejbližších dnech.