Na začátku sezony jste chytl obrovský lauf a je vás často plné hřiště. Jak se cítíte?
Velmi dobře (usmívá se). Daří se mi na hřišti i v osobním životě, s přítelkyní už jsme se v Budějovicích zabydleli. Všechno je super.
Může vést k vašemu zlepšení i zvýšená konkurence v mužstvu? Přeci jen na post krajních záložníků jsou čtyři adepti, kteří by v jiných druholigových týmech stabilně nastupovali.
Také je to jistě jeden z důvodů. Ale u mě dělá největší změnu osobní život, protože jsme tady opravdu moc spokojeni.
Prožil jste poměrně povedenou přípravu, pak vám ale úvodní duel se Žižkovem příliš nevyšel. Vnímal jste to stejně?
V přípravě jsem se cítil dobře, byl jsem i docela produktivní. Nicméně vstup do soutěže jsem nechytil. Nepovedl se mi pohár ve Velvarech a ani televizní utkání se Žižkovem. Ale v nabité konkurenci jsem své místo v sestavě nechtěl pustit, znovu jsem zapnul a povedly se mi všechny zbývající zápasy.
Za šest kol jste zaznamenal dva góly a tři asistence, ale prsty jste měl v osmi gólech z dvanácti. Hrajete nyní svůj nejlepší fotbal v životě?
Dá se říci, že ano. Všechno do sebe zapadá. Cítím se výborně a jen doufám, že to vydrží co nejdéle. Abych si mohl po sezoně říci, že to byl dobrý rok.
Důležité je, aby vám pohoda vydržela co nejdéle. Aby forma ze začátku sezony nebyla jenom záchvěv.
Přesně tak. I proto se snažím dělat pořád všechno stejně. Pracuji na maximum, abych hrál dobře i nadále.
Nezajímal se o vás některý z ligových celků, když hrajete v takovém laufu?
S manažerem jsme nic takového neřešili. Jsem v Dynamu spokojený a chci zde podávat co nejlepší výkony. Mám tady tříletou smlouvu, takže nad ničím jiným vůbec nepřemýšlím.
Hra Dynama se značně opírá o rychlé brejky, což vám vyhovuje. Těší vás, že styl mužstva je vám šitý na míru?
Je to paráda. Čekáme na soupeře a po zisku míče přejdeme rychle do útoku. S Romanem Wermkem z brejků těžíme, já to mám rád. Hodně trénujeme rychlý přechod do útoku. Jsme rychlí a úderní, navíc máme k sobě útočníky, s nimiž si můžeme narazit. Oproti minulé sezoně jsme zlepšili finální fázi, i proto jsme my krajní hráči produktivnější.
Rychlost vás obou je obdivuhodná. Jste rychlejší vy, nebo Roman Wermke?
To nevím, nikdy jsme to nezkoušeli. Ale bylo by to zajímavé (směje se).
Za kolik vteřin byste zvládl sto metrů?
Nedokáži říct. Naposledy jsme si takovou vzdálenost měřili při zátěžových testech ve Spartě, ale už si nepamatuji výsledky. Nicméně už je to dávno, to jsem byl pomalejší.
Bavila by vás atletika? Nabízí se třeba právě krátké sprinty.
Jestli, tak jedině krátké sprinty. Nic delšího určitě ne.
Stalo se vám někdy, že by vám ve druhé lize někdo v průběhu zápasu utekl?
Když jsem byl unavený ke konci zápasu, tak možná ano. Jinak se to asi mockrát nestalo (usmívá se).
Když se vrátíme k vašemu vzestupu, tak se skoro nabízí dodat, že už přicházel váš čas. Je vám čtyřiadvacet, v Dynamu začínáte třetí kompletní sezonu a vaše pozice v týmu se vyvíjí.
Když jsem přišel v zimě 2015, odehrál jsem celé jaro v první lize. Nasbíral jsem hodně zkušeností. První rok ve druhé lize byl pro nás trochu šok, museli jsme si na soutěž zvykat. Proběhla velká obměna hráčů, tým si musel sednout. Minulá sezona už byla povedená. Já už také nepatřím k těm úplně nejmladším a měl bych se dostávat do pozice lídra, aby se ode mne ti mladší učili, stejně jako jsem se kdysi učil já.
Dynamu se daří a na hřišti to vypadá, že mužstvo šlape a ví, co má hrát. Je tomu tak?
Určitě. Všechno šlape. Máme motivaci na tréninku i v zápasech. Domácí zápasy s Hradcem i Ústím se divákům musely líbit. Soupeře jsme přehrávali. Musíme pokračovat v nastoleném trendu, abychom natáhli úspěšnou šňůru co nejdále. Cíl máme jasný.
A jak váš cíl zní?
Vrátit do Českých Budějovic první ligu. Chceme předvádět hezký fotbal, na který diváci budou chodit rádi. Pak se i nám hraje úplně jinak.
I patnáct set diváků při duelu s Hradcem Králové vytvořilo šlágru kola slušnou atmosféru.
Souhlasím. Bylo příjemné, když se nám povedla akce, že nám fanoušci zatleskali. Dodalo nám to sílu a sebevědomí. Povedly se nám skvělé pasáže, kdy jsme měli šanci za šancí. Dařilo se i díky divákům. Po zápase jsem poprvé v Dynamu obešel celý stadion, protože fanoušci čekali a chtěli si s námi plácnout. To bylo hezké.
Po šesti kolech je ještě brzy na velké soudy, ale co vám začátek sezony naznačil vzhledem k jejímu dalšímu průběhu?
Tabulka se pomalu rozděluje, ale je pořád začátek sezony. Stačí jedna prohra a tabulka se přesype. V zimní přestávce budeme chytřejší. Každý zápas ve druhé lize je nesmírně těžký. Zářným příkladem je Olympia. Nováček, na jehož hřišti se hraje hrozně těžko. Hráli jsme tam bez branek, oni v posledním kole vyhráli i ve Vlašimi. Nemůžeme nikoho podcenit, ve druhé lize je vždy hodně důležitý první gól. Musíme si vážit toho, jak úspěšně jsme úvod ligy zvládli.
Čtrnáct bodů vám bezesporu dodá klid a sebevědomí. Myslíte, že jste si slušným počinem v začátku ligy zjednali i respekt u soupeřů?
Na tabulku a výsledky samozřejmě kouká každý. Ale na hřišti to všichni hodí za hlavu a chtějí podat co nejlepší výkon. Soupeři budou mít respekt, zároveň ale i pokoru a o to větší snahu porazit první tým tabulky.
Ještě jednou zpátky k vám. Po necelých třech letech v jihočeské metropoli už jste se zabydlel?
Po konci minulé sezony jsme se s přítelkyní přestěhovali do Budějovic. Pro mě je to lepší, nemusím dojíždět. Navíc máme hodně času na sebe, takže podnikáme výlety. Líbí se nám i město, jsme tu moc spokojení.
Kariéru jste rozjel slibně. Jaké máte cíle do budoucna?
Dávám si před sebe postupné cíle. Chci jít po malých krůčcích kupředu. Samozřejmě bych se chtěl dostat i do ciziny, to je sen každého fotbalisty. Ale já jdu postupně. Teď si přeji postoupit s Dynamem do ligy a pak se zase posunout dál.
