Jak přistřihnout ambicióznímu soupeři křídla

Mužstvo přes zimu změnilo dres, a tak na trávník vyběhla jedenáctka černobíle svisle pruhovaná, na zádech se žlutými čísly. Po zimě se týmům dostalo slušného přivítání od natěšených fanoušků. Mnozí se obávali ambiciózního Zlína, který přezimoval dosti vysoko v tabulce (na 5. místě) a dělá si zuby na poháry. Zápas začal velmi aktivně. V prvních minutách si větší tlak vytvořilo hostující mužstvo a naše obrana, která jaksi váhala s tím, co dělat, nechávala soupeři příliš mnoho prostoru a hasila akce na poslední chvíli. Brankář Kafka musel mít nejvyšší nasazení pozornosti, neboť na něj začaly létat dosti nebezpečné střely. Po zdařilém úniku Martina Vozábala, který byl bohužel o míč u vápna obrán, však Dynamo zůstalo dosti dlouho na polovině Zlína a dotíralo na něj chvályhodnými akcemi: aktivní a rychlý Lukáš Adam, který byl skutečně hodně vidět, zkusil střelu z dálky po zemi, David Lafata se srdnatě probíjel zlínskou obranou, ale největší kouzlo předvedl Marek Kulič, který se nenechal na hranici velkého vápna odstrčit od míče, zakousl se do něj i přes to, že na něj dotírali tři protihráči, pohotově přihrál míč volnému Lafatovi a ten ho parádně vsítil za záda Nováka. Takový úvod se divákům velmi zamlouval, a tak se často ozývalo z tribun povzbuzování a potlesk.

Dalším hráčem, který byl hodně vidět, byl David Horejš - nejen při svých obranných zákrocích, ale také při pokusech o zvýšení skóre. Kolem 25. minuty úsilí trochu polevilo a Zlín měl šanci vyrovnat. Michal Nehoda se často ocital na trávníku a získával Zlínu standardní situace, které však nebyly zahrávány zase tak nebezpečně, aby je nešlo likvidovat včas. Přesto naše zadáctvo strážilo svatyni Jakuba Kafky v počtu sedmi. Třetím mužem prvního poločasu byl Míra Plocek, který se pustil do sólového útoku a nádherně propálil vše, co mu stálo v cestě. Malý postřeh první půle: obránci se nějak moc často objevovali v útoku - Vlado Pončák a David Horejš. Ne, že by to tedy vadilo. Těsně před odchodem do šaten se ještě blýsknul David Lafata svým dvojnásobným pokusem o překonání gólmana Nováka, ale bohužel první střelu mu Novák vyrazil a druhá šla vysoko nad břevno. Přesto nutno pochválit aktivitu.

Druhý poločas začal se šestiminutovým zpožděním po soutěži vylosovaných "slalomářů", z nichž jeden se nedostavil, o mikrovlnnou troubu. Hned v úvodu o sobě dal opět vědět Lukáš Adam, který z dálky prověřil pozornost zlínského brankáře. Vzápětí se Nováka snažili překonat Vozábal přímým volným kopem a Kulič hlavou. V další minutě se k míči zase dostal hbitý Plocek a ve snaze nacentrovat do vápna přihrál na číhajícího obránce Zlína. Ten však díky své hrubici nabídl šanci Kuličovi, který ji s radostí využil - 3:0. Moravané se ještě nechtěli ani po třetí ráně vzdát, ale zadní řada černobílých a brankář Kafka byli proti jakékoli úpravě skóre. Mužstvo skutečně makalo na jedničku. V 61. sice Zlín gól dal, ale z ofsajdu. O čtyři minuty později se předvedl zase Kafka i obranná řada, kteří společně excelentně zabránili vyložené šanci hostů - Kafka střelu vyrazil a skákající míč obránci odklidili velice pohotově do bezpečí. Delší dobu se, pravda, hrálo na půlce domácích. Naše mužstvo sice podnikalo občas rychlé úniky, ale poslední přihrávky byly nepřesné. Po výměně útočníků byl vidět alespoň trochu Aleš Matoušek. Od 70. minuty však stoprocentní nasazení opustilo hřiště. Pořád se však na fotbal dalo dívat. Zlín se snažil zase získávat standardky po faulech a celkem se jim dařilo. Tým však už byl poněkud nalomen a z žádné akce nic neměl. Dohrávalo se v klidu a kdyby se někteří z předních řad více snažili, mohlo být skóre daleko vyšší. Zřejmě se jim ale už tolik nechtělo. V závěru zápasu se tribuny roztleskaly uznalých potleskem.