Máte za sebou Slovakia Cup. Turnaj jste vyhráli, takže hodnocení je asi dobré, že?
Slovakia Cup je velice prestižní turnaj, který se hraje už plno let. To se potvrdilo a kvalita soupeřů byla znát. Nám tenhle turnaj vyšel a zaslouženě jsme ho vyhráli. Turnaj jsem si užíval, včetně pěkného města, kde jsme byli ubytováni (v Trenčínských Teplicích – pozn. autora). Hotel byl také pěkný a nabízel nám veškerý komfort včetně regenerace, což bylo naprosté nezbytné v zatížení, které jsme absolvovali.
V prvním utkání s Polskem jste odehrál druhý poločas, jak jste utkání viděl?
Nastoupil jsem do druhé půle za stavu 0:0 a celý druhý poločas jsme měli Poláky na jejich polovině. Kontrolovali jsme hru, vytvářeli si šance a dařila se mi spolupráce s obráncem Honzou Štěrbou. Naše pravá strana hrozila pomalu z každé akce. Zápas mi vyšel, dostal jsem se do pár úniků a servíroval balony na útočníky. Dali jsme pěkný gól a zápas mohl skončit mnohem vyšším rozdílem. I tak nás výhra potěšila a turnaj jsme začali výhrou. Pro další zápasy to bylo hodně důležité. Skoro v poslední minutě jsem mohl zvýšil na 2:0, když jsem kopal standartní situaci asi z třiadvaceti metrů. Gólman ale skvěle zasáhl a vyrazil střelu na roh.
Na zápas s Japonci jsme se všichni moc těšili, protože to je zajímavý soupeř. Musím říct, že byli nepříjemní, rychlí, dynamičtí a všechno řešili fotbalově. Zápas se hrál na velkém hřišti, které nebylo moc rovné a balon hodně skákal. Hodně jsme byli nepřesní a sami si to kazili. Většinu zápasu jsme ale drželi balon a Japonci se do šancí nedostávali. Bohužel nám zase chyběla finální fáze. Střídal jsem 20. minut před koncem. Zápas nebyl moc o individuálních výkonech, ale o tom, jak jsme zápas zvládli jako tým. Deset minut před koncem jsme vstřelili vítězný gól a měli po dvou zápasech plný počet bodů, což bylo příjemné a zvedlo nám to sebevědomí.
Poslední zápas proti Norsku vám nevyšel. Co se stalo?
Už před tímhle zápasem jsme věděli, že postupujeme do finále. Tím víc jsme chtěli zápas vyhrát a získat plný počet bodů. Utkání jsem začal na pravé záloze a dařilo se mi. Obcházel jsem hráče a dostával se do zakončení. Zaslouženě jsme dali gól asi ve 20. minutě. Norové hráli nakopávaný fotbal. Bohužel nám celý zápas zkazila desetiminutovka mezi 25. až 32. minutou. Vypadli jsme z tempa a lacinými chybami v obraně jsme darovali Norům dvě šance, které proměnili. Karta se rázem otočila. Do druhé půle jsme šli s jasným cílem otočit zápas. Norové zalezli a my se do nich těžko dostávali. Posunul jsem se do středu zálohy, nabízel se a snažil se být aktivní, což se mi dařilo. Bohužel jsme nevyrovnali. Šance jsme měli, ale bohužel jsme je nedali. Zápas tak skončil prohrou 1:2. Bylo to pro nás zklamání, protože jsme zápas začali velmi dobře.
Ve finále jste hráli s Dánskem a po gólu Černého jste vyhráli 1:0. Tentokráte jste šel do hry v průběhu zápasu. Jaké byly oslavy?
Byl to soupeř, který byl stejně jako my na ME i MS, což nás motivovalo a finále jsme si šli užít. Chtěli jsme je porazit. Do zápasu jsem nenastoupil od začátku, ale trenér mi říkal, že do zápasu zasáhnu. Přece jen síly nám ubývaly a bylo nás tam 19, takže jsme dostali všichni dost příležitostí. Dali jsme gól v prvním poločase. Byl to krásný zápas. Dánové byli urostlí a výborně technicky vybavení. Já nastoupil asi 30 minut před koncem. Dánové nás ke konci přehrávali a tvořili si příležitosti, ale gólman nás podržel a z brejků jsme mohli zápas rozhodnout. To se nestalo a zápas byl napínavý do poslední minuty. Po odpískání konce jsme se začali radovat a objímat se. Bylo to fantastické. Pokřiky jsme si zpívali ještě 3 hodiny v autobuse (s úsměvem).
Pan Csaplár se mnou mluvil po zápase s Norskem. Hodnotil moje vystoupení velmi pozitivně, jako jedno z nejlepších, co jsem předvedl. Řekl mi na čem mám pracovat. Nám hráčům to moc pomůže, když s námi trenér dokáže komunikovat. Pan Csaplár tohle přesně umí a mě dodal sebevědomí.
I přes váš stále nízký věk jste již zkušeným mládežnickým reprezentantem. Co nového vám turnaj dal?
Každý zápas mi něco nového přinese a ty na mezinárodní úrovni jsou ty nejlepší. Zahrát si poprvé s Japonci a Dány je úžasné. Zajímavá byla komunikace Japonců. Při rozcvičce jsme se s klukama museli smát. Velké poučení pro mě je, že hrát se dá opravdu s každým a porazit můžeme kohokoliv. (s úsměvem)
Nyní k té horší věci, vašemu zranění. Co se vám stalo?
Prvního května v úterý jsme hráli s dorostem v Pardubicích. Hrálo se okolo poledne a teploty byly dost vysoké. Já měl v 19. minutě balon na noze, protihráč byl ode mě daleko a já si balon zasekl. Když jsem se chtěl z nohy odrazit do protisměru, tak se mi celé koleno hnulo do vnější strany a slyšel jsem křupnutí. V tu chvíli jsem se skácel k zemi a křičel bolestí. Bylo to hrozné, hned jsem věděl, že je něco v nepořádku.
Byl jste na rezonanci. Co odhalila?
Ještě v úterý večer jsem jel do nemocnice k panu doktorovi Heldovi, který je na kolena specializovaný a navíc je to doktor nároďáku i Dynama. Řekl mi, že to vypadá na přetržený křížový vaz v koleni. Nemohl jsem na nohu ani stoupnout. Ještě večer mě poslal na rentgen, který toho ale moc neukázal a třetího května jsem absolvoval magnetickou rezonanci. Bohužel to nedopadlo dobře a potvrdilo se přetržení křížového vazu. Na další výsledky zatím čekám, protože mám něco i s postranními vazy.
Na jak dlouho je odhadnutá léčba a co vás v příštích týdnech čeká?
V tuhle chvíli toho moc nevím. Každopádně budu mít ty nejlepší podmínky a udělá se všechno pro to, aby se mi koleno uzdravilo co nejdříve. Klub je ve spojení s mým manažerem a spolu se domlouvají na nejlepším řešení. Chci těmto lidem moc poděkovat, kdyby jich nebylo, tak čekám jen na magnetickou rezonanci minimálně jeden měsíc.
Můžete vůbec alespoň nějak posilovat nebo máte absolutní klid?
Mám nařízený absolutní klid. Mám ortézu přes celou nohu a berle. Na nohu nemám vůbec šlapat. Je to docela čerstvé takže mě každý pohyb bez ortézy bolí. Snad budou příští týdny lepší a začnu se dávat dohromady.
