Michal Žižka: Zápasy se Spartou mají pro mě vždy velký náboj

Michale, jak se vám na Letné proti ambiciózní Spartě hrálo?
Jeli jsme tam s tím, abychom tam urvali nějaký bod a trenér nás na to celý týden připravoval. Ten bod za remízu je pro nás vzhledem k té remíze doma s Příbramí nesmírně cenný. Výsledek na Spartě je pro nás velká vzpruha a teď to musíme potvrdit doma se Zlínem.

Co vy a Sparta? Jaký k ní máte nyní vztah?
Se Spartou se nyní již moc nespojuji. Sice jsem z ní do Budějovic přišel, ale už uplynulo několik let a takový vztah k ní už nemám. Na druhou stranu když tam jedeme a vím, že budu hrát, tak je to pro mě hodně vyhecované a ten zápas hodně prožívám. Na zápas se silným soupeřem se těší každý a já jsem ze Sparty přišel, takže pro mě má ten zápas ještě větší náboj.

Pomatujete si ze svého devítiletého působení na Spartě někoho ze současného týmu?
Abych pravdu řekl, tak vlastně jen Míru Matušoviče, který proti nám nastoupil na několik posledních minut. Z té sestavy, která tam teď je, znám ještě maximálně tak Kladryho (Jiří Kladrubský, pozn. autora), se kterým jsem hrál v Budějovicích.

Sparta hrála svůj první jarní domácí zápas, ale velké návštěvě v AXA areně se v příliš dobrém světle neukázala..
My jsme se na to připravovali tak, že na nás v úvodu vlétnou a těch úvodních třicet minut budeme pod tlakem. Celý mančaft pracoval dozadu výborně a Spartě jsme nedali moc příležitostí, aby nás zmáčkla. Ona pak postupem času znervózněla, diváci jí také moc nepomohli, když začali pískat a bylo vidět, že už nehraje tak dobře. My jsme ve druhém poločase také mohli začít kombinovat, drželi jsme míč a to Spartě určitě nepřidalo.

Právě ve druhém poločase byl k vidění hodně vyrovnaný fotbal, mohli jste pomýšlet i na gól?
Nám taková hra ve druhém poločase skutěčně vyhovovala a trochu nám tam chybělo štěstíčko. Kdybychom tam třeba dali gól, tak by to byla úplně super paráda. Samozřejmě jsme ale s remízou 0:0 také velmi spokojení.

Vy osobně jste předvedl hned několik klíčových zákroků. Jedním z nich byl skluz ve 30. minutě, kdy jste zastavil ke střele se napřahujícího Patrika Bergera..
To, že to byl Páťa Berger, jsem si všiml až když jsem dojel z toho skluzu. V ten daný moment, kdy jsem šel proti němu, jsem nevěděl, že je to on. Až když jsme se oba po tom skluzu na sebe otočili, tak jsem viděl, že je to on. Je ale pravda, že těch defenzivních zákroků ve vápně bylo hned několik.

Na stoperském postu nastupujete ve chvíli, kdy chybí jeden z dvojice Hunal - Horejš. Jak se vám s těmito obránci hraje?
Oba dva jsou velmi zkušení hráči a od nich se člověk může hodně učit. Když vedle nich kdokoliv nastoupí, tak se od nich může hodně přiučit a každému to hodně pomůže. Oni si tu obranu dokáží řídit a je to lepší, než kdyby vedle sebe nastoupili dva mladí nezkušení stopeři.

Na vás vždy vyjde nějaký těžký zápas. Na podzim jste hrál na Baníku a pak doma se Slavií. Nechybí vám pak před zápasy herní praxe?
Abychom měli tu zápasovou zátěž, tak chodíme v průběhu zápasu hrát za béčko, když zrovna nejsme v prvním týmu. Herní rytmus tedy nějaký zachovaný mám, ale pochopitelně když nějaký ze stoperů vypadne, tak je pro mě velká šance ukázat trenérovi, že se do té základní sestavy chci prosadit. Pak když přijde takový zápas třeba na Spartě a vydaří se výsledkově, tak pro mě je to jen dobře. Když nedostaneme gól na Spartě, tak hned to světlo na hráče je daleko větší a lidé si všimnou, že nezklamal.

Nyní tým čeká zápas se Zlínem a ten bude podobně důležitý jako byl ten předchozí domácí zápas s Příbramí..
To je zápas, kdy můžeme Zlín úplně potopit. My bychom jim odskočili a oni by zůstali přibiti dole a měli by to v boji o záchranu velmi těžké. Pokud vyhrajeme, tak nám tahle výhra v tabulce hodně pomůže. My jsme teď uhráli bod na Spartě a ten právě potřebujeme potvrdit tou domácí výhrou. Pokud se nám to podaří, tak pak už budeme moci být hodně v klidu.