Neklesáme na mysli, zatím neklesáme ani v tabulce

O tom, že jihočeské sportovní kluby se navzájem třeba i jen morálně podporují, se mohli diváci přesvědčit na vlastní oči, když po svém příchodu na stadion našli před západní tribunou tabule s hokejistou a nápisem: "Vyhrajeme baráž!". Moderátor mezi diváky na tribuně oslovil staršího fanouška a ptal se ho na názor na výsledek zápasu s Příbramí. Dotázaný přednesl, že naši hoši "svojí bojovností zcela jistě dotáhnou utkání do vítězného konce", že lepším hracím dnem je podle něj neděle a že chodí pravidelně, což nahrálo moderátorovi do karet, aby dal fandu všem za příklad. Hráče na hřiště přivedli žáčci. Již v úvodu Příbram zahrozila, ale naše obrana akci hasila včas. Další minuty byly skutečně dosti vlažné. V 5. Martin Vozábal vybojoval první roh, kterých jsme za první poločas nakonec zahrávali pět. Při druhém rohu se rozehraný míč dostal k Jaroslavu Chlebkovi a ten jej poslal hlavou do náruče brankáře. Sice z toho gól nebyl, ale akce byla alespoň pohledná. Třetí roh skončil přímo v Palečkových rukách. Našim hráčům pak poněkud začal utíkat míč a Příbram si vypracovala šanci, při které ovšem finální střela šla velmi vysoko a k tomu mimo branku. Martin Vozábal se chvíli na to probojovával středem hřiště a podařilo se mu přihrát nabíhajícímu Marku Kuličovi, ovšem ten se nacházel v ofsajdu. Další celkem pohledná akce byla předvedena po čtvrthodině hry, když při standardní situaci po faulu na Davida Lafatu nastal slušný závar před příbramskou brankou. Míra Plocek však nakonec poslal míč těsně nad břevno. Jelikož bylo na stadionu ticho jak v kostele, pustili moderátoři roztleskávací melodii a vybídli diváky k povzbuzování slovy: "Nemusíte se stydět! Pusťte se do toho!". Pár hlasů z tribuny tedy houklo: "Dynamo, Dynamo!", ale dále převládalo ticho. Kromě 2x za sebou zvolání: "Ruka!", kterou v obou případech rozhodčí velkoryse přehlédl. Hra byla vyrovnaná a na obou stranách se spíše popobíhalo sem a tam, než že by vznikaly nějaké pokusy o gól. Běhalo se mezi šestnáctkami a o "šance" se hráči obou týmů připravovali nepřesnostmi. Po půlhodině hry zkoušeli zdárně zakončit Dvořák s Chlebkem, ale míč opět letěl nad břevno. Po faulu na Kuliče pálil Vozábal opět těsně nad břevno. Zřejmě se nám propadly branky, když po oteplení roztála zmrzlá zem. Zmrzlým dojmem působili pro změnu naši hráči. (David Horejš však v rozhovoru pro tisk řekl, že jemu bylo vedro.) Ve 41. minutě se z tribuny ozval první rozzlobený hlas: "DYNAMO, BUDÍČEK!" Závěr poločasu patřil faulům a hra byla skutečně nudná. Cenu Thálie za pěkné zařvání mohl obdržet Riegel, když do něj kapánek zajel Chlebek při souboji o míč.
Do druhého poločasu nastoupil za Ivana Dvořáka Lukáš Adam a v prvních minutách se zdálo, že se hra skutečně zrychlila a oživila. Bohužel toto zdání trvalo asi tak 15 minut. Ve 48. byli domácí blízko gólu při závaru před Palečkovo brankou, když Marek Kulič nejprve netrefil míč a když jej Jihočeši udrželi na svých kopačkách, poslal Lafata křižnou střelu těsně vedle pravé tyče. Diváci se chytali za hlavy a zoufale vyli. Kdosi pak v publiku poznamenal, že Marek Kulič se rozhodl, že svůj bývalý klub nepotopí a i když měl gól na noze, rozhodl se ho nedat. Obě mužstva přece jen trochu ožila, ale všechny akce končily nepřesnostmi. V 54. minutě potěšil svým pokusem Lukáš Adam, který zkusil ze zhruba 30 metrů střelou překvapit příbramského gólmana, ale ten se nenechal zaskočit a vyškrábl mu ji na roh. Záhy udělal Rychlík čest svému jménu a vydal se sám na branku. Ke své smůle fauloval Davida Horejše a měl po ptákách. V 56. minutě zkoušel z dálky Chlebek, ale opět... nad břevno. V 61. se předvedl Vlado Pončák střelou, která šla jen těsně vedle levé šibenice. Po jeho akci začala levá část západní tribuny povzbuzovat. Od 70. minuty ovšem aktivita zase velice polevila a mužstva se toulala za míčem po hřišti sem a tam. Příbram se zjevně snažila spíše bránit a odzbrojovala naše hochy na půlící čáře. Jihočeši jako kdyby byli bez vůle hrát. A jelikož Příbrami bod z venku zřejmě stačil, nesnažila se ani ona o nějaké "válcování" soupeře. Výsledkem byl pomalý, nezáživný fotbal plný nepřesností. Po vystřídání Loseilleho Žemlíkem měli domácí chvílemi potíže, neboť střídající hráč je skutečně "vazba" a když se pustil do útoku, byl jako buldozer. Člověk s pudem sebezáchovy by se mu raději klidil z cesty. Čtvrthodinu před koncem zápasu měl menší problémy se střelou Riegla brankář Kafka, který letící míč hypnotizoval jako had Kaa, aby nespadl za jeho záda. Náhodou se pak pět minut hrálo na příbramské polovině. Většina našich hochů se však tvářila, že nechtějí mít s míčem nic společného. O zábavu pro diváky se postaral alespoň kdosi z Příbrami, když poslal míč přes hlavní tribunu do Vltavy. Prý se to již dlouho nestalo. V úplném závěru jsme měli další téměř tutovku, ale protože si chlapci míč předávali jak horký brambor, nebylo z ní nic. Z repráků řvalo: "Ole, ole, vyhrajeme!", ale ani čtyři nastavené minuty nepomohly ke změně skóre, a tak se mužstva rozešla s vychytanými nulami pro oba brankáře. Jediná informace, která prochladlé fanoušky ještě potěšila, byla, že Plzeň v Pardubicích vyhrává 4:1. Závěrem možno říci, že když máme po tomto odehraném kole 30 bodů, je to velmi slušné. V roce 2000 jsme končili po 30. kole s 32 body a o rok později dokonce s 26 (což ovšem znamenalo pád do II. ligy). Loni jsme dokonce s 30 body skončili a zajisté všichni pevně věří, že tomu letos tak nebude. Zápasů na to je dost.