Tabulka zatím nevypadá vůbec dobře. Průběh sezony se zatím nedá asi hodnotit pozitivně.
Umístění v tabulce všichni známe. Vidíme, kde se nacházíme a nemáme z toho radost. Nezbývá nám však nic jiného než nadále pracovat a věřit, že ligu pro Dynamo zachráníme. Chceme to všichni v klubu, chtějí to fanoušci, chtějí to partneři a víme, že to chtějí i představitelé města i kraje. V neděli jsme neuspěli proti Plzni, která je v Česku dlouhodobě silným soupeřem. Ovšem jsme mohli vidět, že minimálně v prvním poločase to byl vyrovnaný duel. Průběh utkání komentovat nechci, ale řeknu jedno. Jsem pyšný na naše hráče a trenéry. Po zápase jsem klukům musel poděkovat. V jejich očích vidím obrovskou touhu a odhodlání a věřím, že to vidí i další. Nevzdáváme se, budeme bojovat a prát se, co to půjde.
Pojďme se přesunout ke změnám v kádru i na trenérském postu. Pojďme si je postupně rozebrat.
Prvně bych chtěl ještě říct, že všichni v klubu respektujeme bývalé vedení a realizační tým. Ti, co tu byli, odvedli dobrou práci ve velmi těžkých podmínkách. Podařilo se jim zachránit ligu a je třeba s úctou všem vyslovit velké poděkování. Mají můj obdiv. Ono je jednoduché někoho kritizovat, ale to, co tu zvládli kluci, kteří už tu nejsou, za to vážně klobouk dolů.
Dynamo v posledních dvou týdnech přivedlo do kádru Adedirana, Tischlera a Križana. Co říkáte na tyto příchody?
Quadriho Adedirana jsme si stáhli z Baníku Ostrava, protože tam nehrál. Je to rychlý hráč a dynamický hráč. Má něco, co nám chybí a věříme, že může být pro tým přínosem. František Straka s ním hodně mluví a všichni mu věříme. Na odchod Honzy Suchana jsme museli okamžitě zareagovat, proto přišel Emil Tischler. Emilova velká výhoda je v tom, že je k využití na více postech, ve 26 letech má odehraných přes 100 ligových utkání. Určitě musím zmínit právě i Rišu Križana, ten přichází na post Lukáše Havla, věříme, že bude přínosem. Už utkání s Plzní ukázalo jeho kvality. Navíc neustále bedlivě sledujeme trh s hráči a pokusíme se do 8. září, kdy končí přestupní období, kádr doplnit.
Pojďme se přesunout k odchodům v kádru. Začněme Honzou Suchanem, který se přesunul do Jablonce.
Honza Suchan měl slíbený souhlas k odchodu už po uplynulé sezoně. Nemá cenu držet v mužstvu hráče, který byl už vlastně myšlenkami jinde. Musím ale podotknout, že to bylo férové jednání, Honza Suchan je v pohodě kluk. Byl tu delší dobu, postupně se vyhrál k největší opoře týmu. Dynamo, a hlavně trenéři mu dali důvěru a on ji splatil, to víme všichni. Na druhou stranu Honzovi je 28 let, před příchodem do Dynama se dostával do hry po zranění, perfektně to zvládnul. Férově přišel a na rovinu požádal o uvolnění. Je fixovaný na Prahu, žije tam. Má tam přítelkyni, rodinu, kamarády, bohužel tyto atributy musíte vnímat. Má ambice hrát v týmu, který hraje o přední místa v tabulce. To nejde nepochopit, my, co jsme fotbal hráli nebo hrajeme, tak to asi chápeme. A zeptejme se sami sebe. Má cenu takového hráče držet, když vás požádá sám? Zkoušeli jsme mu i navýšit smlouvu. Já Honzu chápu a myslím si, že ho chápe každý fotbalista. Honzovi přejeme hodně štěstí. Taky jsem mu ale řekl, že život fotbalisty je nevyzpytatelný, a kdyby se v novém angažmá necítil, do Dynama má vždy dveře otevřené.
Řešilo se několik variant, ale nakonec jste se dokázali domluvit s Jabloncem.
S jeho agentem Tomášem Jůnem jsme měli dohodnuté tři varianty odchodu, každá varianta měla dokonce i jinou přestupovou cenu. Na prvním místě bylo zahraničí, to ale nechtěl ani Honza sám, chce být doma. Druhá varianta byla, že si ho vybere tým z první pětky, tedy z pohárových příček. Nějaké náznaky existovaly, ale nakonec se ani nejednalo. Tak přišla na řadu třetí varianta. S některými dalšími kluby něco proběhlo, ale nakonec si sám Honza vybral Jablonec. Jednání s Mírou Peltou trvalo tři minuty. Známe se spolu přes třicet let, máme spolu skvělý vztah. Ať si každý říká, co chce, tak je to podle mého názoru pořád u nás nejlepší fotbalový manažer. Pro klub jsme vyjednali s představenstvem opravdu velmi dobré podmínky, včetně dalších bonusů. Honza navíc proti nám nesmí v tomto ligovém ročníku nastoupit.
S klubem se po dlouhých letech loučí i Lukáš Havel. Co nám prozradíte k tomuto odchodu?
O Lukáše byl v lize zájem už před dvěma lety. Potřebuje změnu, která mu určitě pomůže. Reagovali jsme rychle a domluvili jsme se Richardem Križanem, což jsem už zmiňova, že věřím, že to bude posílení kádru. Pro mě osobně to bylo velmi i psychicky náročné. Vyrůstal jsem totiž s jeho rodič-. Znám naprosto dokonale celou jejich rodinu, jezdívali jsme spolu s Monikou a Martinem k Havlovými na chatu na Lipno na dovolené, něco jsme spolu prožili. Lukáše jsme společně zapíjeli, když se narodil. Když jsme se spolu s Lukášem loučili, málem jsme se neubránili oba slzám. Je tady však to ale. Lukáš byl v Dynamu od přípravky a nic jiného neokusil. Pro jeho osobní kariéru je teď dobře, že změní prostředí. Navíc to bylo i podle jeho agenta Karola Kisela jeho přání. Já tomu naprosto rozumím. Pozná jiné lidi, jiné mravy, nové spoluhráče, zkusí žít v jiném městě. Áda, jak mu říkáme podle jeho dědečka, známého fotbalisty Adolfa Havla, to teď ve 28 letech potřebuje. Je to skvělý fotbalista i člověk. My v klubu, a hlavně já, jsem přesvědčený, že se za dva, tři roky vrátí. V Dynamu má Lukáš vždycky dveře otevřené. Řekl jsem mu, že kdyby se cokoli stalo, chtěl by zpátky, uděláme pro to všechno. Tady je prostě doma. Ani nevíte, jak mu přeji, aby se mu dařilo. Vím, že to zvládne a s chutí se do našeho Dynama vrátí jako opravdový vůdce. Věřím, že toto rozhodnutí fanoušci pochopí.