Olomouc smazala, co nám dlužila z podzimní části

Stadion se před úvodním hvizdem slušně zaplnil. Moderátor domácích halasně vítal první jarní den (díky přestupnému roku mimochodem druhý) a vyzýval tribuny k povzbuzování. V první minutě po našem výkopu vytvořila mužstva hlavičkový souboj. Vzápětí se zdařila spolupráce Jana Grubera s Martinem Vozábalem, který poslal míč k rozeběhnutému Plockovi. Ovšem centr byl moc dlouhý a Vaniak si s ním poradil. Ve 3. minutě si první dosti nebezpečnou situaci vypracovala Olomouc, když Babnič prokličkoval obranou a svižně přihrál Reiterovi, který však míč o dva kroky nestihl doběhnout. Na druhé straně poslali černobílí do podobné akce žolíka Grubera, ale jeho přihrávka byla odvrácena do autu. Hosté se snažili překvapivě více útočit než domácí. Vlado Pončák poslal Vaniakovi pozdrav z dálky, který měl být však centrem na spoluhráče do pokutového území, v němž bohužel nikdo kromě hanáckého gólmana nebyl. Kolem 7. minuty se delší dobu hrálo mezi šestnáctkami a oba týmy jako kdyby číhaly na chybu protihráčů. V 9. se první ze svých pohledných střel předvedl Babnič a Kafka zase předvedl svoje brankářské umění. Jakub Kafka byl opravdu v tomto zápase velkou oporou svého mužstva a nebýt jeho zákroků, možná bychom si odváželi větší příděl. Vzápětí si Olomoučtí dávali přednost, kdo vystřelí na branku, a tak naše obrana v pohodě akci zrušila. Ve 13. po kombinaci Pončáka s Vozábalem byl lapen Lafata v ofsajdu. Dotyčný pak hodně dlouho kličkoval s míčem mezi obránci a svůj výlet zakončil pádem, který mu pomezní rozhodčí k nelibosti fanoušků sežral. Standardní situaci zahrával Vozábal a míč prosvištěl pokutovým územím bez jakéhokoli kontaktu. Jihočeši stále zůstávali u míče. Pokus o získání rohu nám však nevyšel a na postup ke Kafkově brance se vydal Reiter, jehož střela šla mimo. V 17. po autovém vhazování se pokoušel o akci Gruber s Lafatou, který centroval zřejmě na Plocka, ale ten nemohl dlouhý centr stihnout. Minutu na to fauloval Pončák Babniče a sám postižený rozehrával standardní situaci. Hlavičku Hudce vyškrábl skvělým zákrokem Kafka na roh, jenž byl odvrácen přímo zběsile. Ve 22. se v dobré šanci ocitl Lafata, avšak jeho střelu vyrazil reprezentant Vaniak a i když se k míči dostal ještě Gruber, mířil poněkud mimo. Hra byla celkem vyrovnaná a šance byly na obou stranách. Např. po třetím olomouckém rohu jen těsně minul míč Špiláček a na druhé straně poslal střelu z dálky aktivní Adam. Ve 30. minutě se nedohodli Kafka s Vozábalem a Olomouc získala čtvrtý roh. Domácí se usadili na dobrých pět minut na soupeřově polovině. Střelu Babniče však opět kryl výborný Kafka. Z odvrácené střely vznikl rychlý únik a Lafata byl faulován Špiláčkem. Standardní situaci nám Olomoučtí odvrátili a následně prošla předávačka míče mezi Pončákem a Gruberem, ten centroval parádně do pokutového území, ovšem jen na hlavy hanácké obrany. Ve 37. měli Jihočeši obrovskou šanci vstřelit gól, když Vozábal předal míč Gruberovi, ten jej v dobré víře poslal na lépe postaveného Lafatu, ale i když se zdálo, že se David mohl Vaniaka zeptat, kam to chce, kopnul míč na boční síť. Ve 38. opět faulovali naši obránci Babniče a tentokrát skvěle zahraná standardka skončila přímo na hlavě Hudce, který vsítil velmi pěkný gól. Skoro ihned jsme mohli vyrovnat, ale pokus Adama s Gruberem byl likvidován Vaniakem s obranou. Vozábal pak ještě vybojoval faulem na svou osobu další standardku a hlavička Grubera šla těsně nad břevno. V závěru byla Olomouc rychlá a aktivní, ale i dosti nepřesná. Ve dvou nastavených minutách se ještě řítil na Vaniaka Lafata, ale protože byl stíhán obránci, zkoušel zalehnout na pažit, což tentokrát efektivní nebylo. Po něm to v dalším úniku zkoušel i Honza Gruber, jenže pád byl příliš přehraný, a tak skončila první půle 1:0.
Pokud byli na stadionu nějací jihočeští fanoušci, museli mít škodolibou radost z moderátora, který před druhým poločasem ukázal na olomouckou branku a prohlásil: "Doufejme, že sem to bude padat!" Od 46. minuty se dlouho hrálo u půlící čáry. Jako kdyby se mužstva nedokázala dostat znovu do tempa. Míč lítal sem a tam a žádná zvláštní akce delší dobu nebyla. V 50. hezky protancoval obranou Gruber a za trest byl faulován. Standardku jsme však zahodili. Další Lafatův pokus lapil Vaniak. Naši se pak o míč připravovali nepřesnostmi. Po vystřídání zraněného Horejše se stal Babničovým stínem Penner a Babnič měl po náladě. Olomouc měla v 55. dvě standardky díky faulům našich hráčů a druhá z nich skončila těsně vedle levé tyče. V 58. Babnič těsně nedoskočil na centrovaný míč a pokus hasil Kafka se zadáky. Od 60. minuty to vypadalo, že Olomouc brání jednobrankové vedení a týmy provozovaly další série nepřesností. Na dlouhý výlet se vydal Hubník, ale také se pokusil šikovně upadnout a rozhodčí mu to neodpískal. Obraz hry byl v těchto minutách poněkud nepohledný. Hosté se snažili o útok, ale olomoučtí byli jako supi a k ničemu je moc nepouštěli. Od 70. se pak zase Olomouc pod jemným tlakem diváků snažila o zvýšení, jenže to zase nepřipouštěla černobílá obrana. I tak počínání domácích kdosi glosoval: "Nikdo si pro ten míč stejně nejde...", když se Babnič snažil o přihrávku a neměl komu. V 72. měli Hanáci velkou šanci, když na hranici ofsajdu stíhal opět Babnič skvělou přihrávku, ale nestihl ji a pro míč si zaběhl Kafka. Vzápětí Hubník proběhl defenzivní řadou a získal roh v pořadí 6. Hlavička skončila těsně nad břevnem. V 74. nastala zajímavá situace, když unikajícího Babniče stíhal Penner a srazili se ještě s Kafkou v pokutovém území. Faul byl pískán pro nás a rozehrávka končila ofsajdem Adama. Pak utekl Reiter a naši to hasili na poslední chvíli. V 78. minutě fauloval Hudec unikajícího Grubera a získali jsme velice výhodnou standardku u velkého vápna. Hudec musel po druhé žluté do šatny a byl vyprovázen aplausem, což mu snad aspoň trochu spravilo náladu. Standardka však skončila neslavně přímo ve zdi a diváci pak viděli ruku (oblíbené skandované slovo). V 82. posílil trenér Tobiáš útok o Kuliče, ale naše snahy zůstaly marné, neboť olomoucká zeď byla betonová. Na konci druhé půle jsme rozhodně častěji byli u míče a hrálo se převážně na půlce Olomouce, ale zakončení se nedařilo. Před závěrečným hvizdem ještě pomezní velkoryse přehlédl, jak Penner drží jako klíště Vyskočila, který trochu dotíral na Kafkovo branku, Schulmeister se pouštěl do nějaké akce, ale všichni jen koukali, jak si hraje s míčem a pokus zachraňovali Penner s Gruberem. Závěr byl skutečně velmi vlažný a nikdo už nevěřil nikomu, že by mohl být vstřelen další gól. Hanákům 1:0 stačilo a nám se nepovedlo ani vyrovnat.