V sektoru hostí se během zápasu FORTUNA:LIGY v Teplicích objevil Marvin a jeho otec Steffen. Dva němečtí fandové, kteří využili dobré dojezdové vzdálenosti ze svého domova a rozhodli se jet podpořit svůj oblíbený tým. Marvin, který pracuje na okresním úřadě, přesněji na oddělení dopravy, kde má na starosti správu fotografií z radarů, v anglicky vedeném rozhovoru svůj neobvyklý příběh okolo lásky k Dynamu popsal.
Z Českých Budějovic k vám domů je to kus cesty. Odkud přesně pocházíte?
Pocházím z městečka nedaleko Lipska. Asi hodinu cesty. Říkáme, že je to městečko, ale je to spíš vesnice. Jmenuje se Laucha an der Unstrut a žije v ní asi dva a půl tisíce obyvatel.
Kolik lidí váš fanklub Dynama čítá? Pokud se tomu tak dá říkat.
Na začátku jsem byl já a můj táta Steffen, pak se přidal bratr Alexander. S tím to je tak, že ho občas výsledky Dynama zajímají, jindy mu to je jedno. A pak je to pět dalších kamarádů, kteří Dynamu také trošku fandí. Ale spíš, když vyhrává. Když se prohraje nebo remizuje, nejsou ani smutní nebo naštvaní.
Jak celá vaše láska k Dynamu začala?
Je to trochu legrační příběh. To hlavní je, že máme rádi místní pivo. Budvar. Před čtyřmi nebo pěti lety nás napadlo, že se do Budějovic pojedeme podívat. A to zejména kvůli pivu. Navštívili jsme tehdy pivovar, pak jsme se prošli městem až na druhou stranu řeky ke stadionu. Tam jsem tátovi říkal, že by bylo super, kdybychom se jednou mohli podívat na zápas.
Vyšlo to?
Tehdy ne, ale o rok později jsem jel do Budějovic s kamarádem. Dynamo ještě hrálo druhou ligu, ale byla to sezona, kdy se postupovalo do první. Hrálo se s Baníkem Sokolov, který Dynamo porazilo 1:0. Nejprve jsme si říkali, že budeme Dynamu fandit spíš z legrace, ale teď je to vážné. Jsme nadšení, když Dynamo získá body. Vždycky to není jednoduché, třeba když se hraje proti Spartě, Slavii nebo Plzni. To jsou takové naše Bayerny a Dortmundy.
Zmínil jste dva slavné německé kluby. Vaši krajané řeší spíš je než českou nejvyšší soutěž.
Moc lidí z Německa se o český fotbal nezajímá, nás ale napadlo, že bychom mohli být takovými průkopníky. Že uděláme první krok. Teď už o sobě můžeme říct, že jsme velkými fanoušky Dynama.
Kluby jako Liberec nebo Teplice ve hře nebyly? Přeci jen jsou k hranicím o něco blíž.
To je pravda. Ale má Liberec dobré pivo? (smích)
Když je řeč o německých klubech, jak to s nimi máte? Komu fandíte?
V Německu je to jasný Bayern. Táta fandí Kaiserslauternu a v roce 2005 jsme se spolu na zápas obou týmů koukali. Za Bayern hrál tehdy Michael Ballack, který mě k fotbalu a Bayernu tak nějak přivedl. Nedokážu pro něj ani najít ta správná slova. A zbožňuji také Ronaldinha. Za mě největší fotbalová legenda. I ten mě naučil mít rád fotbal. Dokonce ho mám vytetovaného na ruce. (smích)
Zpět k Dynamu. Na kolika zápasech jste se byl podívat?
Byly celkem tři. Proti Sokolovu, pak jsme jeli do Mladé Boleslavi a teď do Teplic. To jsou zatím tři jediné zápasy Dynama, které jsem viděl osobně.
Co děláte, když to osobně nejde? Což je většina zápasů.
V Německu máme skvělou aplikaci, které řeknete, ať vám dá upozornění, když dá Dynamo gól, stane se nějaká zajímavá situace. V televizi Dynamo kvůli televizním právům sledovat nemůžeme, takže mi musí při zápasech stačit aplikace.
Vzpomínáte na nějaký zápas, kdy jste byl mimořádně rád, že aplikaci máte?
Pamatuji si zápas venku na Spartě. Vyhrálo se tehdy 4:2, což bylo úžasné. Z aplikace mi pořád něco chodilo. (smích) Ne každému se povede porazit Spartu takovým rozdílem. Byl jsem na kluky opravdu hrdý.
Máte mezi kluky nějakého oblíbence?
Viděl jsem v poslední době dva zápasy naživo, s Mladou Boleslaví a Teplicemi. A můžu říct, že Martin Králik je opravdu neskutečný. Zvíře. Ale pamatuji si třeba také Iva Táborského v zápase se Sokolovem. Má spoustu startů v české nejvyšší soutěži a to bylo vidět. Tím hlavním ze současného týmu je pro mě ale Králik, spolu s ním pak také Patrik Hellebrand, který má podle mě před sebou velkou budoucnost.
Jak jste řekl, byl jste na zápasech s Boleslaví a Teplicemi. Po posledním zápase za vámi dokonce hráči přišli na děkovačku. Poznali vás podle sektoru, ale také dresu, který jste měl na sobě.
Dresů mám doma celkem pět. Domácí a venkovní ze sezony 2021/22, oba ze sezony 2020/21 a domácí dres ze sezony 2018/19 nebo 2019/20. To už si nejsem jistý. Ale věcí se znakem Dynama mám o dost víc. Visačku do auta, pokoj mi zdobí kromě dresů i šála, polštářek, vlaječka a na stole mi leží kalendář.
Co byste si přál, aby Dynamo v budoucnu dokázalo?
Sním o tom, že uvidím Dynamo hrát v Evropě. Stačila by třeba jen Evropská konferenční liga. I tam ale vede ohromně dlouhá cesta.
Dlouhá cesta čeká i vás, když se rozhodnete pro návštěvu Českých Budějovic. Plánujete ji znovu?
Doufám, že ano. Vloni jsme s přítelkyní v Budějovicích dokonce slavili Nový rok. To bychom chtěli zrealizovat i tento rok. Budějovice jsou krásným a čistým městem. Většina německých měst takových není, všude se válí odpadky a je to hrozné. Budějovice ale ničím takovým nejsou. Zbožňuji procházky přes město a kolem řeky. Kdykoliv do Budějovic přijedu, ať už to je s přáteli, rodinou nebo přítelkyní, jsem šťastný a nadšený, že tu znovu jsem. Pokaždé také chodíme do pivovaru.
Pokud se to v budoucnu dobře sejde, zvládnete také zápas na Střeleckém ostrově. Do té doby vám ale bude muset stačit aplikace. Co byste na závěr popřál klubu?
Přeji všem v Dynamu jen to nejlepší. Hráčům, realizačnímu týmu, vedení klubu, fanouškům a všem dalším, kteří se podílejí na chodu klubu, přeji hodně štěstí do dalšího průběhu sezony.
