Tomáš Stráský již od dětství tíhnul k fotbalu a nebylo tak divu, že se již v sedmi letech poprvé podíval na trénink nejmenších českobudějovických fotbalistů a fotbal ho velmi rychle ještě více okouzlil. „Ještě teď si pamatuji, když mě rodiče poprvé vzali na trénink. Samozřejmě to byly tenkrát teprve jenom začátky, ale už tenkrát jsem byl strašně moc rád, že mohu být v Dynamu,“ vypráví Tomáš Stráský svůj fotbalový příběh. Jako hráč přípravky si také následně velmi brzy zahrál svůj první zápas za budějovický tým: „Na ten první zápas si popravdě už nevzpomínám, ale je mi jasné, že to muselo být tak, jak to v těchto nejmenších kategoriích bývá. Prostě všichni hurá za míčem,“ říká s úsměvem talent budějovického klubu.
Přestože to Tomáš Stráský postupně dotáhl až na výsluní první ligy, jako malý fotbalista v nejnižších kategoriích své vrstevníky nijak výrazně nepřevyšoval. „Nemyslím si, že bych při trénincích a zápasech byl na první pohled nějak výjimečný. V tak nízkém věku se nějaký velký talent objevuje těžko a navíc do vrcholového fotbalu je to vždy velmi dlouhá cesta. Jako každý malý kluk jsem měl samozřejmě velké sny zahrát si nějakou špičkovou evropskou soutěž ve slavném klubu,“ zavzpomíná na dětství.
Jak šel čas, tak se mladý budějovický fotbalista postupně prokousával přes jednotlivé mládežnické kategorie až do starších žáků. Místo do dorostu Dynama pak ale v patnácti letech zamířil do Kamenného Újezda, kde působil jednu sezonu. „Jako hráč Dynama jsem si zlomil ruku a trenéři mě chtěli poslat na hostování do nějakého klubu, kde bych se v klidu rozehrál. Já jsem si vybral Kameňák a určitě tohoto kroku vůbec nelituji. Hrál jsem tam moc rád a myslím, že mi tam ta jedna sezona hodně pomohla, protože jsem hrál většinou proti dospělým chlapům a mně bylo tenkrát patnáct let, což byl po fyzické stránce velký rozdíl a určitě mi to hodně moc prospělo,“ říká sympaticky fotbalista, jenž se po jedné sezoně v nižší soutěži mužů vrátil zpět do dorostu Dynama.
Skutečnosti, že prakticky celou svojí kariéru strávil až na jednu krátkou výjimku v Dynamu České Budějovice, rozhodně nelituje: „Určitě je to lepší, protože jsem prošel všemi kategoriemi a kde jinde bych měl mít lepší podmínky, než v prvoligovém klubu.“ Kromě pozice brankáře si Tomáš Stráský vyzkoušel prakticky všechny herní posty a pozice. „Když jsem začínal v Dynamu, tak jsem spíš hrával v obraně. Postupem času jsem se ale posouval pořád dopředu, kde jsem nakonec i skončil,“ dodává.
Jak plynul čas, tak o sobě dával Tomáš Stráský stále více a více vědět, až se přes dorostenecké týmy a třetiligovou juniorku dostal na práh prvoligového A-týmu. Jako dvacetiletý si také následně odbyl debut v nejvyšší soutěži, který pro něj byl ohromným zážitkem: „Na ten zápas si pamatuju moc dobře. Bylo to na Baníku a já šel na hřiště ve 26. minutě za stavu 3:0 pro domácí. Nakonec zápas sice skončil 5:1, ale já měl stejně velkou radost, že jsem mohl nastoupit,“ vzpomíná na slastné prvoligové okamžiky, které většině fotbalistů zůstanou navždy zapovězené.
Po ligovém debutu si samozřejmě začal talentovaný fotbalista klást další postupné cíle. Další metou byl pochopitelně první ligový gól, kterého se dočkal přesně půl roku po prvním ligovém startu. „Ani na takové okamžiky člověk samozřejmě nezapomene. Gól jsem tehdy vstřelil během domácího zápasu s Libercem, bylo to po centru ze strany a trefil jsem se hlavou. Navíc si pamatuji, že to byl tehdy zápas, ve kterém jsem vůbec poprvé nastoupil v základní sestavě,“ popisuje dnes dvaadvacetiletý útočník.
Zahrát si první ligu je privilegiem těch nejlepších fotbalistů, jen část z nich se dočká vstřelení gólu a jen výjimečným hráčům se podaří zaznamenat tři góly. Tomáš Stráský patří mezi ty, kteří pověstný hattrick zaznamenali a navždy se tak zapsali do fotbalových dějin. „Vstřelit tři góly v jednom zápase je opravdu neskutečný zážitek. Večer po zápase jsem nemohl dlouho usnout a pořád jsem si v duchu říkal, že je neuvěřitelné, že jsem dokázal vstřelit hattrick,“ zasní se na pár okamžiků mladý útočník Dynama.
V nejvyšší české soutěži má na kontě téměř pět desítek startů a má tedy již ledacos za sebou. Snu z dětství se ale nezbavil a stále sní o tom, že si jednou zahraje nějakou uznávanou evropskou soutěž. „Stejně asi jako každý fotbalista bych si chtěl zahrát nějakou zahraniční soutěž. To je můj největší cíl ve fotbale. Mým vysněným klubem je Barcelona, ale tam už se asi nedostanu,“ říká s úsměvem hráči i fanoušky přezdívaný Stráďa.
Aby těch radostí nebylo příliš, trápí v poslední době Tomáše v pravidelných intervalech lehčí či těžší zranění, kvůli kterým musel několik zápasu v loňském roce vynechat. „V poslední době se toho na mě nalepilo opravdu hodně. Minulou sezonu jsem kvůli zranění nehrál snad půl roku. Myslím, že to byla trošku i smůla, protože obě vážnější zranění se mi stala v souboji s protihráči,“ popisuje a jedním dechem dodává, jak se v dnešní době bránit jakýmkoliv nepříjemným zraněním: „Bojovat se proti nim dá správným tréninkem, dobrým strečinkem a v neposlední řadě životosprávou.“
Fotbalistou by chtěl být asi každý, protože pod životem profesionálního sportovce si kdekdo představuje pohodový život bez starostí. Co fotbal Tomáši Stráskému ale vzal? „Vzal mi hlavně čas, protože fotbalista nemůže říct, že chce prostě teď zrovna dovolenou a jentak si odjede.“ Přesto si ale nestěžuje. I když mu fotbal něco vzal, hodně mu také dal. „Jsem moc rád, že jsem už jako malý kluk začal s fotbalem a že ze mne nevyrostl nějaký sígr, který by vysedával někde v hospodě a jentak se poflakoval,“ culí se.
Když už se ale zrovna nevěnuje fotbalu, rád si oddychne například doma u televize nebo v kině. „Rád se dívám na nejrůznější filmy a když je v kině nějaká zajímavá novinka, tak si jí určitě nenechám ujít,“ popisuje a dodává, že nejraději má filmy, u kterých je zábava a legrace: „Určitě většinou preferuji komedie.“ Rád si po večerech sedne k počítači a mezi oblíbené činnosti patří také herní konzole. A co jiného než fotbal by měl fotbalista na konzoli hrát.
Nikdo tedy nemůže od mladého dvaadvacetiletého kluka čekat nějaké převratné záliby. Možným překvapením pak možná bude, že Tomáš Stráský patří mezi náruživé čtenáře. „V poslední době opravdu hodně čtu. Mezi moje nejoblíbenější autory patří třeba Dan Brown, který je autorem knihy Šifra mistra Leonarda,“ popisuje a dodává, že aktuálně nejoblíbenějším nápojem, který při čtení popíjí je hit posledního roku, Aloe Vera drink. „Ale rád si občas zajdu i normálně na pivo, ale jenom tak pro chuť, ne žádné zuřivé chlastání,“ dodává s úsměvem od ucha k uchu.
Když se mu podaří zápas v lize, může se doma těšit na ovocné knedlíky, které mu chystá jeho přítelkyně. Fanoušci Dynama tak mohou doufat, že mu tento oblíbený pokrm bude přítelkyně na stůl servírovat v pravidelných týdenních intervalech..