Jen pro připomenutí: po podzimní části jsme ve středu tabulky soutěže. Nejsem moc velkým přívržencem statistik, nechci se rozepisovat, kolik máme vítězství, remíz a proher a jaké máme skóre. Koho to zajímá, tak si to lehce najde na našich stránkách www.dynamocb.cz. S postupem času ani objektivně neumím zhodnotit, který zápas se nám povedl a ve kterém jsme propadli. Chtěl bych v kostce zhodnotit celou sezónu.
Začátek byl pro nás veliké překvapení. Dařilo se nám jak v naší hře, kde se projevovaly prvky agresivity, tak i v bojovnosti celého družstva. Podařilo se nám otočit několik zápasů za nepříznivého stavu a toho jsem si hodně vážil. Ke konci soutěže jako by nám ubývaly síly, kluci působili unaveně, jako by přestávali mít zájem o fotbal. Na jejich obranu hovoří, že jsou to pořád malí kluci a doba od začátku přípravy až do konce sezóny byla hodně dlouhá (20.6 až 30.10.2005). S tímto stavem jsem se snažil poslední 4 zápasy něco dělat. Zvolil jsem volnější režim, kdy jsme už tolik netrénovali a chodili jsme převážně na plovárnu. Být to dnes, vím, že bych se rozhodl jinak.
V soutěži, kterou hrajeme, je však několik problémů, které by stálo za to řešit. Hlavním problémem je, že skýtá pouhých 12 účastníků a kvalitních mistrovských utkání je pouze 11. Osobně si myslím a věřím, že to bude číst někdo z kompetentních lidí, kteří tuto soutěž organizují a budou ochotni se zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodnější, v kategorii mladších žáků ponechat zvyk tzv. hokejového střídání. Tito kluci nejsou ještě dostatečně připraveni po taktické i fyzické stránce a tento způsob by jim jistě prospěl ve zdokonalování sebe samého. Pro každého trenéra je důležité, aby mu byla dána volnost při střídání. Každý trenér, stejně i já, chce dosáhnout toho nejlepšího výsledku a právě hokejové střídání naskýtá možnost, aby trenéři do poslední chvíle nenechávali na hřišti jen ty nejlepší, ale aby si zahrál každý z nich.
Jako hodně diskutabilní otázku bych řešil četnost kádru. Podle mého názoru bych toto nechal na hlavním trenérovi a jeho rozhodnutí, trenér musí sám zhodnotit, proč má právě 20-ti členný kádr a co je jeho předností, výhodou.
Mé hodnocení, kdo je nevětší tahoun, je vždy těžké. Vždy se bráním otázkám: „Kdo je u tebe nejlepší“? Nedokážu vyřknout přesvědčivou odpověď. Ale vím, že jak kluci, tak i rodiče stejně jako fotbalová veřejnost právě na toto hodnocení čeká, proto kluky v každém utkání hodnotím stupnicí 0 až 10, kdy 10 je nejlepší. Průměrnou nejlepší známkou vyhrál celou podzimní sezónu Marek van Driesten, a přesto nemůžu napsat, že právě on byl největším tahounem. Odchytal polovinu mistrovských utkání, je pro mě posilou a jsem rád, že chytá právě za nás, ale vycházím z toho, že každý hráč je nahraditelný. Avšak nedovedu si své mužstvo představit bez středního záložníka Staňka, kapitána Straky, stopera Kebla a útočníka Linharta.
Největším zážitkem pro mne, a myslím i pro kluky, byl mezinárodní turnaj v Holandsku. Nemohu opomenout také přijetí kapitánem české reprezentace Tomášem Galáskem a jeho spoluhráčem Zdeňkem Grygerou, o kterém jsme informovali na webových stránkách. Jako novinku bych chtěl oznámit, že jsme získali oficiální pozvání na mezinárodní turnaj do Cannes ve Francii. Po vzoru zájezdu do Holandska již pilně sháním e-mail na Jaroslava Plašila a věřím, že se nám podaří podívat se na stadion v Monaku. Tento turnaj spojíme z návštěvou Marseille, St.Tropez a Monte Carla.
Jaký program nás čeká v zimní přípravě? V polovině ledna odjíždíme na soustředění v Borové Ladě na Šumavě. Toto soustředění bude zaměřeno na získání fyzické přípravy převážně na běžkách. Už teď se těším na chlapečky, jak to na běžkách zvládnou. Někteří jsou dobří běžci, někteří, hlavně začátečníci, jsou, jak já říkám „Králové Šumavy.“ Účastníme se několika halových turnajů, kdy vrcholem bude 25. až 26. února 2006 Euro Cup v Třeboni s mezinárodní účastí. Závěrečné soustředění před jarní sezónou budeme absolvovat v tréninkovém středisku mládeže na Složišti.
